MF Dnes: Výsadbu větrolamů přerušily spory
18.4.2003 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes
Před větrnými bouřemi měly chránit pole v okolí obce Klapý na Litoměřicku větrolamy. Podle plánu jich měli zemědělci vysázet několik řad. Projekt, od kterého si místní lidé slibovali, že jim vítr přestane odnášet z polí úrodnou půdu, ale nyní stojí. Není jasné, zda se protivětrné zábrany vůbec v budoucnu dokončí. Jednotlivé instituce, které do osazování větrolamů zasahují, se mezitím přou, kdo to zavinil.
Pod nánosy půdy zmizel potok i hrad Házmburk
O větrolamech se mluví na jihu Litoměřicka už roky. Oblast totiž trápí neobvyklý přírodní úkaz. Čas od času se zde zvedne takzvaná větrná bouře. Celá nížina kolem Házmburku totiž není chráněna proti častým západním větrům a k tomu tam málo prší, protože okolí Klapého se nalézá ve srážkovém stínu. Vítr proto často zvedá ornici a žene ji před sebou. Bouři zaznamenali na svých snímcích i fotografové. Existují snímky, kdy hrad Házmburk, který v oblasti stojí, doslova zmizel za hradbou nahnědlé mlhy. Při bouři v dubnu 1998 byl vítr tak silný, že hlína z polí zavála i zdejší potoky. Zemědělci pak chodili doslova po poli sem a tam a koryto potoka hledali.
S větrem měly pomoci řady stromů
V tu dobu se proto začalo opět mluvit o osazení větrolamů - řad stromů vzdálených od sebe asi půl kilometru, které měly zpomalovat vítr. „Princip je jednoduchý. První větrolam měl prostě vítr zvednout a o další řady stromů se měl vítr zastavit. Bohužel soustava těchto mezí zůstala neúplná, část řad chybí. Je osázena jen polovina původně plánovaných větrolamů,“ řekl Otakar Šašek, ředitel Zemědělského družstva Klapý, které se s větrnými bouřemi potýká asi nejvíc. Jeho slova potvrzuje i Jaroslav Vavřich ze Zemědělsko-vodohospodářské správy v Ústí nad Labem. „Mezi obcemi Klapý a Vojničky je vyprojektovaných šest řad označovaných prvními písmeny abecedy. Z nich máme dodnes hotovou necelou polovinu. Proto bariéry neplní svůj účel,“ uvedl Vavřich.
Zemědělci a agentura pro ochranu přírody se obviňují
Zemědělci i lidé ze zemědělsko-vodohospodářské správy říkají, že za nefunkční větrolamy nese vinu ústecká Agentura ochrany přírody a krajiny, přes kterou stát na zřízení větrolamů posílá peníze. Ten na to věnoval už kolem sedmi milionů korun. O zastavení dalšího osazování stromů totiž rozhodlo ústecké středisko agentury. Její vedoucí Tomáš Stuchlík ale říká, že k tomu měl pádný důvod - zemědělci se o vysazené stromy špatně starají. „Na větrolamy u Klapého šly peníze z Programu péče o krajinu. Je to pochopitelně rozsáhlý projekt, takže byl naplánován na několik let. Navíc ani nebylo možné všechny stromy, které zde měly větrolamy tvořit, vysadit najednou,“ řekl Stuchlík. Větrolamy se proto měly budovat postupně. Zemědělci se zároveň zavázali, že o ty, které se už podařilo vytvořit, se budou starat. „O stromy ve větrolamech se v prvních letech po jejich osazení musí někdo starat, jinak odumírají. Zemědělské družstvo v Klapém bohužel svůj slib nedodrželo, takže řada stromů je už zničená. Osazování dalších řad jsme proto zastavili, bylo by to zbytečné plýtvání peněz,“ dodal Stuchlík. Otakar Šašek z klapského zemědělského družstva se k závazku, že jeho lidé měli o větrolamy pečovat, přiznává. Zároveň ale říká, že peníze na údržbu mělo dostávat družstvo od ministerstva zemědělství. Bohužel se tak nestalo. „Není ale pravda, že se o větrolamy nestaráme. Naopak nás to stojí ročně až půl milionu korun,“ tvrdí Šašek. Dokázat, zda mají pravdu zemědělci či agentura, je poměrně snadné. Následnou péči o větrolamy totiž kontrolovala i Česká inspekce životního prostředí. Závěry její kontroly se ale bohužel včera nepodařilo získat.
Jak vypadá větrolam
Větrolam je asi sedm až patnáct metrů široký a skládá se z rychle rostoucích stromů – topolů – i těch trvanlivějších, jako dubů a lip. Doprovázejí je keře.
