Právo: Vláda rozetla spor o trasu dálnice D3
13.1.2006 | PRAHA | Právo | Jiří Novotný |
Rozhovor s ministrem pro místní rozvoj, Radko Martínkem.
* Po mnoha letech sporů mezi silničáři, ochránci životního prostředí a obcemi rozhodla vláda loni 19. prosince o trase dálnice D3, která má propojit Prahu přes Posázaví, Tábor a České Budějovice s Rakouskem. Je to skutečně optimální trasa?
Jsem přesvědčen, že ano. Problémem České republiky je, že není hotova základní dálniční síť. A dálnice D3 je určitě jednou z těch základních komunikací, které jsou naprosto nezbytné pro řešení problémů dopravy. Navíc na trasování dálnice D3 závisí, abychom mohli postoupit ve výstavbě velkého silničního okruhu kolem Prahy. Ten je dnes pro nás spolu s dálnicí D11 a rychlostní komunikací R35 absolutní prioritou. Na budoucí trasu D3 jsem se byl osobně podíva, a zúčastnil jsem se i besedy se starosty příslušného regionu. Navrhované trasy jsme posuzovali ve všech souvislostech, abychom v dlouholetém sporu konečně našli východisko. A na základě důkladného posouzení jsme museli konstatovat, že veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny, který pokud jde o trasu Posázavím prezentovalo ministerstvo životního prostředí, se nepodařilo prokázat.
* S tím jste tedy šel do vlády?
Ano. Vláda přijala usnesení, v němž schválila náš návrh na řešení sporu mezi krajským úřadem Středočeského kraje a ministerstvem životního prostředí o trasu dálnice D3. Tedy že do územního plánu velkého územního celku Benešov bude zapracována tzv. stabilizovaná varianta D3.
* Končí tím ale skutečně všechny spory? Vždyť stačí připomenout třeba problémy se stavbou jezů na Labi. O jejich vybudování rozhodla vláda Miloše Zemana už před pěti lety a souhlasil s tím i tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Přesto pak stavbu zablokoval, a pokračoval v tom i jeho lidovecký nástupce Libor Ambrozek.
Z toho, co bylo při projednávání D3 řečeno ve vládě, jsem nabyl dojmu, že ministerstvo životního prostředí víceméně akceptovalo vládní usnesení o trase D3. Navíc byl přijat nový stavební zákon. Začne sice platit až od 1. ledna 2007, ale jsou v něm mnohem detailněji a pečlivěji stanovena pravidla hry. Pevně věřím, že se v novém právním systému podaří zamezit, abychom se už opakovaně nevraceli k věcem, v nichž došlo po zvážení všech skutečností k rozhodnutí. Z tohoto pohledu si myslím, že stanovisko vlády k dálnici D3 je definitivní a nebude zpochybňováno. Vládní usnesení rozvázalo ruce Středočeskému kraji, aby se mohl dokončit a schválit územní plán.
* Celá D3 si prý na nákladech vyžádá kolem osmdesáti miliard korun. Je to reálný odhad?
Při posuzování obou variant trasy D3 jsme je samozřejmě porovnávali i z hlediska finanční náročnosti. Jde ale v této chvíli o nerealizované stavby, které ještě nemají ani úplné technické zajištění. O tom, kolik bude D3 nakonec stát, tedy ještě nelze zodpovědně hovořit. Nicméně ze všech našich poznatků jednoznačně vyplývá, že stabilizovaná verze trasy D3 rozhodně nebude dražší, ale spíše levnější než varianta, kterou prosazovalo ministerstvo životního prostředí.
* Starosta Psár Jiří Janata ale tvrdí, že vládou byla zvolena nešťastná varianta, která výstavbu D3 prodraží o desítky miliard, a svede dopravu do oblasti Jesenice. Co říkáte tomuto názoru?
Z toho, co jsme posuzovali, nic takového nevyplývá. Nevím tedy, z čeho pan starosta vycházel. Ta druhá a nakonec neschválená varianta navíc počítala s náročnými tunelovými stavbami. Je přitom zcela evidentní, že tunely jsou velmi drahá záležitost.
* Je už jasné, kde se na vybudování D3 vezmou peníze?
Tato dálnice je součástí transevropských dálničních a železničních tras a její budování má podporu Evropské unie. Hlavní problém dnes není ani tak v tom, kde na to vzít, ale aby byly co nejdříve dokončeny projektové a přípravné práce včetně výkupu pozemků. Peněz na hlavní komunikační trasy je relativně nadbytek. Jde o peníze nejen ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ale i z fondů Evropské unie. Lze si také za velmi výhodných podmínek vypůjčit například od Evropské investiční banky. Při stavbě některého z úseků D3 by mohl být využit model PPP, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
* Podle poslance Františka Vnoučka (ČSSD), který je předsedou Sdružení pro výstavbu pražského silničního okruhu a velmi se angažoval i při řešení sporů o D3, by celá dálniční trasa z Prahy až k Dolnímu Dvořišti mohla být hotova v roce 2015. Je to reálné?
