MF Dnes: Z lesů mizí nejlepší smrky

Za oběť Vánocům padnou každoročně tisíce jehličnanů. Nejen města, ale i firmy, a dokonce i nejrůznější spolky se trumfují v tom, kdo bude mít nejkošatější a nejvyšší vánoční strom. Hlavní problém "vánočních závodů" vidí profesor Petr Kantor z Ústavu zakládání a pěstění lesů v tom, že kvůli nim mohou z krajiny vymizet výstavní, mohutné stromy. "Je jich škoda, protože bývají dominantou krajiny." Česko má dva a půl milionu hektarů lesů, z čehož je 55 % smrků. Z lesnického hlediska není kácení stromů před Vánocemi žádným velkým zásahem do krajiny. Ani architekt Zdeněk Lukeš není vánočním "zalesňováním" měst příliš nadšen. "V rozumné míře to má kouzlo, ale vztyčování vánočních stromů před supermarkety mi už vadí. Jde o průhlednou fintu přimět lidi k většímu utrácení." Například Praha se pyšní jedenadvaceti statnými vánočními stromy. Padlého Karla III. ze Staroměstského náměstí, který vážně poranil britského turistu, nahradil jiný - rovněž z Velkých Karlovic. Naopak v Ostravě upřednostňují přirozeně rostoucí stromy, byť i tam kopou jámy pro dovezené smrky. Přitom vánoční stromy po svátcích skončí buď ve firmách, které zpracovávají dřevo, nebo shoří ve spalovnách. Poněkud neobvyklý osud má jen zřícený strom ze Staroměstského náměstí v Praze. Kmen Karla III., který nevydržel poryv větru, v těchto dnech zkoumají policisté. Ale po skončení vyšetřování získá dřevo soukromá firma. Ekologické Hnutí Duha trápí více plantáže stromků pro domácnosti. "Zabírají místo normálnímu lesu a pro rychlý růst se používá mnoho pesticidů," říká Vojtěch Kotecký.

---

reklama

---