Ižurnál: Vlásky z listů kapradin by mohly šetřit lodní palivo
7.5.2010 | PRAHA | Ižurnál
Německým vědcům se podařilo rozklíčovat dlouhodobou nesmáčivost listů kapradin nepukalek. Pokud by se její principy aplikovaly na nákladní lodě, mohlo by jim to ušetřit až 10 % paliva.
Listy kapradiny nepukalky obtížné (Salvinia molesta) jsou extrémně hydrofobní. Pokud je ponoříte do vody a vytáhnete, nezůstane na nich ani kapička vody a listy budou dokonale suché. Důvodem je, že ani nemohly pořádně navlhnout – povrch listů porůstají drobné vlásky, mezi kterými se drží vzduch a tvoří tenkou vrstvičku, která k listu molekuly vody prostě nepustí. A to i tehdy, pokud list ve vodě stráví třeba celé dva týdny. Takové chování označují materiáloví inženýři jako superhydrofobní a je pro ně velice zajímavé. Žádný div, že lístky nepukalky podnítily inženýry ze tří německých univerzit k intenzivnímu výzkumu.
Výsledky ukazují, že odpuzování vody je jen jednou stranou mince, protože špičky vlásků jsou naopak hydrofilní. Tím je zajištěno, že kapalina bude po povrchu vzduchové vrstvičky hladce a snadno klouzat pryč. Takzvaný salvinia efekt vědci považují ze jeden z nejdůležitějších objevů na poli bioniky od rozluštění tajemství nesmáčivosti lotosových květů před dvaceti lety. Jednu z jeho hlavních aplikací přitom vidí v lodní dopravě. Nákladní lodě v současnosti musí vydat celou polovinu paliva na překonávání odporu vody. S tenkou vrstvou vzduchu na lodním trupu by se odpor snížil a spotřeba paliva by klesla asi o 10 %, kalkulují inženýři. Vzhledem k tomu, že obrovské nákladní lodě jsou jedněmi z hlavních konzumentů fosilních paliv, není vyloučené, že dopravní společnosti začnou jejich povrch modifikovat způsobem odkoukaných od kapradin.
reklama
Výsledky ukazují, že odpuzování vody je jen jednou stranou mince, protože špičky vlásků jsou naopak hydrofilní. Tím je zajištěno, že kapalina bude po povrchu vzduchové vrstvičky hladce a snadno klouzat pryč. Takzvaný salvinia efekt vědci považují ze jeden z nejdůležitějších objevů na poli bioniky od rozluštění tajemství nesmáčivosti lotosových květů před dvaceti lety. Jednu z jeho hlavních aplikací přitom vidí v lodní dopravě. Nákladní lodě v současnosti musí vydat celou polovinu paliva na překonávání odporu vody. S tenkou vrstvou vzduchu na lodním trupu by se odpor snížil a spotřeba paliva by klesla asi o 10 %, kalkulují inženýři. Vzhledem k tomu, že obrovské nákladní lodě jsou jedněmi z hlavních konzumentů fosilních paliv, není vyloučené, že dopravní společnosti začnou jejich povrch modifikovat způsobem odkoukaných od kapradin.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
