MF Dnes: Vyrostou další větrné elektrárny
25.10.2006 | JIHLAVA | MF Dnes
Až dvě stovky větrných elektráren by do pěti let mohly vyrůst ve čtyřech plánovaných větrných parcích na Vysočině. S jejich vznikem počítá jednatel společnosti KV Venti, která provozuje v Pavlově na Jihlavsku dvě zatím jediné větrné elektrárny v kraji.
„Po stránce větrné je Vysočina na výstavbu dobře připravena. Právě zde začíná ideální oblast, která sahá z Vysočiny, přes jižní Moravu, okolí Vídně a Bratislavy až k maďarskému Balatonu,“ přiblížil Jozefy.
Kde by měly parky stát, Jozefy dosud tají. „Po volbách začneme jednat s novými zastupiteli dotčených obcí,“ říká. Naznačil jen, že každý park by mohl vzniknout v jiném okrese.
Otázka je, jak se na takový záměr budou dívat obyvatelé vesnic. Právě na jejich protestech skončila prozatím velká část projektů. Dosud právě jen v Pavlově lidé s umístěním vysokých stožárů s vrtulemi souhlasili. V desítkách dalších obcí podobné záměry odmítli.
„Moderní elektrárny jsou přitom naprosto tiché stroje. Nelze je srovnávat s českými prototypy z počátku devadesátých let,“ uvádí Petr Holub z hnutí Duha, které výstavbu větrných elektráren dlouhodobě podporuje. „Třeba dálnice je několikanásobně hlučnější,“ přidává se i Josef Málek, starosta Věžnice na Havlíčkobrodsku. Přesvědčit obyvatele je ale vůbec nejtěžší z celého procesu získávání potřebných povolení. Na tom už ztroskotaly plány například ve Štokách, v Rodinově poblíž Kamenice nad Lipou, v Počátkách či ve Stranné u Žirovnice či v řadě dalších obcí na Jihlavsku, Pelhřimovsku a Žďársku. Například v Jaroměřicích či dalších obcích záměr na stavbu několika elektráren posoudí zastupitelé. Pro samotné obce z výstavby větrníků plynou finanční kompenzace. Například právě Jaroměřice mohou z každé roztočené vrtule získat jednorázovou sumu jednoho a půl milionu, investor v Herálci na Havlíčkobrodsku slibuje roční příspěvek do rozpočtu ve výši 150 tisíc korun.
Zpeněžení větrné energie je totiž velice výhodný obchod. Sice vyžaduje obrovské počáteční investice, přibližně po osmi letech ale začne svému majiteli vydělávat.
reklama
Kde by měly parky stát, Jozefy dosud tají. „Po volbách začneme jednat s novými zastupiteli dotčených obcí,“ říká. Naznačil jen, že každý park by mohl vzniknout v jiném okrese.
Otázka je, jak se na takový záměr budou dívat obyvatelé vesnic. Právě na jejich protestech skončila prozatím velká část projektů. Dosud právě jen v Pavlově lidé s umístěním vysokých stožárů s vrtulemi souhlasili. V desítkách dalších obcí podobné záměry odmítli.
„Moderní elektrárny jsou přitom naprosto tiché stroje. Nelze je srovnávat s českými prototypy z počátku devadesátých let,“ uvádí Petr Holub z hnutí Duha, které výstavbu větrných elektráren dlouhodobě podporuje. „Třeba dálnice je několikanásobně hlučnější,“ přidává se i Josef Málek, starosta Věžnice na Havlíčkobrodsku. Přesvědčit obyvatele je ale vůbec nejtěžší z celého procesu získávání potřebných povolení. Na tom už ztroskotaly plány například ve Štokách, v Rodinově poblíž Kamenice nad Lipou, v Počátkách či ve Stranné u Žirovnice či v řadě dalších obcí na Jihlavsku, Pelhřimovsku a Žďársku. Například v Jaroměřicích či dalších obcích záměr na stavbu několika elektráren posoudí zastupitelé. Pro samotné obce z výstavby větrníků plynou finanční kompenzace. Například právě Jaroměřice mohou z každé roztočené vrtule získat jednorázovou sumu jednoho a půl milionu, investor v Herálci na Havlíčkobrodsku slibuje roční příspěvek do rozpočtu ve výši 150 tisíc korun.
Zpeněžení větrné energie je totiž velice výhodný obchod. Sice vyžaduje obrovské počáteční investice, přibližně po osmi letech ale začne svému majiteli vydělávat.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
