MF Dnes: Vykácejme kleč. Do Jeseníků nepatří a škodí
22.1.2008 | ZLÍN | MF Dnes | Rostislav Hányš |
Ochranáři chtějí v Jeseníkách odstranit až polovinu porostu kleče. Tvrdí, že do hor nepatří. Lesníci jsou proti.
Kleč, typický horský porost a tradiční součást pohlednic, která pokrývá stovky hektarů země v přírodně nejcennějších partiích Jeseníků, do těchto hor nepatří. Je nepůvodním porostem a stále víc ohrožuje chráněné rostliny a živočichy. Tvrdí to odborníci, kteří zpracovali rozsáhlou varující studii.
„Bez větších odkladů je třeba odstranit deset procent porostů kleče z nejcennějších partií Jeseníků a následně během několika let dalších padesát procent,“ uvádí studie.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky studii zpracovanou dvaceti experty z různých oblastí ochrany přírody přivítala.
„Pro nás je tato studie velmi důležitá. Pomůže nám při jednání s Lesy České republiky, které likvidaci kleče nejsou nakloněny,“ uvedl jesenický ochranář Jindřich Chlapek.
Podle něj neprostupná borovice kleč pokrývá dnes přibližně dvě stě hektarů ve vrcholových oblastech. „Například na Šeráku vytěsnila mnoho vzácných rostlin a živočichů úzce vázaných na původní horské trávníky,“ řekl Chlapek. Jen za posledních 30 let se plocha kleče rozrostla o 60 procent.
Studie požaduje neodkladně zlikvidovat část kleče zejména na Keprníku, Červené hoře, Malém Dědu nebo Vysoké holi.
„Kácení je ale podmíněno dohodou s Lesy České republiky a Státní správou lesů. Dohodu se ale nedaří nalézt. Nová studie je natolik komplexní, že bude jistě pádným argumentem pro další jednání,“ řekl Chlapek.
Pro Lesy České republiky je však porost kleče stejný jako klasický lesní porost. „Lesní zákon nerozlišuje klasický lesní porost a horskou kleč. Kleč navíc dobře chrání před půdní erozí a brání i větším škodám při deštích,“ sdělil šéf krajského inspektorátu Lesů České republiky Vlastimil Štefl.
Rozsáhlé kácení kleče odsuzuje. „Kleč tu má velký význam i dnes, i když je nepůvodní. Nejsme v žádném případě proti dohodě. V místech, kde může dojít k půdní erozi, ale nepovažuji kácení kleče za rozumné.“
Podobný názor má i Jan Musil z krajského úřadu, který má správu lesů na starosti. „Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky byměla rozsáhlé kácení kleče přehodnotit. Na svazích by to mohlo napáchat víc škody než užitku,“ řekl Musil. Podle něj je už kleč součástí jesenické přírody. „Lidé kdysi kleč vysadili, aby chránili obdělávaný terén před půdní erozí. O původních druzích bych dnes příliš nemluvil, protože činnost lidí přírodu mění neustále, a právě kleč zdomácněla tak, jako by v Jeseníkách byla odjakživa,“ vysvětlil Musil.
Jenže právě půdní eroze podle ochranářů mnohým rostlinám prospívá. „Zvláště na prudkých svazích, kde pravidelně padají laviny narušující náletové porosty, působí kleče negativně. Lavinové dráhy postupně zarůstají a vzácné druhy rostlin mizí,“ oponuje Chlapek.
Ve vrcholových partiích se potom kvůli kleči drží více sněhu, snižuje se působení mrazu a větru, které působí příznivě na vysokohorské rostliny. „Z mnoha lokalit tak mizí například vzácná rostlina jestřábník alpský. Věřím, že se nám podaří se správci lesů domluvit, abychom jedinečnou přírodu v Jeseníkách ochránili,“ řekl Chlapek.
***
* Borovice kleč
Kosodřevina, jehličnatý strom klečovitého, řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořenu. Dorůstá do výšky 1-2 metry a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích. V minulosti se užívalo dřeva borovice kleče jako paliva. Podobně jako z borovice lesní i z kleče se vyráběl terpentýn. Je to okrasná dřevina často pěstovaná v parcích a zahradách.
reklama
„Bez větších odkladů je třeba odstranit deset procent porostů kleče z nejcennějších partií Jeseníků a následně během několika let dalších padesát procent,“ uvádí studie.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky studii zpracovanou dvaceti experty z různých oblastí ochrany přírody přivítala.
