Právo: Vodáci se už Ostravice v Ostravě nebojí
21.4.2008 | OSTRAVA | Právo | Josef Gabzdyl |
Řeka byla ještě nedávno páchnoucí stokou nejčastěji temně černé barvy s chuchvalci pěny na hladině.
Ještě před dvaceti lety po Ostravici přímo v Ostravě pluli jen největší odvážlivci, letos se moravskoslezskou metropolí plavily už desítky lodí.
Životní prostředí tehdy nemělo prioritní vliv, důležitější byla plánovaná produkce průmyslových podniků, proto například celulózka v Paskově na Frýdecko-Místecku nebo ostravské hutě vypouštěly do řek mnoho jedů.
„Párkrát jsme se i před rokem 1989 svezli, ale bylo to o zdraví. Pokud jste se namočili, bylo zle. Pamatuji, jak se mi objevil ekzém, výjimečné nebyly ani vyrážky. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsme měli strach, aby nám kyseliny nerozpustily lodě,“ vzpomenul zkušený vodák František Vyhňák, předseda spolku Campanula.
Už potřetí pořádal vodáckou projížďku Ostravou od Slezskoostravského hradu kolem Nové radnice, Komenského sadů a přes Přívoz a soutok s Odrou podél nové dálnice až k Bohumínu. „Je to moc příjemná plavba. Před Sýkorovým mostem jsou dokonce mírné peřeje, voda trochu bublá,“ popsal Vyhňák, ale upozornil, že Ostravice zdaleka není tak čistá, jak se traduje. „Například v Přívoze z bývalé koksovny vytékala do vody nějaká tekutina, která s ekologií neměla moc společného. Čistota řek se sice proti dřívějšku zlepšila, ale stagnuje,“ varoval. Na severní Moravě a ve Slezsku vodáci také využívají Ostravici pod přehradou Šance, oblíbené jsou i přejezdy Moravice na Opavsku. I tady však musejí pomoci vodohospodáři vodou z nádrže Kružberk.
„Sjíždět lze i Odru, když je dost vody, už od vojenského prostoru Libavá přes krásné meandry až po Ostravu. Také Opava od Opavy po Děhylov je zajímavá a otevřením hranic se otevřely možnosti doplout po Odře až po Ratiboř nebo dokonce Wroclav, což je šedesát kilometrů příjemné plavby,“ popsal Vyhňák.
reklama
Životní prostředí tehdy nemělo prioritní vliv, důležitější byla plánovaná produkce průmyslových podniků, proto například celulózka v Paskově na Frýdecko-Místecku nebo ostravské hutě vypouštěly do řek mnoho jedů.
„Párkrát jsme se i před rokem 1989 svezli, ale bylo to o zdraví. Pokud jste se namočili, bylo zle. Pamatuji, jak se mi objevil ekzém, výjimečné nebyly ani vyrážky. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsme měli strach, aby nám kyseliny nerozpustily lodě,“ vzpomenul zkušený vodák František Vyhňák, předseda spolku Campanula.
Už potřetí pořádal vodáckou projížďku Ostravou od Slezskoostravského hradu kolem Nové radnice, Komenského sadů a přes Přívoz a soutok s Odrou podél nové dálnice až k Bohumínu. „Je to moc příjemná plavba. Před Sýkorovým mostem jsou dokonce mírné peřeje, voda trochu bublá,“ popsal Vyhňák, ale upozornil, že Ostravice zdaleka není tak čistá, jak se traduje. „Například v Přívoze z bývalé koksovny vytékala do vody nějaká tekutina, která s ekologií neměla moc společného. Čistota řek se sice proti dřívějšku zlepšila, ale stagnuje,“ varoval. Na severní Moravě a ve Slezsku vodáci také využívají Ostravici pod přehradou Šance, oblíbené jsou i přejezdy Moravice na Opavsku. I tady však musejí pomoci vodohospodáři vodou z nádrže Kružberk.
„Sjíždět lze i Odru, když je dost vody, už od vojenského prostoru Libavá přes krásné meandry až po Ostravu. Také Opava od Opavy po Děhylov je zajímavá a otevřením hranic se otevřely možnosti doplout po Odře až po Ratiboř nebo dokonce Wroclav, což je šedesát kilometrů příjemné plavby,“ popsal Vyhňák.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
