Právo: Vodní nádrže rostou jako houby po dešti
16.3.2007 | PRAHA | Právo | Václav Kozák |
Vodní nádrže ve Vlkošově na severním Plzeňsku, nový rybník u Jetenovic na Horažďovicku, tůně u Javorné na Klatovsku, náhon s vodní plochou u Chocenického Újezda na jižním Plzeňsku.
To jsou jen některé z projektů v Plzeňském kraji, jejichž realizace je na spadnutí. Obce a hlavně soukromí vlastníci pozemků investují do obnovy rybníků či budují úplně nové.
„V celém kraji jde o několik desítek projektů. Řada vlastníků získala zpět půdu a teď se vrací k něčemu, co na pozemcích kdysi existovalo, ale v minulosti z různých důvodů zaniklo,“ popisuje Rudolf Rečka z odboru životního prostředí krajského úřadu. Nové vodní rezervoáry podle něj pomáhají přirozeně zadržovat vodu v krajině, stahují vodu z trvale podmáčených zemědělských pozemků, chrání území v okolí potoků a říček před povodněmi, navíc v jejich okolí vznikají lokality vhodné například pro hnízdění ptáků.
„Jde také o významný krajinný prvek. Prostě chceme, aby to tu nějak vypadalo,“ říká Václav Škalda, který jako soukromník postupně obnovuje vodní nádrže v okolí starobylé tvrze ve Vlkošově u Bezvěrova. Významnou roli v tom, že podobných projektů přibývá, hraje možnost čerpání peněz z evropských fondů. „Ta možnost je teprve od letošního roku. O příspěvek určitě požádám. Nejde o levnou záležitost,“ podotýká Škalda. Plánuje obnovu jednoho rybníčku a výstavbu dvou dalších.
„U 1,5hektarové nádrže jsou náklady kolem 3 miliónů korun, u hektarové 2 milióny. Projekt stojí sto tisíc,“ dodává Škalda. Už před lety obnovil rybník přímo před tvrzí a pročistil vodní příkopy, většinu nákladů hradilo ministerstvo životního prostředí.
Úřady při posuzování projektů většinou nemají závažnější výhrady. Stavebníci už dnes k budování hrází používají hlavně přírodní materiály, zásahy do okolí jsou minimální. Pozitivně se hodnotí protipovodňová ochrana. Potvrzuje to projekt na území obce Čachrov u Javorné v podhůří Šumavy, kde má na říčce Ostružné dojít k obnově původního rybníka a výstavbě pěti nových tůní, čímž se obnoví nefunkční odvodňovací systém.
Podobný účel mají mít i dvě nové nádrže s plochou celkově téměř 1,5 hektaru na potoku Hájek u Velkého Boru na Horažďovicku. Rybníky by přirozeně regulovaly průtok v oblasti, kde voda při jarním tání nebo intenzívních deštích pravidelně způsobuje záplavy a vymílá koryto potoka.
reklama
„V celém kraji jde o několik desítek projektů. Řada vlastníků získala zpět půdu a teď se vrací k něčemu, co na pozemcích kdysi existovalo, ale v minulosti z různých důvodů zaniklo,“ popisuje Rudolf Rečka z odboru životního prostředí krajského úřadu. Nové vodní rezervoáry podle něj pomáhají přirozeně zadržovat vodu v krajině, stahují vodu z trvale podmáčených zemědělských pozemků, chrání území v okolí potoků a říček před povodněmi, navíc v jejich okolí vznikají lokality vhodné například pro hnízdění ptáků.
„Jde také o významný krajinný prvek. Prostě chceme, aby to tu nějak vypadalo,“ říká Václav Škalda, který jako soukromník postupně obnovuje vodní nádrže v okolí starobylé tvrze ve Vlkošově u Bezvěrova. Významnou roli v tom, že podobných projektů přibývá, hraje možnost čerpání peněz z evropských fondů. „Ta možnost je teprve od letošního roku. O příspěvek určitě požádám. Nejde o levnou záležitost,“ podotýká Škalda. Plánuje obnovu jednoho rybníčku a výstavbu dvou dalších.
„U 1,5hektarové nádrže jsou náklady kolem 3 miliónů korun, u hektarové 2 milióny. Projekt stojí sto tisíc,“ dodává Škalda. Už před lety obnovil rybník přímo před tvrzí a pročistil vodní příkopy, většinu nákladů hradilo ministerstvo životního prostředí.
Úřady při posuzování projektů většinou nemají závažnější výhrady. Stavebníci už dnes k budování hrází používají hlavně přírodní materiály, zásahy do okolí jsou minimální. Pozitivně se hodnotí protipovodňová ochrana. Potvrzuje to projekt na území obce Čachrov u Javorné v podhůří Šumavy, kde má na říčce Ostružné dojít k obnově původního rybníka a výstavbě pěti nových tůní, čímž se obnoví nefunkční odvodňovací systém.
Podobný účel mají mít i dvě nové nádrže s plochou celkově téměř 1,5 hektaru na potoku Hájek u Velkého Boru na Horažďovicku. Rybníky by přirozeně regulovaly průtok v oblasti, kde voda při jarním tání nebo intenzívních deštích pravidelně způsobuje záplavy a vymílá koryto potoka.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
