MF Dnes: Vzduch je čistší, ale pořád žádná sláva
18.12.2003 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes | Jan Gazdík |
Uhelné prázdniny, zákaz větrání, dvakrát až třikrát ročně do školy v přírodě. Tak lidé žili na severu Čech před listopadem 1989. Dnes něco podobného děti na Mostecku neznají. I když na severu Čech i v jiných částech země není ovzduší stále ideální, zlepšila se jeho kvalita až neuvěřitelně.
"Jde o úžasný rozvoj," říká šéfka odboru ochrany ovzduší Eva Rychlíková z ministerstva životního prostředí. "Zatímco v roce 1982 jsme v Ústí naměřili za půlhodinu čtyři tisíce mikrogramů kysličníku siřičitého, dnes je to za hodinu už jen tři sta padesát mikrogramů a za den pak stopětadvacet mikrogramů. Byť je i tohle množství pro zdraví člověka škodlivé."
Respirátory a praporky
Ekoložka věří, že po roce 2005 nepřesáhne měření v severních Čechách zdravotně přijatelných 50 mikrogramů denně. Vzpomínky obyvatel nejvíce znečištěných oblastí na dobu před rokem 1989 působí dnes jak z jiného světa. "Ve škole nám rozdali respirátory. Na tramvajích visely žluté praporky, aby na zhoršené ovzduší upozornily," vzpomíná Lenka Zemanová. A její otec Karel dodává: "Dříve se nedalo dýchat a na autech se usazovala vrstva prachu hrubá jako smirkový papír." Nedýchatelný vzduch vyvolal na severu Čech demonstrace studentů. Například v Teplicích byla jedna taková jen několik dnů před 17. listopadem 1989. Protesty dnes připomíná pamětní deska na teplickém Benešově náměstí. Miroslav Richter z fakulty životního prostředí ústecké univerzity připomíná, že koncentrace elektráren v kraji zůstává i nyní vysoká. "Sever je na tom v porovnání s jinými kraji stále nejhůře." Konkurovat mu podle hydrometeorologa Jiřího Nováka může jen Praha. A to proto, že se v ní v posledních letech zněkolikanásobil provoz aut.
Listonoška s plícemi kuřáka
Také Eva Rychlíková z ministerstva životního prostředí varuje před zplodinami a prachem z aut. "Místo chemie nás 'fackují' řidiči." Zejména v Praze. Plíce lidí, kteří pracují dlouhodobě venku - strážníci či listonošky - jsou zamořeny stejně jako plíce silných kuřáků. Vysoké koncentrace prachu škodí lidem proto, že se na něj váží uhlovodíky, které zvyšují riziko nádorových onemocnění a negativně ovlivňují i vývoj dětí či mužskou plodnost. Ke zlepšení ovzduší nepřispělo jen odsíření tepelných elektráren. "Dokázali jsme to, co nikdo jiný ve střední a východní Evropě," říká Rychlíková. Tehdejší premiér Václav Klaus říkal prý o ekologii hrozné věci, ale vláda dávala na ochranu přírody nesrovnatelně více než dnes. "Těžko se to už bude opakovat," píše se i ve zprávě o stavu životního prostředí. Podíl na zlepšení čistoty ovzduší měl i útlum průmyslu. Ten však dnes ožívá. Rychlíková říká: "Uspokojení nad tím, jací jsme v ochraně dobří, je to nejhorší, co by přírodu mohlo potkat.
reklama
Respirátory a praporky
Ekoložka věří, že po roce 2005 nepřesáhne měření v severních Čechách zdravotně přijatelných 50 mikrogramů denně. Vzpomínky obyvatel nejvíce znečištěných oblastí na dobu před rokem 1989 působí dnes jak z jiného světa. "Ve škole nám rozdali respirátory. Na tramvajích visely žluté praporky, aby na zhoršené ovzduší upozornily," vzpomíná Lenka Zemanová. A její otec Karel dodává: "Dříve se nedalo dýchat a na autech se usazovala vrstva prachu hrubá jako smirkový papír." Nedýchatelný vzduch vyvolal na severu Čech demonstrace studentů. Například v Teplicích byla jedna taková jen několik dnů před 17. listopadem 1989. Protesty dnes připomíná pamětní deska na teplickém Benešově náměstí. Miroslav Richter z fakulty životního prostředí ústecké univerzity připomíná, že koncentrace elektráren v kraji zůstává i nyní vysoká. "Sever je na tom v porovnání s jinými kraji stále nejhůře." Konkurovat mu podle hydrometeorologa Jiřího Nováka může jen Praha. A to proto, že se v ní v posledních letech zněkolikanásobil provoz aut.
Listonoška s plícemi kuřáka
Také Eva Rychlíková z ministerstva životního prostředí varuje před zplodinami a prachem z aut. "Místo chemie nás 'fackují' řidiči." Zejména v Praze. Plíce lidí, kteří pracují dlouhodobě venku - strážníci či listonošky - jsou zamořeny stejně jako plíce silných kuřáků. Vysoké koncentrace prachu škodí lidem proto, že se na něj váží uhlovodíky, které zvyšují riziko nádorových onemocnění a negativně ovlivňují i vývoj dětí či mužskou plodnost. Ke zlepšení ovzduší nepřispělo jen odsíření tepelných elektráren. "Dokázali jsme to, co nikdo jiný ve střední a východní Evropě," říká Rychlíková. Tehdejší premiér Václav Klaus říkal prý o ekologii hrozné věci, ale vláda dávala na ochranu přírody nesrovnatelně více než dnes. "Těžko se to už bude opakovat," píše se i ve zprávě o stavu životního prostředí. Podíl na zlepšení čistoty ovzduší měl i útlum průmyslu. Ten však dnes ožívá. Rychlíková říká: "Uspokojení nad tím, jací jsme v ochraně dobří, je to nejhorší, co by přírodu mohlo potkat.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
