MF Dnes: Vláda přidá na obranu proti vodě miliardy
13.4.2006 | PRAHA | MF Dnes | Jan Gazdík |
Letošní povodně přinutily vládu k tomu, aby na protipovodňové stavby vyčlenila mnohem více peněz, než původně počítala.
Přiznal to včera ministr zemědělství Jan Mládek. V příštích čtyřech letech tak půjde proti velké vodě deset miliard korun, tedy dvojnásobek plánované částky. K dispozici bude navíc i nový protipovodňový fond ve výši až patnáct miliard korun.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek však po jednání vlády uvedl, že některé obce si za povodňové škody mohou samy. Jako příklad uvedl záplavami zdecimovanou obec Křešice na Litoměřicku, kde majitelé pozemků odmítli výstavbu protipovodňových hrází či poldrů. „Nebýt toho, že soukromí vlastníci půdy ten projekt zablokovali, mohly se Křešicím letošní povodně vyhnout,“ řekl Ambrozek.
„Celé povodně čekám, že nám to někdo omlátí o hlavu. Teď to tedy konečně přišlo,“ říká rozčarovaně starostka Křešic Ludmila Juříková. Dává sice za pravdu Ambrozkovi, že protipovodňový projekt zablokoval nesouhlas soukromých majitelů pozemků, ale nakonec se prý k nim přidalo i obecní zastupitelstvo. „Musel by se překládat nově postavený vodovod, plynovod i kanalizace, což by obec přišlo na desítky milionů korun, které jsme neměli,“ vysvětluje starostka. Vláda podle ní měla být po velké vodě v roce 2002 mnohem ochotnější obcím finančně s protipovodňovými zábranami pomoci. „Pak bychom to letos tak neodskákali,“ říká Juříková. Až letošní záplavy přiměly ústecký krajský úřad k tomu, aby přeložení inženýrských sítí Křešicím zaplatil.
Ambrozek ani Mládek nesouhlasí s námitkou, že od roku 2002 toho proti velké vodě vláda moc nepodnikla. Nebýt prý protipovodňových investic na Moravě, dopadla by mnohá města mnohem hůř.
reklama
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek však po jednání vlády uvedl, že některé obce si za povodňové škody mohou samy. Jako příklad uvedl záplavami zdecimovanou obec Křešice na Litoměřicku, kde majitelé pozemků odmítli výstavbu protipovodňových hrází či poldrů. „Nebýt toho, že soukromí vlastníci půdy ten projekt zablokovali, mohly se Křešicím letošní povodně vyhnout,“ řekl Ambrozek.
„Celé povodně čekám, že nám to někdo omlátí o hlavu. Teď to tedy konečně přišlo,“ říká rozčarovaně starostka Křešic Ludmila Juříková. Dává sice za pravdu Ambrozkovi, že protipovodňový projekt zablokoval nesouhlas soukromých majitelů pozemků, ale nakonec se prý k nim přidalo i obecní zastupitelstvo. „Musel by se překládat nově postavený vodovod, plynovod i kanalizace, což by obec přišlo na desítky milionů korun, které jsme neměli,“ vysvětluje starostka. Vláda podle ní měla být po velké vodě v roce 2002 mnohem ochotnější obcím finančně s protipovodňovými zábranami pomoci. „Pak bychom to letos tak neodskákali,“ říká Juříková. Až letošní záplavy přiměly ústecký krajský úřad k tomu, aby přeložení inženýrských sítí Křešicím zaplatil.
Ambrozek ani Mládek nesouhlasí s námitkou, že od roku 2002 toho proti velké vodě vláda moc nepodnikla. Nebýt prý protipovodňových investic na Moravě, dopadla by mnohá města mnohem hůř.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
