MF Dnes: Vlaky nepatří do starého železa
19.1.2004 | PRAHA | MF Dnes | Jiří Karas, poslanec KDU-ČSL |
Poslanec KDU-ČSL Jiří Karas polemizuje s článkem Michala Konečného "Vlaky zbytečně polykají miliardy" v MF DNES.
Co nejvíc česká doprava potřebuje, to jsou peníze na dokončení programů její ekologizace. A když se oněch peněz nedostává, hned jsou tu mudrlanti s otázkou, proč jsme se do těchto programů vůbec pouštěli. Michal Konečný v článku "Vlaky zbytečně polykají miliardy" (MFD 14. 1. 2004) pilně z okna sleduje, kolik lidí jede lokálkou a kolik automobilem, a vzdychá nad miliardami, které jsme my - daňoví poplatníci - nacpali do železničních koridorů.
Jistě, dva nebo tři pasažéři ve vagonu lokálky jsou tristní, v tom má pan Konečný pravdu. Ale místo hledění z okna by se mohl projet vlakem a srovnat slasti a strasti silničního a železničního cestování na delší vzdálenosti. Jeden občan z Pardubic mi napsal, že sám je prý sice spíše skalním automobilistou než drážním pasažérem, ale třeba právě pro trasu Pardubice - Praha a zpět automobil klidně nechá doma. Na cestě vlakem stráví přibližně polovinu času, ušetří tři čtvrtiny nákladů, odpočine si (dokonce už i v kulturním prostředí) a nestresují ho nebezpeční řidiči ani shánění parkovacího místa. S rostoucí vzdáleností tyto nemalé výhody rostou. Už i na trase do Tater cestující běžně přepravují auto po železnici, protože nechtějí zbytečně čekat na silničních hraničních přechodech a rádi přijedou do hor svěží. Hlavní předností železniční (a lodní) dopravy u nás i ve světě však nejsou výhody jednotlivých pasažérů, ale vnější působení na čistotu ovzduší, na bezpečnost občanů, na zatížení krajiny i na kulturu prostředí. Právě tady vychází hromadná přeprava nesrovnatelně lépe než individuální - a to zvláště živelná automobilová doprava, která se už ani v důmyslných silničních labyrintech neubrání periodickým kolapsům. Otázku peněz na zlepšení dopravní sítě si není možné klást tak jednostranně nabádavě, jako to činí automobilová lobby. Je směšné se pohoršovat nad investicemi do železnice a nespočítat si, kolik nás doopravdy stojí pandemie automobilové dopravy.
Automobilová lobby
Drtivé síle zájmových skupin okolo automobilového průmyslu chřadnoucí železnice špatně odolává. Tím pevněji by však za ekologičtější dopravou měla stát vláda. Pokud se kvůli schodkovému hospodaření škrtí státní finance na desetiletý plán výstavby pozemních komunikací, rozhodně by to neměla odskákat železnice. Ale jak vyplývá z téměř dvojnásobného plánovaného zpoždění výstavby železničních koridorů oproti modernizaci silniční a dálniční sítě, opět ustupujeme silniční a automobilové lobby. A to nemůže pro ekologii v dopravě dopadnout jinak než špatně.
reklama
Jistě, dva nebo tři pasažéři ve vagonu lokálky jsou tristní, v tom má pan Konečný pravdu. Ale místo hledění z okna by se mohl projet vlakem a srovnat slasti a strasti silničního a železničního cestování na delší vzdálenosti. Jeden občan z Pardubic mi napsal, že sám je prý sice spíše skalním automobilistou než drážním pasažérem, ale třeba právě pro trasu Pardubice - Praha a zpět automobil klidně nechá doma. Na cestě vlakem stráví přibližně polovinu času, ušetří tři čtvrtiny nákladů, odpočine si (dokonce už i v kulturním prostředí) a nestresují ho nebezpeční řidiči ani shánění parkovacího místa. S rostoucí vzdáleností tyto nemalé výhody rostou. Už i na trase do Tater cestující běžně přepravují auto po železnici, protože nechtějí zbytečně čekat na silničních hraničních přechodech a rádi přijedou do hor svěží. Hlavní předností železniční (a lodní) dopravy u nás i ve světě však nejsou výhody jednotlivých pasažérů, ale vnější působení na čistotu ovzduší, na bezpečnost občanů, na zatížení krajiny i na kulturu prostředí. Právě tady vychází hromadná přeprava nesrovnatelně lépe než individuální - a to zvláště živelná automobilová doprava, která se už ani v důmyslných silničních labyrintech neubrání periodickým kolapsům. Otázku peněz na zlepšení dopravní sítě si není možné klást tak jednostranně nabádavě, jako to činí automobilová lobby. Je směšné se pohoršovat nad investicemi do železnice a nespočítat si, kolik nás doopravdy stojí pandemie automobilové dopravy.
Automobilová lobby
Drtivé síle zájmových skupin okolo automobilového průmyslu chřadnoucí železnice špatně odolává. Tím pevněji by však za ekologičtější dopravou měla stát vláda. Pokud se kvůli schodkovému hospodaření škrtí státní finance na desetiletý plán výstavby pozemních komunikací, rozhodně by to neměla odskákat železnice. Ale jak vyplývá z téměř dvojnásobného plánovaného zpoždění výstavby železničních koridorů oproti modernizaci silniční a dálniční sítě, opět ustupujeme silniční a automobilové lobby. A to nemůže pro ekologii v dopravě dopadnout jinak než špatně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