„Pro nás je tato studie velmi důležitá. Pomůže nám při jednání s Lesy České republiky, které likvidaci kleče nejsou nakloněny,“ uvedl jesenický ochranář Jindřich Chlapek.
Podle něj neprostupná borovice kleč pokrývá dnes přibližně dvě stě hektarů ve vrcholových oblastech. „Například na Šeráku vytěsnila mnoho vzácných rostlin a živočichů úzce vázaných na původní horské trávníky,“ řekl Chlapek. Jen za posledních 30 let se plocha kleče rozrostla o 60 procent.
Studie požaduje neodkladně zlikvidovat část kleče zejména na Keprníku, Červené hoře, Malém Dědu nebo Vysoké holi.
„Kácení je ale podmíněno dohodou s Lesy České republiky a Státní správou lesů. Dohodu se ale nedaří nalézt. Nová studie je natolik komplexní, že bude jistě pádným argumentem pro další jednání,“ řekl Chlapek.
Pro Lesy České republiky je však porost kleče stejný jako klasický lesní porost. „Lesní zákon nerozlišuje klasický lesní porost a horskou kleč. Kleč navíc dobře chrání před půdní erozí a brání i větším škodám při deštích,“ sdělil šéf krajského inspektorátu Lesů České republiky Vlastimil Štefl.
Rozsáhlé kácení kleče odsuzuje. „Kleč tu má velký význam i dnes, i když je nepůvodní. Nejsme v žádném případě proti dohodě. V místech, kde může dojít k půdní erozi, ale nepovažuji kácení kleče za rozumné.“
Podobný názor má i Jan Musil z krajského úřadu, který má správu lesů na starosti. „Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky byměla rozsáhlé kácení kleče přehodnotit. Na svazích by to mohlo napáchat víc škody než užitku,“ řekl Musil. Podle něj je už kleč součástí jesenické přírody. „Lidé kdysi kleč vysadili, aby chránili obdělávaný terén před půdní erozí. O původních druzích bych dnes příliš nemluvil, protože činnost lidí přírodu mění neustále, a právě kleč zdomácněla tak, jako by v Jeseníkách byla odjakživa,“ vysvětlil Musil.
Jenže právě půdní eroze podle ochranářů mnohým rostlinám prospívá. „Zvláště na prudkých svazích, kde pravidelně padají laviny narušující náletové porosty, působí kleče negativně. Lavinové dráhy postupně zarůstají a vzácné druhy rostlin mizí,“ oponuje Chlapek.
Ve vrcholových partiích se potom kvůli kleči drží více sněhu, snižuje se působení mrazu a větru, které působí příznivě na vysokohorské rostliny. „Z mnoha lokalit tak mizí například vzácná rostlina jestřábník alpský. Věřím, že se nám podaří se správci lesů domluvit, abychom jedinečnou přírodu v Jeseníkách ochránili,“ řekl Chlapek.
***
* Borovice kleč
Kosodřevina, jehličnatý strom klečovitého, řidčeji křovitého vzrůstu, bez hlavního kořenu. Dorůstá do výšky 1-2 metry a vyskytuje se převážně v horských oblastech nad horní hranicí lesa, popř. v nižších polohách na rašeliništích či vrchovištích. V minulosti se užívalo dřeva borovice kleče jako paliva. Podobně jako z borovice lesní i z kleče se vyráběl terpentýn. Je to okrasná dřevina často pěstovaná v parcích a zahradách.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
vyřezat kleč není nutné - 23. 1. 2008 - yewKosodřevina v Jeseníkách není nepůvodní, ale je pravda, že v minulém století jí byly zalesňovány plochy ve výškách nad 1300m. Měla nahradit mizející smrk, který zde tvoří horní hranici lesa. Stálo to nemalé finanční prostředky a lidské úsilí. S ohledem na protierosní a protilavinovou funkci porostu kosodřeviny není její odstranění vhodné. Vzácné rostliny (mimochodem Jestřábník alpský není ohrožený druh) si své místo najdou v nikách na prameništích, březích potoků a rašeliništích, kde dřeviny neporostou.Největším nebezpečím v Jeseníkách není kosodřevina, ale člověk. |
