MF Dnes: Vzácní ptáci z nehostinných výsypek
4.6.2007 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes | Lucie Suchá |
Hnědouhelná pánev, šachty a výsypky. To jsou místa, kde by nejspíš většina lidí zvířata nehledala, a už vůbec ne ta vzácná a chráněná.
Přitom právě v předpolí lomů a na okolních výsypkách, které ještě nestačily zarůst nebo je člověk neproměnil v lesy či sportoviště, ale žije hned několik vzácných a ohrožených druhů ptáků. Patří mezi ně například linduška úhorní nebo strnad zahradní.
„Jsou to dva druhy ptáků, které už jinde v republice téměř vymizely. V Podkrušnohoří v blízkosti lomů se však objevují pravidelně, neboť právě tento charakter území připomínající polopoušť jim vyhovuje,“ upozorňuje Vladimír Bejček, vedoucí katedry ekologie a životního prostředí na Lesnické a enviromentální fakultě České zemědělské univerzity.
Strnad zahradní
Strnad zahradní patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy. Veliký je zhruba jako vrabec, hlavu a hruď má šedou. Výrazné je jeho žlutavé hrdlo.
„V minulosti býval běžný, v poslední době však jeho počty klesají, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. My jsme například v průběhu několika let podrobně sledovali vrchy Oblík a Raná v Českém středohoří. V roce 1978 tam bylo 17 zpívajících samců, o deset let později jen deset a v roce 1995 už jen jeden až dva,“ říká Bejček. Vědci odhadují, že v celé republice žije už jen kolem osmdesáti až sto šedesáti párů. Vyskytují se například na výsypce Pokrok nedaleko Duchcova, u Března na Chomutovsku či na okraji výsypky u Prunéřova. I z těchto míst však časem postupně zmizí.
„Vyhovují mu jen v určitém stádiu, tam, kde má volnější plochy s řídkým travním porostem. Jak se budou tyto plochy vyvíjet a zarůstat, nebude tam mít vhodné podmínky,“ vysvětluje Bejček.
Nadějí na udržení strnada zahradního v kraji i v republice je České středohoří, jehož části mají lesostepní charakter.
„Strnad by se tam mohl vrátit, pokud se povede krajinu zachovat. Na mnoha místech by se však musely odstranit dřeviny, jež nejsou původní a přirozeně otevřené plochy zarůstají, jako třeba akát,“ dodává zoolog. Strnad zahradní hnízdí na zemi, stejně jako další ohrožený druh, zmíněná linduška úhorní.
Linduška úhorní
Hnízdo si staví na plochách několik měsíců po jejich nasypání. Postupně zde začínají růst traviny a keře, jejichž semena sem zavál vítr nebo je přinesli na svých tělech či v trusu jiní živočichové. Vyskytuje se i na výsypkách krátce po jejich rekultivaci. Vidět ji můžete také například na odkalištích.
Kdo ovšem lindušku úhorní nezná, dost možná si jí ani nevšimne. I ona je totiž velká zhruba jako vrabec, jen má delší ocas. Svrchní stranu těla má pískově hnědou, spodní pak bělavou. Nad okem ji zdobí výrazný bílý proužek. Pokud přijdete do její blízkosti, schová se tento opeřenec za nerovnost v terénu tak, že mu zpoza ní vykukuje jen hlava, a vetřelce pozoruje.
A proč se jí líbí zrovna na výsypkách? Linduška úhorní se totiž pohybuje po zemi, rychle běhá a v prohlubních na zemi si staví svá hnízda. Vajíčka jsou přitom zbarvena podobně jako půda, aby je predátoři neobjevili, a samotné hnízdo navíc bývá překryto převislou travou. Podobné polopouštní podmínky tento pták prakticky nikde jinde v republice nenajde.
V Evropě lindušku najdete od Středozemního moře až po pobaltské státy. Ve střední Evropě ale hnízdí jen na několika málo místech. U nás její počet neustále klesá. Zatímco v letech 1973-1977 vědci odhadovali, že tu žije sto až dvě stě párů, v letech 2001-2003 už to bylo pouze 20-40 párů.
***
* Linduška úhorní
Anthus campestris
Patří mezi pěvce z čeledi konipasovitých. Je to tažný pták, který se živí hmyzem. Na českém území se v největším počtu vyskytuje zejména na výsypkách v Podkrušnohoří. V září odlétá do Afriky, kde přečká zimu, a vrací se na přelomu května a dubna. Hnízdo staví jen samička, která snáší pět vajec, na nichž sedí zhruba dva týdny. Linduška úhorní patří mezi silně ohrožené druhy.
