Právo: Výhodou Česka jsou velká hospodářství
20.10.2003 | PRAHA | Právo | Jan Kovařík |
KOMISAŘ EU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ FRANZ FISCHLER ŘEKL PRÁVU:
* Jak hodnotíte české zemědělství ve srovnání se starými inovými členy EU?
Pokud jde o strukturu, má ve srovnání s ostatními kandidáty ičleny velkou výhodu -hospodářství jsou v průměru mnohem větší než všude jinde. Rolníci ale potřebují, aby na vysoké úrovni bylo také zpracování jejich výrobků. Při stanovení strategie zemědělské politiky je proto nutné soustředit se nejen na výrobu, ale i na zpracování. V tomto směru je před Českem ještě dost práce, aby bylo konkurenceschopné. Kromě toho musí být zemědělství ve venkovských krajích silněji začleněno do celkové ekonomiky. Je totiž iluzí věřit, že v budoucnu lze dosáhnout životaschopnosti oblastí, jež by byly založeny výhradně na zemědělství.
* ČR je kritizována například za zpoždění v přípravě a registraci Zemědělské platební agentury, přes kterou k nám mají proudit finance z EU. Hovořili jste o tom s českým kolegou Palasem?
Velmi intenzívně. A ministr přislíbil, že tyto zbývající problémy budou včas vyřešeny. Musím ale zároveň zdůraznit, že ve srovnání s jinými kandidáty je na tom Česko celkově velmi dobře. Nerad bych, aby to vypadalo, že v ČR jsou problémy a v jiných státech žádné - ono je to spíš trochu opačně: s výjimkou snad dvou zemí jsou jinde větší problémy než u vás.
* Bude mít přijetí reformy společné zemědělské politiky EU vliv na předtím dohodnuté přímé platby pro české zemědělce?
Jak jste se již zmínil, v ČR jsou na rozdíl od jiných států převážně velká hospodářství - nad tisíc hektarů. Jenže těm se mají do budoucna podpory snižovat. České ministerstvo zemědělství přistoupilo na zjednodušený způsob výplaty těchto plateb.
(Pokračování na str. 5)
(Pokračování ze str. 1)
To znamená, že se rozhodlo dát na každý hektar v principu stejnou podporu. Má to i výhodu, že to vyžaduje méně administrativy a že lze také bez potíží převést peníze do nových plánů každé farmy. Hodnotím proto české rozhodnutí jako velmi dobré.
* V listopadu jsou očekávány nové hodnotící zprávy o stavu příprav jednotlivých zemí na vstup do Unie. Jak vyzní zpráva o ČR?
Každá z kandidátských zemí se dozví i v detailech to, co má ještě vyřešit. Jsem přesvědčen, že ČR na tom bude celkově poměrně dobře.
* Znamená to, že zpráva bude pro Prahu převážně pozitivní?
Ano.
* Platí i nadále výrobní kvóty dojednané při vstupních jednáních mezi ČR a EU?
Na těch se nic nezmění. Přijetím reformy totiž vzniklo nedorozumění, když u dvou produktů byly dohodnuty nové kvóty - jedním jsou ořechy, což není problém, a druhým jsou tzv. energetické rostliny, které jsou používány pro získávání energie. Ty hrají svoji roli a pro ně musíme stanovit kvóty.
* Nač by se měli nyní, těsně před vstupem, soustředit čeští zemědělci a potravináři?
Myslet na celý systém - nekoncentrovat se jen na zemědělství nebo pouze na potravinářský průmysl, ale na to, aby to všechno fungovalo provázaně, systémově. Je to řetěz. A ten, jak známo, je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek. Proto by bylo dobré soustředit se právě na nejslabší články.
* Existují možnosti dalšího jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) poté, co nedávno zkrachovaly rozhovory v Cancúnu?
Neúspěchem v Cancúnu jsme ztratili všichni. A snad nejvíce rozvojové země. Je to neúspěch i pro Unii. Není však věcí EU, aby nabídla další kompromisy - my jsme již v Cancúnu předložili dost návrhů a také jsme projevili ochotu jít vstříc. Teď jde o to, aby se pohnula i druhá strana - mám tím na mysli Spojené státy. Kdyby v Mexiku bylo dosaženo dohody, USA by musely změnit svou zemědělskou politiku. Ale protože dohoda nenastala, USA nic měnit nemusejí.
