Právo: Voda přes ministerstvo životního prostředí stále neteče
17.4.2009 | PRAHA | Právo
Dotace do čistíren a kanalizací jsou okleštěné, vodohospodářské projekty nabírají zpoždění.
S čísly se dá kouzlit. S týmiž se lze chlubit, ale i je kritizovat. Konkrétní příklad? Ředitel odboru fondů EU Jan Kříž z ministerstva životního prostředí (MŽP) je přesvědčen, že jeho ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) úspěšně zajišťuje rozdělování prostředků z EU na dostavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod.
Směrnici EU 91/27/EHS tak prý plníme dobře a nebýt několika problematických aglomerací, tak bychom ji do roku 2010 snad i splnili. Počátkem března evidovali kolem 300 žádostí o dotaci, z toho 200 projektů už „odsouhlasili“ a zbytek je ve fázi posuzování. Realita je ovšem taková, že počet těch, kdo žádost podali a jimž byla podmíněně schválena, se zdaleka nerovná počtu těch, kdo si na peníze nakonec reálně sáhnou. MŽP nemluví také o tom, že na vodohospodářské stavby bylo v operačním programu Životní prostředí vyčleněno jen 50 miliard korun, což je ovšem při nynější slabé koruně jen něco přes 38 miliard korun. Také na uznatelných nákladech akce se ve velkém množství případů dotace podílí menším procentem, než je u jiných projektů obvyklé. Dobrovolně jsme se totiž díky postupu MŽP vzdali části evropských peněz, které mohly do vodohospodářských projektů plynout. Konkrétně kvůli „podmínkám přijatelnosti“ pro vodohospodářské projekty. Ty totiž znevýhodňují žadatele, kteří již mají s provozovatelem své infrastruktury uzavřenu dlouhodobou smlouvu a nesplňují tedy podmínky dojednané MŽP v Bruselu.
Chybět může až dvacet miliard
Z možnosti čerpat dotace na rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod bylo z různých důvodů vyřazeno až 45 aglomerací, kterým tak bude chybět téměř 20 miliard korun. S problémy se potýkají i ty projekty, které ve snaze splnit podmínky přijatelnosti žádají o dotaci jen na oddělenou část infrastruktury. Tedy například na čistírnu odpadních vod, jejíž provozování nebude nadále předmětem dlouhodobé smlouvy s provozovatelem, ale tuto novou stavbu bude provozovat přímo vlastník.
Takto nastavené podmínky neodporují žádným podmínkám EU pro přiznávání dotací z operačních programů. Ministerstvo životního prostředí však stále hledá důvody, jak přiznání dotace i na takový projekt znemožnit nebo alespoň ztížit. Odvolává se neustále na nutnost postupovat opatrně s ohledem na Brusel. Času přitom opravdu mnoho není.
Finanční model nebude povinný
Z MŽP ale přišly i dobré zprávy. Ředitel Kříž potvrdil, že u projektů financovaných z Fondu soudržnosti (za programovací období let 2004–2006), které jsou již realizované, nebude požadavek na zkrácení provozních smluv uplatňován. Nic tedy nebrání tomu, aby byly uvolněny pozastavené prostředky ve výši 20 % z celkové investice. MŽP uznalo, že pravidla nelze uplatňovat zpětně na období, v němž se dotace přidělovaly za zcela jiných podmínek.
S Evropskou komisí byl také dojednán kompromis v oblasti cenotvorby. Aplikace tzv. finančního modelu, který řada žadatelů není ochotna aplikovat a pokládá ho za nadiktovaný a nesprávný, nebude povinně vyžadována.
Přesto je zřejmé, že Česká republika závazek čistit městské odpadní vody podle přísnějších evropských standardů od 1. ledna 2011 nesplní. Evropské dotace se však, pokud vše bude pokračovat podle současného modelu, vyčerpají. Je možné, že to nebude vždy tam, kde je to nejvíce potřeba, a možná to nebude ani výhradně na vodárenské projekty.
reklama
Směrnici EU 91/27/EHS tak prý plníme dobře a nebýt několika problematických aglomerací, tak bychom ji do roku 2010 snad i splnili. Počátkem března evidovali kolem 300 žádostí o dotaci, z toho 200 projektů už „odsouhlasili“ a zbytek je ve fázi posuzování. Realita je ovšem taková, že počet těch, kdo žádost podali a jimž byla podmíněně schválena, se zdaleka nerovná počtu těch, kdo si na peníze nakonec reálně sáhnou. MŽP nemluví také o tom, že na vodohospodářské stavby bylo v operačním programu Životní prostředí vyčleněno jen 50 miliard korun, což je ovšem při nynější slabé koruně jen něco přes 38 miliard korun. Také na uznatelných nákladech akce se ve velkém množství případů dotace podílí menším procentem, než je u jiných projektů obvyklé. Dobrovolně jsme se totiž díky postupu MŽP vzdali části evropských peněz, které mohly do vodohospodářských projektů plynout. Konkrétně kvůli „podmínkám přijatelnosti“ pro vodohospodářské projekty. Ty totiž znevýhodňují žadatele, kteří již mají s provozovatelem své infrastruktury uzavřenu dlouhodobou smlouvu a nesplňují tedy podmínky dojednané MŽP v Bruselu.
Chybět může až dvacet miliard
Z možnosti čerpat dotace na rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod bylo z různých důvodů vyřazeno až 45 aglomerací, kterým tak bude chybět téměř 20 miliard korun. S problémy se potýkají i ty projekty, které ve snaze splnit podmínky přijatelnosti žádají o dotaci jen na oddělenou část infrastruktury. Tedy například na čistírnu odpadních vod, jejíž provozování nebude nadále předmětem dlouhodobé smlouvy s provozovatelem, ale tuto novou stavbu bude provozovat přímo vlastník.
Takto nastavené podmínky neodporují žádným podmínkám EU pro přiznávání dotací z operačních programů. Ministerstvo životního prostředí však stále hledá důvody, jak přiznání dotace i na takový projekt znemožnit nebo alespoň ztížit. Odvolává se neustále na nutnost postupovat opatrně s ohledem na Brusel. Času přitom opravdu mnoho není.
Finanční model nebude povinný
Z MŽP ale přišly i dobré zprávy. Ředitel Kříž potvrdil, že u projektů financovaných z Fondu soudržnosti (za programovací období let 2004–2006), které jsou již realizované, nebude požadavek na zkrácení provozních smluv uplatňován. Nic tedy nebrání tomu, aby byly uvolněny pozastavené prostředky ve výši 20 % z celkové investice. MŽP uznalo, že pravidla nelze uplatňovat zpětně na období, v němž se dotace přidělovaly za zcela jiných podmínek.
S Evropskou komisí byl také dojednán kompromis v oblasti cenotvorby. Aplikace tzv. finančního modelu, který řada žadatelů není ochotna aplikovat a pokládá ho za nadiktovaný a nesprávný, nebude povinně vyžadována.
Přesto je zřejmé, že Česká republika závazek čistit městské odpadní vody podle přísnějších evropských standardů od 1. ledna 2011 nesplní. Evropské dotace se však, pokud vše bude pokračovat podle současného modelu, vyčerpají. Je možné, že to nebude vždy tam, kde je to nejvíce potřeba, a možná to nebude ani výhradně na vodárenské projekty.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