* Strnad zahradní
Emberiza hortulana
Pěvec z čeledi strnadovitých. Hnízdí dvakrát v roce mezi květnem a červencem, hnízdo si staví na
zemi. Na čtyřech až pěti vajíčkách sedí dva týdny samička, sameček jí pomáhá krmit mláďata. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem. Žije hlavně v Podkrušnohoří a Doupovských horách, objevuje se však také na jižní Moravě na Hovoransku. Patří mezi kriticky ohrožené druhy ptáků, tedy s nejpřísnějším stupněm ochrany.
reklama
„Jsou to dva druhy ptáků, které už jinde v republice téměř vymizely. V Podkrušnohoří v blízkosti lomů se však objevují pravidelně, neboť právě tento charakter území připomínající polopoušť jim vyhovuje,“ upozorňuje Vladimír Bejček, vedoucí katedry ekologie a životního prostředí na Lesnické a enviromentální fakultě České zemědělské univerzity.
Strnad zahradní
Strnad zahradní patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy. Veliký je zhruba jako vrabec, hlavu a hruď má šedou. Výrazné je jeho žlutavé hrdlo.
„V minulosti býval běžný, v poslední době však jeho počty klesají, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. My jsme například v průběhu několika let podrobně sledovali vrchy Oblík a Raná v Českém středohoří. V roce 1978 tam bylo 17 zpívajících samců, o deset let později jen deset a v roce 1995 už jen jeden až dva,“ říká Bejček. Vědci odhadují, že v celé republice žije už jen kolem osmdesáti až sto šedesáti párů. Vyskytují se například na výsypce Pokrok nedaleko Duchcova, u Března na Chomutovsku či na okraji výsypky u Prunéřova. I z těchto míst však časem postupně zmizí.
„Vyhovují mu jen v určitém stádiu, tam, kde má volnější plochy s řídkým travním porostem. Jak se budou tyto plochy vyvíjet a zarůstat, nebude tam mít vhodné podmínky,“ vysvětluje Bejček.
Nadějí na udržení strnada zahradního v kraji i v republice je České středohoří, jehož části mají lesostepní charakter.
„Strnad by se tam mohl vrátit, pokud se povede krajinu zachovat. Na mnoha místech by se však musely odstranit dřeviny, jež nejsou původní a přirozeně otevřené plochy zarůstají, jako třeba akát,“ dodává zoolog. Strnad zahradní hnízdí na zemi, stejně jako další ohrožený druh, zmíněná linduška úhorní.
Linduška úhorní
Hnízdo si staví na plochách několik měsíců po jejich nasypání. Postupně zde začínají růst traviny a keře, jejichž semena sem zavál vítr nebo je přinesli na svých tělech či v trusu jiní živočichové. Vyskytuje se i na výsypkách krátce po jejich rekultivaci. Vidět ji můžete také například na odkalištích.
Kdo ovšem lindušku úhorní nezná, dost možná si jí ani nevšimne. I ona je totiž velká zhruba jako vrabec, jen má delší ocas. Svrchní stranu těla má pískově hnědou, spodní pak bělavou. Nad okem ji zdobí výrazný bílý proužek. Pokud přijdete do její blízkosti, schová se tento opeřenec za nerovnost v terénu tak, že mu zpoza ní vykukuje jen hlava, a vetřelce pozoruje.
A proč se jí líbí zrovna na výsypkách? Linduška úhorní se totiž pohybuje po zemi, rychle běhá a v prohlubních na zemi si staví svá hnízda. Vajíčka jsou přitom zbarvena podobně jako půda, aby je predátoři neobjevili, a samotné hnízdo navíc bývá překryto převislou travou. Podobné polopouštní podmínky tento pták prakticky nikde jinde v republice nenajde.
V Evropě lindušku najdete od Středozemního moře až po pobaltské státy. Ve střední Evropě ale hnízdí jen na několika málo místech. U nás její počet neustále klesá. Zatímco v letech 1973-1977 vědci odhadovali, že tu žije sto až dvě stě párů, v letech 2001-2003 už to bylo pouze 20-40 párů.
***
* Linduška úhorní
Anthus campestris
Patří mezi pěvce z čeledi konipasovitých. Je to tažný pták, který se živí hmyzem. Na českém území se v největším počtu vyskytuje zejména na výsypkách v Podkrušnohoří. V září odlétá do Afriky, kde přečká zimu, a vrací se na přelomu května a dubna. Hnízdo staví jen samička, která snáší pět vajec, na nichž sedí zhruba dva týdny. Linduška úhorní patří mezi silně ohrožené druhy.
* Strnad zahradní
Emberiza hortulana
Pěvec z čeledi strnadovitých. Hnízdí dvakrát v roce mezi květnem a červencem, hnízdo si staví na
zemi. Na čtyřech až pěti vajíčkách sedí dva týdny samička, sameček jí pomáhá krmit mláďata. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem. Žije hlavně v Podkrušnohoří a Doupovských horách, objevuje se však také na jižní Moravě na Hovoransku. Patří mezi kriticky ohrožené druhy ptáků, tedy s nejpřísnějším stupněm ochrany.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
