Integrace: Za krach jednání ministrů dopravy může podle ekologů Komise
15.3.2004 | PRAHA | Integrace | Jan Bezděkovský |
Jednání ministrů dopravy Pětadvacítky o novele Eurovignety, směrnice o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, skončilo minulé úterý neúspěchem i přes snahu irského předsednictví předložit ještě v průběhu samotného zasedání nový kompromisní návrh novely. Podle Evropské federace pro dopravu a životní prostředí, ekologické lobistické organizace, za tento neúspěch může především Evropská komise.
Souvislosti
Za neúspěchem jednání Rady ministrů dopravy, které se konalo minulé úterý v Bruselu, stojí především rozpory mezi členskými státy v otázce, zda mají být příjmy z vybraného mýta použity přímo na financování dopravních staveb (a nepřímo tak na zlepšení životního prostředí), nebo zda má být jejich využití ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států.
Požadavek na takzvané povinné nakládání s příjmy z vybraného mýta byl součástí již původního návrhu novely, jak jej předložila Evropská komise v červenci loňského roku. Při projednávání návrhu v pracovních orgánech Rady se ale ukázalo, že řada členských zemí včetně Německa, Británie a Francie s tímto návrhem nesouhlasí. Tyto země si totiž přejí mít při rozhodování, jak s těmito prostředky v rámci svého státního rozpočtu naloží, volné ruce. Kriticky se přitom k původnímu návrhu Komise vyjadřovali i ekologičtí aktivisté z Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E), podle nichž hrozí, že by uplatnění tohoto principu vedlo k „masivnímu nárůstu investic do výstavby silnic se značně negativním dopadem na životní prostředí“.
V kompromisním návrhu novely, který předložilo irské předsednictví Radě ministrů dopravy k schválení, se tento požadavek nakonec neobjevil. To vyvolalo negativní reakci některých členských států a především Komise. EK v této souvislosti upozornila, že navrhovaný systém zpoplatnění má přispívat k předcházení dopravním zácpám, a tím k snížení negativního vlivu dopravy na životní prostředí, a proto jej nelze chápat jako dodatkový zdroj státního rozpočtu.
Neústupnost Evropské komise však nakonec byla jednou z příčin krachu celého jednání Rady, na což v reakci na jeho výsledek upozorňují též ekologové z T&E. „Odpovědnost za tento debakl padá přímo na hlavu Komise,“ říká Markus Liechti, projektový manažer federace. „Je to výsledek špatného návrhu a nedostatku flexibility na straně Komise.“ Ta podle něj jednala nelogicky, když nejprve tlačila na irské předsednictví, aby byl návrh projednán co nejrychleji, a sama pak na poslední chvílí toto projednávání zablokovala.
Další kroky
Další osud návrhu novely Eurovignety je značně nejistý. Návrh se nyní vrací k opětovnému projednání do pracovních orgánů Rady. Z nich by měl vzejít nový kompromisní návrh pro další zasedání ministrů dopravy, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Dosáhnout kompromisu však nebude vůbec jednoduché, a to i kvůli postoji Evropského parlamentu, který v souladu s původní představou Komise požaduje, aby „příjmy z mýtného byly použity na údržbu silniční infrastruktury a ve prospěch dopravního odvětví jako celku“.
reklama
Za neúspěchem jednání Rady ministrů dopravy, které se konalo minulé úterý v Bruselu, stojí především rozpory mezi členskými státy v otázce, zda mají být příjmy z vybraného mýta použity přímo na financování dopravních staveb (a nepřímo tak na zlepšení životního prostředí), nebo zda má být jejich využití ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států.
Požadavek na takzvané povinné nakládání s příjmy z vybraného mýta byl součástí již původního návrhu novely, jak jej předložila Evropská komise v červenci loňského roku. Při projednávání návrhu v pracovních orgánech Rady se ale ukázalo, že řada členských zemí včetně Německa, Británie a Francie s tímto návrhem nesouhlasí. Tyto země si totiž přejí mít při rozhodování, jak s těmito prostředky v rámci svého státního rozpočtu naloží, volné ruce. Kriticky se přitom k původnímu návrhu Komise vyjadřovali i ekologičtí aktivisté z Evropské federace pro dopravu a životní prostředí (T&E), podle nichž hrozí, že by uplatnění tohoto principu vedlo k „masivnímu nárůstu investic do výstavby silnic se značně negativním dopadem na životní prostředí“.
V kompromisním návrhu novely, který předložilo irské předsednictví Radě ministrů dopravy k schválení, se tento požadavek nakonec neobjevil. To vyvolalo negativní reakci některých členských států a především Komise. EK v této souvislosti upozornila, že navrhovaný systém zpoplatnění má přispívat k předcházení dopravním zácpám, a tím k snížení negativního vlivu dopravy na životní prostředí, a proto jej nelze chápat jako dodatkový zdroj státního rozpočtu.
Neústupnost Evropské komise však nakonec byla jednou z příčin krachu celého jednání Rady, na což v reakci na jeho výsledek upozorňují též ekologové z T&E. „Odpovědnost za tento debakl padá přímo na hlavu Komise,“ říká Markus Liechti, projektový manažer federace. „Je to výsledek špatného návrhu a nedostatku flexibility na straně Komise.“ Ta podle něj jednala nelogicky, když nejprve tlačila na irské předsednictví, aby byl návrh projednán co nejrychleji, a sama pak na poslední chvílí toto projednávání zablokovala.
Další kroky
Další osud návrhu novely Eurovignety je značně nejistý. Návrh se nyní vrací k opětovnému projednání do pracovních orgánů Rady. Z nich by měl vzejít nový kompromisní návrh pro další zasedání ministrů dopravy, které se uskuteční v červnu tohoto roku. Dosáhnout kompromisu však nebude vůbec jednoduché, a to i kvůli postoji Evropského parlamentu, který v souladu s původní představou Komise požaduje, aby „příjmy z mýtného byly použity na údržbu silniční infrastruktury a ve prospěch dopravního odvětví jako celku“.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