* * *
Franz Fischler (57) pochází z Tyrolska, ve Vídni vystudoval zemědělství. V letech 1989-94 byl rakouským ministrem zemědělství, o rok později se stal komisařem EU pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov. Do této funkce byl schválen Evropským parlamentem i v roce 1999 na další pětileté období. To mu končí příští rok.
reklama
Pokud jde o strukturu, má ve srovnání s ostatními kandidáty ičleny velkou výhodu -hospodářství jsou v průměru mnohem větší než všude jinde. Rolníci ale potřebují, aby na vysoké úrovni bylo také zpracování jejich výrobků. Při stanovení strategie zemědělské politiky je proto nutné soustředit se nejen na výrobu, ale i na zpracování. V tomto směru je před Českem ještě dost práce, aby bylo konkurenceschopné. Kromě toho musí být zemědělství ve venkovských krajích silněji začleněno do celkové ekonomiky. Je totiž iluzí věřit, že v budoucnu lze dosáhnout životaschopnosti oblastí, jež by byly založeny výhradně na zemědělství.
* ČR je kritizována například za zpoždění v přípravě a registraci Zemědělské platební agentury, přes kterou k nám mají proudit finance z EU. Hovořili jste o tom s českým kolegou Palasem?
Velmi intenzívně. A ministr přislíbil, že tyto zbývající problémy budou včas vyřešeny. Musím ale zároveň zdůraznit, že ve srovnání s jinými kandidáty je na tom Česko celkově velmi dobře. Nerad bych, aby to vypadalo, že v ČR jsou problémy a v jiných státech žádné - ono je to spíš trochu opačně: s výjimkou snad dvou zemí jsou jinde větší problémy než u vás.
* Bude mít přijetí reformy společné zemědělské politiky EU vliv na předtím dohodnuté přímé platby pro české zemědělce?
Jak jste se již zmínil, v ČR jsou na rozdíl od jiných států převážně velká hospodářství - nad tisíc hektarů. Jenže těm se mají do budoucna podpory snižovat. České ministerstvo zemědělství přistoupilo na zjednodušený způsob výplaty těchto plateb.
(Pokračování na str. 5)
(Pokračování ze str. 1)
To znamená, že se rozhodlo dát na každý hektar v principu stejnou podporu. Má to i výhodu, že to vyžaduje méně administrativy a že lze také bez potíží převést peníze do nových plánů každé farmy. Hodnotím proto české rozhodnutí jako velmi dobré.
* V listopadu jsou očekávány nové hodnotící zprávy o stavu příprav jednotlivých zemí na vstup do Unie. Jak vyzní zpráva o ČR?
Každá z kandidátských zemí se dozví i v detailech to, co má ještě vyřešit. Jsem přesvědčen, že ČR na tom bude celkově poměrně dobře.
* Znamená to, že zpráva bude pro Prahu převážně pozitivní?
Ano.
* Platí i nadále výrobní kvóty dojednané při vstupních jednáních mezi ČR a EU?
Na těch se nic nezmění. Přijetím reformy totiž vzniklo nedorozumění, když u dvou produktů byly dohodnuty nové kvóty - jedním jsou ořechy, což není problém, a druhým jsou tzv. energetické rostliny, které jsou používány pro získávání energie. Ty hrají svoji roli a pro ně musíme stanovit kvóty.
* Nač by se měli nyní, těsně před vstupem, soustředit čeští zemědělci a potravináři?
Myslet na celý systém - nekoncentrovat se jen na zemědělství nebo pouze na potravinářský průmysl, ale na to, aby to všechno fungovalo provázaně, systémově. Je to řetěz. A ten, jak známo, je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek. Proto by bylo dobré soustředit se právě na nejslabší články.
* Existují možnosti dalšího jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) poté, co nedávno zkrachovaly rozhovory v Cancúnu?
Neúspěchem v Cancúnu jsme ztratili všichni. A snad nejvíce rozvojové země. Je to neúspěch i pro Unii. Není však věcí EU, aby nabídla další kompromisy - my jsme již v Cancúnu předložili dost návrhů a také jsme projevili ochotu jít vstříc. Teď jde o to, aby se pohnula i druhá strana - mám tím na mysli Spojené státy. Kdyby v Mexiku bylo dosaženo dohody, USA by musely změnit svou zemědělskou politiku. Ale protože dohoda nenastala, USA nic měnit nemusejí.
* * *
Franz Fischler (57) pochází z Tyrolska, ve Vídni vystudoval zemědělství. V letech 1989-94 byl rakouským ministrem zemědělství, o rok později se stal komisařem EU pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov. Do této funkce byl schválen Evropským parlamentem i v roce 1999 na další pětileté období. To mu končí příští rok.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