Nejsem věštec. Faktem ale je, že lhůty výstavby jednotlivých úseků D3 jsou tři až čtyři roky. Ty kolem Jílového se zřejmě začnou stavět kolem roku 2010.
reklama
Jsem přesvědčen, že ano. Problémem České republiky je, že není hotova základní dálniční síť. A dálnice D3 je určitě jednou z těch základních komunikací, které jsou naprosto nezbytné pro řešení problémů dopravy. Navíc na trasování dálnice D3 závisí, abychom mohli postoupit ve výstavbě velkého silničního okruhu kolem Prahy. Ten je dnes pro nás spolu s dálnicí D11 a rychlostní komunikací R35 absolutní prioritou. Na budoucí trasu D3 jsem se byl osobně podíva, a zúčastnil jsem se i besedy se starosty příslušného regionu. Navrhované trasy jsme posuzovali ve všech souvislostech, abychom v dlouholetém sporu konečně našli východisko. A na základě důkladného posouzení jsme museli konstatovat, že veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny, který pokud jde o trasu Posázavím prezentovalo ministerstvo životního prostředí, se nepodařilo prokázat.
* S tím jste tedy šel do vlády?
Ano. Vláda přijala usnesení, v němž schválila náš návrh na řešení sporu mezi krajským úřadem Středočeského kraje a ministerstvem životního prostředí o trasu dálnice D3. Tedy že do územního plánu velkého územního celku Benešov bude zapracována tzv. stabilizovaná varianta D3.
* Končí tím ale skutečně všechny spory? Vždyť stačí připomenout třeba problémy se stavbou jezů na Labi. O jejich vybudování rozhodla vláda Miloše Zemana už před pěti lety a souhlasil s tím i tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Přesto pak stavbu zablokoval, a pokračoval v tom i jeho lidovecký nástupce Libor Ambrozek.
Z toho, co bylo při projednávání D3 řečeno ve vládě, jsem nabyl dojmu, že ministerstvo životního prostředí víceméně akceptovalo vládní usnesení o trase D3. Navíc byl přijat nový stavební zákon. Začne sice platit až od 1. ledna 2007, ale jsou v něm mnohem detailněji a pečlivěji stanovena pravidla hry. Pevně věřím, že se v novém právním systému podaří zamezit, abychom se už opakovaně nevraceli k věcem, v nichž došlo po zvážení všech skutečností k rozhodnutí. Z tohoto pohledu si myslím, že stanovisko vlády k dálnici D3 je definitivní a nebude zpochybňováno. Vládní usnesení rozvázalo ruce Středočeskému kraji, aby se mohl dokončit a schválit územní plán.
* Celá D3 si prý na nákladech vyžádá kolem osmdesáti miliard korun. Je to reálný odhad?
Při posuzování obou variant trasy D3 jsme je samozřejmě porovnávali i z hlediska finanční náročnosti. Jde ale v této chvíli o nerealizované stavby, které ještě nemají ani úplné technické zajištění. O tom, kolik bude D3 nakonec stát, tedy ještě nelze zodpovědně hovořit. Nicméně ze všech našich poznatků jednoznačně vyplývá, že stabilizovaná verze trasy D3 rozhodně nebude dražší, ale spíše levnější než varianta, kterou prosazovalo ministerstvo životního prostředí.
* Starosta Psár Jiří Janata ale tvrdí, že vládou byla zvolena nešťastná varianta, která výstavbu D3 prodraží o desítky miliard, a svede dopravu do oblasti Jesenice. Co říkáte tomuto názoru?
Z toho, co jsme posuzovali, nic takového nevyplývá. Nevím tedy, z čeho pan starosta vycházel. Ta druhá a nakonec neschválená varianta navíc počítala s náročnými tunelovými stavbami. Je přitom zcela evidentní, že tunely jsou velmi drahá záležitost.
* Je už jasné, kde se na vybudování D3 vezmou peníze?
Tato dálnice je součástí transevropských dálničních a železničních tras a její budování má podporu Evropské unie. Hlavní problém dnes není ani tak v tom, kde na to vzít, ale aby byly co nejdříve dokončeny projektové a přípravné práce včetně výkupu pozemků. Peněz na hlavní komunikační trasy je relativně nadbytek. Jde o peníze nejen ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ale i z fondů Evropské unie. Lze si také za velmi výhodných podmínek vypůjčit například od Evropské investiční banky. Při stavbě některého z úseků D3 by mohl být využit model PPP, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
* Podle poslance Františka Vnoučka (ČSSD), který je předsedou Sdružení pro výstavbu pražského silničního okruhu a velmi se angažoval i při řešení sporů o D3, by celá dálniční trasa z Prahy až k Dolnímu Dvořišti mohla být hotova v roce 2015. Je to reálné?
Nejsem věštec. Faktem ale je, že lhůty výstavby jednotlivých úseků D3 jsou tři až čtyři roky. Ty kolem Jílového se zřejmě začnou stavět kolem roku 2010.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
