MF Dnes: Višňovští: Haldy kradou obzor
8.4.2006 | VIŠŇOVÁ | MF Dnes | Milada Prokopová |
Až do výšky 470 metrů ční nad obcí Višňová na Frýdlantsku haldy polského hnědouhelného dolu Turów, a to i přes to, že Poláci slíbili, že dál než do 420 metrů nepůjdou.
„Kradou nám obzor, okolní kopce jsou totiž menší,“ říká Matušková, která proti haldám bojuje už deset let. Podle ní se ale k haldám váže i řada dalších nebezpečí.
„Hrozí, že nám zase naruší vodní hospodářství, jako před deseti lety, když při každém větším dešti tekla v našich potocích žlutá kaše, plná jílu z hald,“ zoufá si starostka.
Vedení dolu po protestech české strany a řadě jednání s ní dalo kopce osázet stromy a vybudovalo pod nimi systém odkališť, do kterých stékala jílovitá voda z hald. O ty se starala specializovaná firma, která vodu dopouštěla a jíl vyvážela. Teď se ale o ně už nechce starat dál. „Řekli nám, že krajina už je zrekultivovaná, a že haldy neexistují,“ uvedla Matušková. „Prý je předali lesníkům a napříště to už musí příroda zvládnout sama.“
Právě toho, že příroda si neporadí, se ale starostka děsí. „Stromky jsou malé a nestačí kořeny zachytit vodu z hald. Odkaliště budou brzy plná a když se o ně nikdo nepostará, přetečou,“ říká. Povodí Labe sice vybudovalo ve Višňové, pravidelně trápené záplavami, protipovodňové můstky a propustky a zpevnilo břehy potoků. Podle starostky to ale nemusí stačit. „Pokud se sejde tání z hor s deštěm z hald, máme tu velkou vodu znovu,“ dodává.
Kopce z vyvezených dolů změnily vesnici mikroklima. „Snížila se hladina podzemní vody, změnily se směry větrů, mrzne i prší jindy a jinak, než když tu haldy nebyly,“ říká Matušková. Ta se snaží na hrozící nebezpečí upozorňovat příslušné úřady, zabývající se životním prostředím, mezinárodní skupinu odborníků Čistá Nisa, která působí v rámci euroregionu, i vodohospodáře.
Podle náměstka ředitele jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslava Rýdla musí starostka své připomínky uplatnit na mezinárodní platformě. „Úpravy toků kolem hranice řeší mezinárodní skupina složená ze zástupců ministerstva, Povodí Labe a polských orgánů,“ vysvětlil Rýdl. „Pokud vím, má se sejít v příštím měsíci.“ Pomoci může i Euroregion Nisa. „Můžeme alarmovat politiky a zařídit, aby se problém dostal na mezinárodní jednání,“ uvedl jednatel Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Na podzim se v Jablonci nad Nisou bude konat česko-polská komise o příhraniční spolupráci. „Můžeme se pokusit dostat problém do programu jednání,“ dodal. Podle Matuškové se nebezpečí zvětšuje se zvyšujícími se haldami. „Chci, aby už dál nerostly, a také, aby se důl o sběrníky dál staral,“ poznamenává Matušková. Její obava má důvod. Důl totiž bude těžit až do roku 2040.
reklama
„Hrozí, že nám zase naruší vodní hospodářství, jako před deseti lety, když při každém větším dešti tekla v našich potocích žlutá kaše, plná jílu z hald,“ zoufá si starostka.
Vedení dolu po protestech české strany a řadě jednání s ní dalo kopce osázet stromy a vybudovalo pod nimi systém odkališť, do kterých stékala jílovitá voda z hald. O ty se starala specializovaná firma, která vodu dopouštěla a jíl vyvážela. Teď se ale o ně už nechce starat dál. „Řekli nám, že krajina už je zrekultivovaná, a že haldy neexistují,“ uvedla Matušková. „Prý je předali lesníkům a napříště to už musí příroda zvládnout sama.“
Právě toho, že příroda si neporadí, se ale starostka děsí. „Stromky jsou malé a nestačí kořeny zachytit vodu z hald. Odkaliště budou brzy plná a když se o ně nikdo nepostará, přetečou,“ říká. Povodí Labe sice vybudovalo ve Višňové, pravidelně trápené záplavami, protipovodňové můstky a propustky a zpevnilo břehy potoků. Podle starostky to ale nemusí stačit. „Pokud se sejde tání z hor s deštěm z hald, máme tu velkou vodu znovu,“ dodává.
Kopce z vyvezených dolů změnily vesnici mikroklima. „Snížila se hladina podzemní vody, změnily se směry větrů, mrzne i prší jindy a jinak, než když tu haldy nebyly,“ říká Matušková. Ta se snaží na hrozící nebezpečí upozorňovat příslušné úřady, zabývající se životním prostředím, mezinárodní skupinu odborníků Čistá Nisa, která působí v rámci euroregionu, i vodohospodáře.
Podle náměstka ředitele jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslava Rýdla musí starostka své připomínky uplatnit na mezinárodní platformě. „Úpravy toků kolem hranice řeší mezinárodní skupina složená ze zástupců ministerstva, Povodí Labe a polských orgánů,“ vysvětlil Rýdl. „Pokud vím, má se sejít v příštím měsíci.“ Pomoci může i Euroregion Nisa. „Můžeme alarmovat politiky a zařídit, aby se problém dostal na mezinárodní jednání,“ uvedl jednatel Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Na podzim se v Jablonci nad Nisou bude konat česko-polská komise o příhraniční spolupráci. „Můžeme se pokusit dostat problém do programu jednání,“ dodal. Podle Matuškové se nebezpečí zvětšuje se zvyšujícími se haldami. „Chci, aby už dál nerostly, a také, aby se důl o sběrníky dál staral,“ poznamenává Matušková. Její obava má důvod. Důl totiž bude těžit až do roku 2040.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
