Právo: Volný vstup do Brd se místním nelíbí
6.5.2005 | BRDY | Právo
Zpřístupnění vojenského prostoru v Brdech turistům, o kterém uvažuje ministerstvo obrany, se nelíbí místním obyvatelům. Obávají se, že nárůst počtů návštěvníků v oblasti ohrozí jedinečnou zdejší faunu i flóru, ale i kvalitu vody ve vodárenském pásmu, která zásobuje celý region.
Informaci o možném zpřístupnění části vojenských Brd potvrdilo ministerstvo obrany. „Armáda o tom uvažuje, ale je třeba vybrat takové trasy, aby byly turisticky zajímavé a zároveň aby turisté byli v bezpečí. Až budou tyto trasy vytyčeny, budeme uvažovat o jejich zpřístupnění, ovšem pokud by k tomu došlo, platily by mnohem přísnější podmínky než u normálních turistických stezek. Odpovídaly by více méně podmínkám návštěvy národního parku,“ sdělil včera Právu mluvčí ministerstva Andrej Čírtek.
Bojí se o vodu
Místním se ale záměr armády nelíbí. Mají strach, že zvýšený počet turistů, kteří do oblasti přijedou, negativně ovlivní kvalitu vodních toků středních Brd, které zásobují desítky obcí na Příbramsku.
„Jsem proti tomu. Lidi se dnes chovají hůř než zvěř. Jsou nezodpovědní a udělají z lesa smetiště. Já jsem starousedlík a můžu říct, že už teď to třeba v době borůvek nebo houbařské sezóně na některých místech vypadá jako na skládce. A to je tam přístup omezený, jenom na speciální povolenky,“ postěžovala si Právu devětasedmdesátiletá Anna Matoušková z obce Jince. Pohyb turistů prý sleduje, vojenský prostor začíná přímo za plotem její zahrádky.
Názor paní Matouškové sdílí i jinecká starostka Emilie Hurychová (nez.). „Příroda je tu zatím nádherná, fauna i flóra, ale území je pro nás hlavně zdrojem pitné vody. Znáte lidi. Nevěřím, že by kvalita vody zůstala v případě zpřístupnění zachována,“ krčí rameny starostka.
Rozhodně proti vystupují také členové Svazku obcí pro vodovody a kanalizace, který okolní vesnice a města sdružuje. „Vodní toky ve středních Brdech zásobují desítky obcí na Příbramsku, Rokycansku a Berounsku. Na brdská prameniště a nádrže je napojen i příbramský skupinový vodovod,“ vysvětlil Právu manažer Svazku Lubomír Mixl.
Zpřístupnění oblasti považuje za naprostý nesmysl. „V roce 1979 byly Brdy vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Z vlastní zkušenosti přitom vím, že už nyní řada návštěvníků nerespektuje, že kolem nádrží jsou cedule upozorňující na zákaz koupání,“ podotkl. Současný systém přístupu do prostoru na základě povolenek, které vydává Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy, přitom považuje za rozumný a dostačující.
Žádné táboření, jen procházky
Podle Čírtka se ale obyvatelé Příbramska zhoršení kvality vody obávat nemusí. „Jediné, co povolíme, bude procházení územím, a to ještě pouze v určitém období nebo o víkendech. Rozhodně tady nebude povoleno například táboření, stánky s občerstvením nebo jiné turistické služby. Uvažujeme nanejvýš o zbudování naučných stezek,“ upozornil Čírtek. Podle jeho slov se armádě jedná především o to, jak skloubit zájmy vojska se zájmy milovníků přírody.
Odpůrcům zpřístupnění ale argumenty ministerstva nestačí. „Budeme se samozřejmě muset přizpůsobit, ale během několika let se ukáže, zda nedojde k nenapravitelnému narušení jedinečného přírodního systému,“ uzavřel Mixl.
reklama
Bojí se o vodu
Místním se ale záměr armády nelíbí. Mají strach, že zvýšený počet turistů, kteří do oblasti přijedou, negativně ovlivní kvalitu vodních toků středních Brd, které zásobují desítky obcí na Příbramsku.
„Jsem proti tomu. Lidi se dnes chovají hůř než zvěř. Jsou nezodpovědní a udělají z lesa smetiště. Já jsem starousedlík a můžu říct, že už teď to třeba v době borůvek nebo houbařské sezóně na některých místech vypadá jako na skládce. A to je tam přístup omezený, jenom na speciální povolenky,“ postěžovala si Právu devětasedmdesátiletá Anna Matoušková z obce Jince. Pohyb turistů prý sleduje, vojenský prostor začíná přímo za plotem její zahrádky.
Názor paní Matouškové sdílí i jinecká starostka Emilie Hurychová (nez.). „Příroda je tu zatím nádherná, fauna i flóra, ale území je pro nás hlavně zdrojem pitné vody. Znáte lidi. Nevěřím, že by kvalita vody zůstala v případě zpřístupnění zachována,“ krčí rameny starostka.
Rozhodně proti vystupují také členové Svazku obcí pro vodovody a kanalizace, který okolní vesnice a města sdružuje. „Vodní toky ve středních Brdech zásobují desítky obcí na Příbramsku, Rokycansku a Berounsku. Na brdská prameniště a nádrže je napojen i příbramský skupinový vodovod,“ vysvětlil Právu manažer Svazku Lubomír Mixl.
Zpřístupnění oblasti považuje za naprostý nesmysl. „V roce 1979 byly Brdy vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Z vlastní zkušenosti přitom vím, že už nyní řada návštěvníků nerespektuje, že kolem nádrží jsou cedule upozorňující na zákaz koupání,“ podotkl. Současný systém přístupu do prostoru na základě povolenek, které vydává Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy, přitom považuje za rozumný a dostačující.
Žádné táboření, jen procházky
Podle Čírtka se ale obyvatelé Příbramska zhoršení kvality vody obávat nemusí. „Jediné, co povolíme, bude procházení územím, a to ještě pouze v určitém období nebo o víkendech. Rozhodně tady nebude povoleno například táboření, stánky s občerstvením nebo jiné turistické služby. Uvažujeme nanejvýš o zbudování naučných stezek,“ upozornil Čírtek. Podle jeho slov se armádě jedná především o to, jak skloubit zájmy vojska se zájmy milovníků přírody.
Odpůrcům zpřístupnění ale argumenty ministerstva nestačí. „Budeme se samozřejmě muset přizpůsobit, ale během několika let se ukáže, zda nedojde k nenapravitelnému narušení jedinečného přírodního systému,“ uzavřel Mixl.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