U Klapého na Litoměřicku zatím vznikla jen část plánovaných větrolamů. V roce 2000 se osadil stromy úsek dlouhý 3,3 kilometru. O rok později úsek dlouhý 2,6 kilometru. Chybí dotvořit větrolamy na území dlouhém 2,2 kilometru. Stát za vybudování větrolamů zaplatil kolem sedmi milionů korun.
reklama
O větrolamech se mluví na jihu Litoměřicka už roky. Oblast totiž trápí neobvyklý přírodní úkaz. Čas od času se zde zvedne takzvaná větrná bouře. Celá nížina kolem Házmburku totiž není chráněna proti častým západním větrům a k tomu tam málo prší, protože okolí Klapého se nalézá ve srážkovém stínu. Vítr proto často zvedá ornici a žene ji před sebou. Bouři zaznamenali na svých snímcích i fotografové. Existují snímky, kdy hrad Házmburk, který v oblasti stojí, doslova zmizel za hradbou nahnědlé mlhy. Při bouři v dubnu 1998 byl vítr tak silný, že hlína z polí zavála i zdejší potoky. Zemědělci pak chodili doslova po poli sem a tam a koryto potoka hledali.
S větrem měly pomoci řady stromů
V tu dobu se proto začalo opět mluvit o osazení větrolamů - řad stromů vzdálených od sebe asi půl kilometru, které měly zpomalovat vítr. „Princip je jednoduchý. První větrolam měl prostě vítr zvednout a o další řady stromů se měl vítr zastavit. Bohužel soustava těchto mezí zůstala neúplná, část řad chybí. Je osázena jen polovina původně plánovaných větrolamů,“ řekl Otakar Šašek, ředitel Zemědělského družstva Klapý, které se s větrnými bouřemi potýká asi nejvíc. Jeho slova potvrzuje i Jaroslav Vavřich ze Zemědělsko-vodohospodářské správy v Ústí nad Labem. „Mezi obcemi Klapý a Vojničky je vyprojektovaných šest řad označovaných prvními písmeny abecedy. Z nich máme dodnes hotovou necelou polovinu. Proto bariéry neplní svůj účel,“ uvedl Vavřich.
Zemědělci a agentura pro ochranu přírody se obviňují
Zemědělci i lidé ze zemědělsko-vodohospodářské správy říkají, že za nefunkční větrolamy nese vinu ústecká Agentura ochrany přírody a krajiny, přes kterou stát na zřízení větrolamů posílá peníze. Ten na to věnoval už kolem sedmi milionů korun. O zastavení dalšího osazování stromů totiž rozhodlo ústecké středisko agentury. Její vedoucí Tomáš Stuchlík ale říká, že k tomu měl pádný důvod - zemědělci se o vysazené stromy špatně starají. „Na větrolamy u Klapého šly peníze z Programu péče o krajinu. Je to pochopitelně rozsáhlý projekt, takže byl naplánován na několik let. Navíc ani nebylo možné všechny stromy, které zde měly větrolamy tvořit, vysadit najednou,“ řekl Stuchlík. Větrolamy se proto měly budovat postupně. Zemědělci se zároveň zavázali, že o ty, které se už podařilo vytvořit, se budou starat. „O stromy ve větrolamech se v prvních letech po jejich osazení musí někdo starat, jinak odumírají. Zemědělské družstvo v Klapém bohužel svůj slib nedodrželo, takže řada stromů je už zničená. Osazování dalších řad jsme proto zastavili, bylo by to zbytečné plýtvání peněz,“ dodal Stuchlík. Otakar Šašek z klapského zemědělského družstva se k závazku, že jeho lidé měli o větrolamy pečovat, přiznává. Zároveň ale říká, že peníze na údržbu mělo dostávat družstvo od ministerstva zemědělství. Bohužel se tak nestalo. „Není ale pravda, že se o větrolamy nestaráme. Naopak nás to stojí ročně až půl milionu korun,“ tvrdí Šašek. Dokázat, zda mají pravdu zemědělci či agentura, je poměrně snadné. Následnou péči o větrolamy totiž kontrolovala i Česká inspekce životního prostředí. Závěry její kontroly se ale bohužel včera nepodařilo získat.
Jak vypadá větrolam
Větrolam je asi sedm až patnáct metrů široký a skládá se z rychle rostoucích stromů – topolů – i těch trvanlivějších, jako dubů a lip. Doprovázejí je keře.
U Klapého na Litoměřicku zatím vznikla jen část plánovaných větrolamů. V roce 2000 se osadil stromy úsek dlouhý 3,3 kilometru. O rok později úsek dlouhý 2,6 kilometru. Chybí dotvořit větrolamy na území dlouhém 2,2 kilometru. Stát za vybudování větrolamů zaplatil kolem sedmi milionů korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
