MF Dnes: Vláda chce dálnice, ale nemá peníze

Ministr dopravy Milan Šimonovský slíbil českým motoristům do roku 2010 přes třináct set kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic. Ročně má stát za jejich stavbu utratit třicet miliard korun. "Z pohledu kapacitních možností není tento počet kilometrů nereálný. Otázkou, ale nikoliv pro nás, zůstávají finanční prostředky," uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic Brno Josef Černý. Vystihuje tím slova ostatních odborníků: Pokud dá stát peníze, bude mít požadované kilometry dálnic. Jen na zmíněnou délku by potřeboval přes tři sta miliard korun. Zatím stát slíbil peníze jen na dálnici D47 do Ostravy, protože vypověděl smlouvu se soukromým investorem v čele s Housing & Construction. Na ostatní dálnice musí sehnat peníze Fond dopravy. "Ať počítám, jak počítám, pořád mi peníze chybějí," říká šéf fondu Pavel Švagr. A to podle něho má stát nyní jedinečnou šanci s dostavbou dálniční sítě pořádně pohnout. "Ještě se snad nestalo, aby bylo rozestavěných šest dálničních úseků najednou," říká Švagr. Ve stavbě dálnice D1 se pokračuje u Vyškova, na D3 u Tábora a na D5 pokračuje stavba dlouho očekávaného obchvatu Plzně. Na severočeské dálnici D8 se provádějí přípravné práce, na hradecké D11 se stát snaží pohnout s vykupováním pozemků a na ostravské D47 se staví obchvat Ostravy. Při výkupech pozemků začal stát využívat efektivnější metody. "Kvůli času a množství pozemků nám nezbývalo než nasmlouvat výkup s externími společnostmi," říká o zkušenosti s výkupem pozemků na dálnici D47 Černý. "Soukromé firmy může stát využít i u dalších činností. Jsou zpravidla efektivnější než úředníci," dodává náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Všichni se shodují, že problémem výstavby českých dálnic není výkup pozemků či technické možnosti stavařů, ale jen chybějící peníze. Nikdo si tak netroufne ani odhadnout, kdy bude která dálnice v provozu. Dnes tvoří dálnice z celkového počtu silnic jen jedno procento. "Loni se nám podařilo rozjet řadu staveb právě proto, že jsme proinvestovali přes třicet devět miliard korun, což je o třetinu více peněz než rok předtím," říká Švagr s tím, že pokračování tohoto trendu není jisté. Zlaté časy Fondu dopravy ovšem končí. Z prodeje státního majetku FNM do fondu dopravy sice letos odvede přes 27 miliard korun, ale od příštího roku dostane jen polovinu, následující dva roky dokonce jen deset miliard. Příjmy z části spotřební daně za benzin, silniční daně a prodeje dálničních známek sice porostou, ale jen mírně, chybějící desítky miliard Fondu dopravy nepřinesou. Ministerstvo financí dokonce uvažuje o tom, že by Fond dopravy ze spotřební daně dostával jen 6,5 procenta místo dnešních dvaceti. Vyjádřeno penězi: místo deseti miliard jen 3,6 miliardy. Chybělo by tak například na roční údržbu silnic druhé a třetí třídy.
***

Výstavba dálnic a rychlostních komunikací v Česku

Příjmy fondu dopravy

2003 2004
ze spotřební daně 10,7 mld. Kč 11,1 mld. Kč
silniční daň 5,8 mld. Kč 5,9 mld. Kč
dálniční známky 1,7 mld. Kč 1,8 mld. Kč
z privatizace 27,2 mld. Kč 15 mld. Kč

Kolik fond potřebuje peněz na stavby a údržbu

2003 66 mld. Kč
2004 74 mld. Kč

Stát chce postavit do roku 2010
1330 km

Roční investice
30 mld. Kč

Nastavby ročně chybí
15 - 20 mld. Kč

---

reklama

---