Právo: Vrátí se bionafta na stojany pump?
24.6.2005 | PRAHA | Právo | Stanislav Ptáčník |
Už více než rok jsou stojany čerpacích stanic nesoucí označení Bionafta či Seta nafta mimo provoz. Na ukazatelích její ceny buď svítí nula, nebo jsou přeškrtnuté.
Je to škoda nejen pro tu část motoristů, kteří toto směsné palivo používali, ale také pro zemědělce. Ti také v letošním roce očekávají vysokou úrodu řepky olejné a též nemalé potíže s jejím odbytem. Určitou část řepky z loňské sklizně mají přitom ještě ve skladech.
Bionafta má taktéž nesporné ekologické přednosti. V porovnání s tou klasickou při spalování lépe shoří, tolik nekouří a zůstává po ní méně škodlivých zplodin.
Co je a co není bionafta
Bionaftou se rozumí palivová směs, která vzniká přidáním metylesteru řepkového oleje (MEŘO) do běžné motorové nafty, a to v poměru 69 % nafty a 31 % MEŘO. Neměla by tedy být zaměňována se zelenou naftou, což je spotřebovaná běžná motorová nafta, u níž pouze zemědělci mohou uplatnit takzvanou vratku spotřební daně a tato nafta použitá převážně v zemědělské výrobě je tak vyjde o něco levněji.
Vedle produkce MEŘO a bionafty je pak součástí vládního programu podpory produkce biopaliv taktéž připravovaná výroba biolihu (bioetanolu) z obilí, případně i z dalších zemědělských plodin. I rozjezd této části vládního programu provázejí nemalé problémy (vláda nedávno i kvůli podezřením z možných podvodů zrušila již rozběhnutý tendr na výrobce biolihu). Do budoucna by se jak metylester, tak i biolíh měly plošně a povinně přimíchávat do veškerých pohonných hmot. Příslušná směrnice EU z roku 2003 praví, že zpočátku by podíl biosložky měl v EU činit okolo 2 procent, v roce 2010 pak až 5,75 % z celkového objemu spotřebovaných fosilních paliv.
Dotační program pouze na půl roku
Přerušení výroby dotované bionafty v ČR bylo důsledkem neschopnosti kompetentních míst dospět k dohodě, ale i liknavosti vlády a příslušných ministrů, kteří systémové řešení produkce biopaliv tak dlouho odkládali, až musel být dosavadní způsob poskytování dotací na MEŘO po vstupu země do EU jako neslučitelný s unijní legislativou ukončen.
Nový dotační program vláda schválila až letos v dubnu. Dotovaná produkce pro vnitřní trh by se měla rozběhnout už od července, vyplácení podpor bylo ale schváleno pouze do konce letošního roku. Výše dotace je stanovena 7000 korun na tunu metylesteru, s možnými odchylkami až 15 procent směrem nahoru či dolů v závislosti na vývoji tržních cen vstupních surovin.
Žádosti o dotace přijímal Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do 31. května. Podle sdělení mluvčí Jitky Slukové fond obdržel 14 žádostí na celkovou produkci asi 50 000 tun MEŘO. Peněz na dotace by tak mělo být dostatek, ministerstvo zemědělství ze své rozpočtové kapitoly na tento účel počítá se 450 milióny korun. Může tak dojít i k tomu, že část prostředků zůstane letos nevyužita.
Projektu schází jasná perspektiva
Pokud by šlo všechno hladce, mohla by se první dotovaná bionafta vyrobit už v červenci. Otevřenou otázkou ale stále je, zda se rychle - a zda letos vůbec - dostane i do nádrží a na stojany pump.
„V praxi by s mohla bionafta prodávat tak čtyři pět měsíců. To je pro čerpadláře dosti krátká doba na to, aby obnovovali prodej, o němž nevědí, zda bude i v roce 2006 pokračovat,“ konstatoval František Janů, generální ředitel ústecké Setuzy, která je největším tuzemským zpracovatelem řepky i výrobcem metylesteru.
