Právo: Výpadky labské vodní cesty likvidují rejdaře
13.3.2008 | DĚČÍN | Právo | Jiří Novotný |
Vodní doprava je v Česku vážně ohrožena. Počet jejích provozovatelů se stále snižuje, zejména kvůli dlouhodobým problémům se splavností Labe. Situaci by zlepšilo vybudování nového plavebního stupně u Děčína. Stále ovšem není jasné, zda se bude vůbec stavět.
Řebíček ustavil pracovní skupinu
„Například loni byla plavba po Labi na území naší republiky zastavena nebo omezena 177 dní. Prakticky tedy není možné, aby se tato řeka pravidelně využívala k přepravě kontejnerů z Hamburku a dalších námořních přístavů do ČR. Přitom jde nejen o ekologický, ale i nejlacinější způsob dopravy,“ upozorňuje šéf Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara.
Ministr dopravy Aleš Řebíček ustavil před časem k řešení zmíněných problémů pracovní skupinu. Jejím úkolem je mimo jiné posoudit, zda má někdy v budoucnu šanci na realizaci projekt na výstavbu kanálu Dunaj– Odra–Labe, a vyjádřit se i k celkové budoucnosti vodní dopravy v ČR.
„To samozřejmě také zahrnuje problematiku děčínského plavebního stupně,“ řekl Právu náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Na otázku, kdy lze očekávat nějaké konkrétní závěry, Šlegr odpověděl: „Ještě nyní v březnu.“
Topolánkova vláda schválila už loni v září harmonogram rozvoje dopravní infrastruktury ČR do roku 2013, jenž na rozvoj vodní dopravy počítá s částkou 7,3 miliardy Kč. Peníze na nový plavební stupeň tedy nechybějí, jeho realizaci však léta blokuje ministerstvo životního prostředí.
Podle česko-německé smlouvy má být plavební stupeň u Děčína vybudován do roku 2010. Už dnes je jasné, že se to nestihne. Hradit rejdařům alespoň část jejich ztrát přitom Česká republika podle Evropské komise může právě jen do roku 2010.
Pokud panuje sucho a málo srážek, lodě z Německa nedoplují do českého vnitrozemí a lodě z ČR do Hamburku. Bez potřebných investic a zajištění splavnosti Labe nejméně 345 dnů v roce je tedy státní pomoc jediným způsobem, jak v Česku zachovat vodní dopravu, shodují se odborníci.
Státní měšec ovšem není bezedný a pro letošek se v rozpočtové kapitole ministerstva dopravy počítá pro loďaře pouze s částkou 160 miliónů korun. Ti ale požadují jen za období let 2004 až 2006 dodatečné kompenzace ve výši 2,57 miliardy korun.
„Stát neudržoval ani nedobudoval vodní dopravní cestu na Labi a Vltavě. Neplní tak své vlastnické povinnosti,“ zdůvodňuje požadavek rejdařů předseda sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR Jiří Aster. Pokud se rejdaři do června kompenzace nedočkají, chtějí ji na státu vymáhat soudní cestou.
Vodní doprava nebude v našich přírodních podmínkách nikdy dominantním způsobem dopravy. „V některých regionech by ale mohla významně odlehčit silnici, a hlavně hrát roli cenového regulátora,“ je přesvědčen exministr dopravy Jaromír Schling. Ceny za přepravu zboží jsou u vodní dopravy zpravidla nejnižší.
„Možná právě proto je v ČR takový odpor proti zlepšování podmínek pro plavbu. Návrhy staveb, které vznikly již za první republiky, jsou prohlašovány za komunistickou megalomanii. Přitom je to doprava nejšetrnější k životnímu prostředí,“ zdůraznil Schling.
reklama
„Například loni byla plavba po Labi na území naší republiky zastavena nebo omezena 177 dní. Prakticky tedy není možné, aby se tato řeka pravidelně využívala k přepravě kontejnerů z Hamburku a dalších námořních přístavů do ČR. Přitom jde nejen o ekologický, ale i nejlacinější způsob dopravy,“ upozorňuje šéf Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara.
Ministr dopravy Aleš Řebíček ustavil před časem k řešení zmíněných problémů pracovní skupinu. Jejím úkolem je mimo jiné posoudit, zda má někdy v budoucnu šanci na realizaci projekt na výstavbu kanálu Dunaj– Odra–Labe, a vyjádřit se i k celkové budoucnosti vodní dopravy v ČR.
„To samozřejmě také zahrnuje problematiku děčínského plavebního stupně,“ řekl Právu náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Na otázku, kdy lze očekávat nějaké konkrétní závěry, Šlegr odpověděl: „Ještě nyní v březnu.“
Topolánkova vláda schválila už loni v září harmonogram rozvoje dopravní infrastruktury ČR do roku 2013, jenž na rozvoj vodní dopravy počítá s částkou 7,3 miliardy Kč. Peníze na nový plavební stupeň tedy nechybějí, jeho realizaci však léta blokuje ministerstvo životního prostředí.
Podle česko-německé smlouvy má být plavební stupeň u Děčína vybudován do roku 2010. Už dnes je jasné, že se to nestihne. Hradit rejdařům alespoň část jejich ztrát přitom Česká republika podle Evropské komise může právě jen do roku 2010.
Pokud panuje sucho a málo srážek, lodě z Německa nedoplují do českého vnitrozemí a lodě z ČR do Hamburku. Bez potřebných investic a zajištění splavnosti Labe nejméně 345 dnů v roce je tedy státní pomoc jediným způsobem, jak v Česku zachovat vodní dopravu, shodují se odborníci.
Státní měšec ovšem není bezedný a pro letošek se v rozpočtové kapitole ministerstva dopravy počítá pro loďaře pouze s částkou 160 miliónů korun. Ti ale požadují jen za období let 2004 až 2006 dodatečné kompenzace ve výši 2,57 miliardy korun.
„Stát neudržoval ani nedobudoval vodní dopravní cestu na Labi a Vltavě. Neplní tak své vlastnické povinnosti,“ zdůvodňuje požadavek rejdařů předseda sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR Jiří Aster. Pokud se rejdaři do června kompenzace nedočkají, chtějí ji na státu vymáhat soudní cestou.
Vodní doprava nebude v našich přírodních podmínkách nikdy dominantním způsobem dopravy. „V některých regionech by ale mohla významně odlehčit silnici, a hlavně hrát roli cenového regulátora,“ je přesvědčen exministr dopravy Jaromír Schling. Ceny za přepravu zboží jsou u vodní dopravy zpravidla nejnižší.
„Možná právě proto je v ČR takový odpor proti zlepšování podmínek pro plavbu. Návrhy staveb, které vznikly již za první republiky, jsou prohlašovány za komunistickou megalomanii. Přitom je to doprava nejšetrnější k životnímu prostředí,“ zdůraznil Schling.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Lodní doprava - 14. 3. 2008 - Dana... za cenu velkých zásahů do koryta řeky. A co např. pohon lodí ...? V čem je vlastně lodní doprava tak ekologická? |
