MF Dnes: Vyhazují cenný odpad
3.6.2008 | PLZEŇ | MF Dnes | Jitka Šrámková |
Tráva, zbytky potravin, odpad z kuchyně. To vše je velmi cenná surovina - bioodpad. V kraji tvoří váhově zhruba třetinu z celkového množství komunálního odpadu, přesto většinou končí nevyužitý na skládkách.
V ulicích některých z největších plzeňských obvodů, které dohromady produkují nejvíce odpadů v kraji, se proto začíná objevovat stále více hnědých kontejnerů. Slouží k ukládání biologického odpadu.
Na Slovanech mohli lidé v roce 2001 využívat pouhých patnáct hnědých popelnic, nyní už je jich tam přes padesát.
V prosinci loňského roku zavedla radnice prvního plzeňského obvodu zkušebně třídění bioodpadu v největším sídlišti Lochotín, kde žije padesát tisíc lidí. „V březnu jsme zjistili, že nádoby lidé plní, proto jsme třídění bioodpadu rozšířili i na další sídliště Vinice, Bolevec a Košutka,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Romana Tomašuková.
„Během zkušebního provozu se ukázalo, že v nádobách končí převážně kuchyňský odpad, a že jsou nádoby vždy z poloviny plné. Obavy, že v nádobách bude končit domovní odpad, se nepotvrdily. Takže od dubna letošního roku je možné třídit bioodpad i v dalších sídlištích obvodu,“ dodala Tomašuková. Celkemmají obyvatelé obvodu k dispozici 283 hnědých popelnic, v červenci přibude dalších 38. „Když to nebude stačit, přidáme další nádoby,“ uvedla Tomašuková.
Sběr bioodpadu připravují i radnice třetího a čtvrtého obvodu, kde zatím v částech s rodinnými domky slouží vždy v létě obří kontejnery na zbytky ze zahrádek.
Podle Ondřeje Bačíka z CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu, vyprodukují ročně lidé v zemi 4,4 milionu tun komunálního odpadu, z toho 1,5 milionu tun tvoří biologicky rozložitelný odpad, který končí na skládkách. „Bioodpad je stejně cenná surovina jako sklo, papír a plasty. Bylo by dobré, kdyby stát zákonem nařídil povinnost třídit bioodpad. Stát pak uvolní peníze na nákup kontejnerů na sběr odpadu, kompostáren a bioplynových stanic na zpracování bioodpadu. Obecní a komerční kompostárny by pak nabízely hnojivo do parků a zahrad. Bioplynové stanice, které zpracovávají zbytky potravin, vyrábějí ekologické teplo a finančně zvýhodněnou elektřinu,“ vysvětlil Bačík.
V Plzeňském kraji je zatím kompostáren málo. Například na Plzeňsku ve Vysoké a Úhercích, síť menších kompostárem vlastní plzeňský D+P Rekont. Čistý rostlinný biologický odpad berou obecní sběrné dvory, kterých je v kraji padesát.
***
„Bioplynové stanice, které zpracovávají zbytky potravin, vyrábějí ekologické teplo a finančně zvýhodněnou elektrickou energii.“ Ondřej Bačík, České sdružení pro biomasu
reklama
Na Slovanech mohli lidé v roce 2001 využívat pouhých patnáct hnědých popelnic, nyní už je jich tam přes padesát.
V prosinci loňského roku zavedla radnice prvního plzeňského obvodu zkušebně třídění bioodpadu v největším sídlišti Lochotín, kde žije padesát tisíc lidí. „V březnu jsme zjistili, že nádoby lidé plní, proto jsme třídění bioodpadu rozšířili i na další sídliště Vinice, Bolevec a Košutka,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Romana Tomašuková.
„Během zkušebního provozu se ukázalo, že v nádobách končí převážně kuchyňský odpad, a že jsou nádoby vždy z poloviny plné. Obavy, že v nádobách bude končit domovní odpad, se nepotvrdily. Takže od dubna letošního roku je možné třídit bioodpad i v dalších sídlištích obvodu,“ dodala Tomašuková. Celkemmají obyvatelé obvodu k dispozici 283 hnědých popelnic, v červenci přibude dalších 38. „Když to nebude stačit, přidáme další nádoby,“ uvedla Tomašuková.
Sběr bioodpadu připravují i radnice třetího a čtvrtého obvodu, kde zatím v částech s rodinnými domky slouží vždy v létě obří kontejnery na zbytky ze zahrádek.
Podle Ondřeje Bačíka z CZ Biom - Českého sdružení pro biomasu, vyprodukují ročně lidé v zemi 4,4 milionu tun komunálního odpadu, z toho 1,5 milionu tun tvoří biologicky rozložitelný odpad, který končí na skládkách. „Bioodpad je stejně cenná surovina jako sklo, papír a plasty. Bylo by dobré, kdyby stát zákonem nařídil povinnost třídit bioodpad. Stát pak uvolní peníze na nákup kontejnerů na sběr odpadu, kompostáren a bioplynových stanic na zpracování bioodpadu. Obecní a komerční kompostárny by pak nabízely hnojivo do parků a zahrad. Bioplynové stanice, které zpracovávají zbytky potravin, vyrábějí ekologické teplo a finančně zvýhodněnou elektřinu,“ vysvětlil Bačík.
V Plzeňském kraji je zatím kompostáren málo. Například na Plzeňsku ve Vysoké a Úhercích, síť menších kompostárem vlastní plzeňský D+P Rekont. Čistý rostlinný biologický odpad berou obecní sběrné dvory, kterých je v kraji padesát.
***
„Bioplynové stanice, které zpracovávají zbytky potravin, vyrábějí ekologické teplo a finančně zvýhodněnou elektrickou energii.“ Ondřej Bačík, České sdružení pro biomasu
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