Podle něj je potřeba urychleně vyjasnit další dlouhodobou perspektivu celého projektu. Není totiž jasné, zda v příštím roce poběží tentýž dotační systém jako ve druhém letošním pololetí, nebo zda se začne metylester do pohonných hmot přimíchávat plošně. Existuje i třetí možnost, a to ta, že podpora produkce bionafty bude znovu na rok „dána k ledu“.
Bude o ni zájem?
Znovuzavedení bionafty do běžného provozu čerpacích stanic ztěžuje i ta skutečnost, že v období, jež uplynulo od doby přípravy státního dotačního programu, došlo k citelnému zdražení nafty. Podle propočtů Setuzy nemusí dotace postačovat k tomu, aby dotovaná bionafta bylo na trhu dostatečně konkurenceschopná. Reálné zvýhodnění bionafty na stojanech zřejmě nebude větší než dvě až tři koruny na litru. Pokud by cenový rozdíl mezi bionaftou a naftou byl příliš malý, motoristy by k nákupu bionafty vlastně nic nemotivovalo. Setuza ani další velké firmy s velkými dodávkami na domácí trh prozatím nepočítají.
Zpracovatelům se více vyplácí vývoz
Většina ve firmě vyráběného řepkového metylesteru proto směřuje bez státní podpory na vývoz, především do Německa. Pro podnik je to finančně výhodné, platby z ciziny jsou promptní a jisté a v porovnání s produkcí pro domácí trh je zúřadování vývozu MEŘO také administrativně mnohem jednodušší.
„Jsme skeptičtí i vůči novému systému, protože nevíme přesně, odkdy dokdy bude platit. Pokud by povinnost přidávat metylester do nafty schválila EU, nebyli bychom na státních dotacích závislí,“ uvedl výrobní ředitel Setuzy Radovan Macek.
Přesto Setuza, Agropodnik Jihlava, ale i další zpracovatelské firmy počítají pro příští roky s podstatným rozšířením výroby MEŘO. Setuza buduje nový závod v Ústí nad Labem, kapacity rozšíří i v Mydlovarech u Českých Budějovic a v Olomouci. Stane se tak nejvýznamnějším tuzemským zpracovatelem zemědělské produkce pro nepotravinářské účely. Jak informoval Macek, kapacita nových provozů Setuzy má dosáhnout až 160 000 tun metylesteru za rok.
Tyto investiční záměry vítají i čeští zemědělci, kteří by tím získali dlouhodobé záruky pro odbyt řepky.
reklama
Bionafta má taktéž nesporné ekologické přednosti. V porovnání s tou klasickou při spalování lépe shoří, tolik nekouří a zůstává po ní méně škodlivých zplodin.
Co je a co není bionafta
Bionaftou se rozumí palivová směs, která vzniká přidáním metylesteru řepkového oleje (MEŘO) do běžné motorové nafty, a to v poměru 69 % nafty a 31 % MEŘO. Neměla by tedy být zaměňována se zelenou naftou, což je spotřebovaná běžná motorová nafta, u níž pouze zemědělci mohou uplatnit takzvanou vratku spotřební daně a tato nafta použitá převážně v zemědělské výrobě je tak vyjde o něco levněji.
Vedle produkce MEŘO a bionafty je pak součástí vládního programu podpory produkce biopaliv taktéž připravovaná výroba biolihu (bioetanolu) z obilí, případně i z dalších zemědělských plodin. I rozjezd této části vládního programu provázejí nemalé problémy (vláda nedávno i kvůli podezřením z možných podvodů zrušila již rozběhnutý tendr na výrobce biolihu). Do budoucna by se jak metylester, tak i biolíh měly plošně a povinně přimíchávat do veškerých pohonných hmot. Příslušná směrnice EU z roku 2003 praví, že zpočátku by podíl biosložky měl v EU činit okolo 2 procent, v roce 2010 pak až 5,75 % z celkového objemu spotřebovaných fosilních paliv.
Dotační program pouze na půl roku
Přerušení výroby dotované bionafty v ČR bylo důsledkem neschopnosti kompetentních míst dospět k dohodě, ale i liknavosti vlády a příslušných ministrů, kteří systémové řešení produkce biopaliv tak dlouho odkládali, až musel být dosavadní způsob poskytování dotací na MEŘO po vstupu země do EU jako neslučitelný s unijní legislativou ukončen.
Nový dotační program vláda schválila až letos v dubnu. Dotovaná produkce pro vnitřní trh by se měla rozběhnout už od července, vyplácení podpor bylo ale schváleno pouze do konce letošního roku. Výše dotace je stanovena 7000 korun na tunu metylesteru, s možnými odchylkami až 15 procent směrem nahoru či dolů v závislosti na vývoji tržních cen vstupních surovin.
Žádosti o dotace přijímal Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do 31. května. Podle sdělení mluvčí Jitky Slukové fond obdržel 14 žádostí na celkovou produkci asi 50 000 tun MEŘO. Peněz na dotace by tak mělo být dostatek, ministerstvo zemědělství ze své rozpočtové kapitoly na tento účel počítá se 450 milióny korun. Může tak dojít i k tomu, že část prostředků zůstane letos nevyužita.
Projektu schází jasná perspektiva
Pokud by šlo všechno hladce, mohla by se první dotovaná bionafta vyrobit už v červenci. Otevřenou otázkou ale stále je, zda se rychle - a zda letos vůbec - dostane i do nádrží a na stojany pump.
„V praxi by s mohla bionafta prodávat tak čtyři pět měsíců. To je pro čerpadláře dosti krátká doba na to, aby obnovovali prodej, o němž nevědí, zda bude i v roce 2006 pokračovat,“ konstatoval František Janů, generální ředitel ústecké Setuzy, která je největším tuzemským zpracovatelem řepky i výrobcem metylesteru.
Podle něj je potřeba urychleně vyjasnit další dlouhodobou perspektivu celého projektu. Není totiž jasné, zda v příštím roce poběží tentýž dotační systém jako ve druhém letošním pololetí, nebo zda se začne metylester do pohonných hmot přimíchávat plošně. Existuje i třetí možnost, a to ta, že podpora produkce bionafty bude znovu na rok „dána k ledu“.
Bude o ni zájem?
Znovuzavedení bionafty do běžného provozu čerpacích stanic ztěžuje i ta skutečnost, že v období, jež uplynulo od doby přípravy státního dotačního programu, došlo k citelnému zdražení nafty. Podle propočtů Setuzy nemusí dotace postačovat k tomu, aby dotovaná bionafta bylo na trhu dostatečně konkurenceschopná. Reálné zvýhodnění bionafty na stojanech zřejmě nebude větší než dvě až tři koruny na litru. Pokud by cenový rozdíl mezi bionaftou a naftou byl příliš malý, motoristy by k nákupu bionafty vlastně nic nemotivovalo. Setuza ani další velké firmy s velkými dodávkami na domácí trh prozatím nepočítají.
Zpracovatelům se více vyplácí vývoz
Většina ve firmě vyráběného řepkového metylesteru proto směřuje bez státní podpory na vývoz, především do Německa. Pro podnik je to finančně výhodné, platby z ciziny jsou promptní a jisté a v porovnání s produkcí pro domácí trh je zúřadování vývozu MEŘO také administrativně mnohem jednodušší.
„Jsme skeptičtí i vůči novému systému, protože nevíme přesně, odkdy dokdy bude platit. Pokud by povinnost přidávat metylester do nafty schválila EU, nebyli bychom na státních dotacích závislí,“ uvedl výrobní ředitel Setuzy Radovan Macek.
Přesto Setuza, Agropodnik Jihlava, ale i další zpracovatelské firmy počítají pro příští roky s podstatným rozšířením výroby MEŘO. Setuza buduje nový závod v Ústí nad Labem, kapacity rozšíří i v Mydlovarech u Českých Budějovic a v Olomouci. Stane se tak nejvýznamnějším tuzemským zpracovatelem zemědělské produkce pro nepotravinářské účely. Jak informoval Macek, kapacita nových provozů Setuzy má dosáhnout až 160 000 tun metylesteru za rok.
Tyto investiční záměry vítají i čeští zemědělci, kteří by tím získali dlouhodobé záruky pro odbyt řepky.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
