MF Dnes: Za rok budou u Chropyně bagry těžit štěrk
28.6.2006 | CHROPYNĚ | MF Dnes | Karel Toman ml. |
Za rok se už asi bude jihozápadně od Chropyně těžit štěrk. Minulý týden se na tom dohodlo zastupitelstvo města Chropyně. Těsnou většinou schválilo změnu územního plánu. Odstranilo tak jednu z posledních překážek, která těžbě bránila.
Podle chropyňského starosty Františka Hrabala hlasovalo pro záměr změnit územní plán devět z celkového počtu sedmnácti zastupitelů, prošel tedy o jediný hlas. „Teď musíme změnu územního plánu provést. To potrvá několik měsíců,“ prohlásil Hrabal.
Území u Plešovce je vedeno jako chráněné ložiskové území a je majetkem státu. Podle Karla Lorka, ředitele pro báňský inženýring a životní prostředí Českomoravských štěrkoven, už jeho společnost má předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru od ministerstva životního prostředí. Vypracovala už i projekty těžby, kterým ministerstvo dalo svůj souhlas při posuzování vlivu těžby na životní prostředí.
Těžit u Plešovce chce však i Hanácký agrospolek. Podle Romana Schneidera z Agrospolku zpracovává jeho společnost vlastní projekt těžby. Kdo bude nakonec u Chropyně těžit, rozhodne Obvodní báňský úřad v Ostravě koncem letošního roku.
Českomoravské štěrkovny chtějí začít s těžbou na jihu ložiska. Vznikla by tak vodní plocha blízko Malé Bečvy a Břestského lesa. „Otevření vodní plochy v těch místech bude mít velký vliv na zvýšení tamní biodiverzity,“ je přesvědčen ředitel Lorek, který je zároveň členem představenstva Těžební unie a organizátorem celostátní soutěže Zelený most o nejzdařilejší rekultivaci krajiny poznamenané těžbou.
Podle Lorka jeho společnost v minulosti rekultivovala na Znojemsku lom, který je dnes zanesen v soustavě chráněných území Natura 2000.
Těžit budou u Plešovce nejprve pozemní bagry ze břehu, později vodní stroje z hladiny. Na břehu vyroste mobilní třídicí souprava. „Tedy žádné betonové náspy, ale zařízení, které se dá rychle smontovat a odvézt jinam,“ tvrdí Karel Lorek. V první dvacetileté etapě se má u Plešovce vytěžit plocha o rozloze 17 hektarů. Podle Lorka leží celé ložisko v pásmu ochrany spodních vod pro vodárenské účely. Pozdější využití štěrkoviště pro rekreační účely tak nebude bez komplikací. Městské pokladně těžba podle Lorka přinese asi 300 tisíc korun ročně.
reklama
Území u Plešovce je vedeno jako chráněné ložiskové území a je majetkem státu. Podle Karla Lorka, ředitele pro báňský inženýring a životní prostředí Českomoravských štěrkoven, už jeho společnost má předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru od ministerstva životního prostředí. Vypracovala už i projekty těžby, kterým ministerstvo dalo svůj souhlas při posuzování vlivu těžby na životní prostředí.
Těžit u Plešovce chce však i Hanácký agrospolek. Podle Romana Schneidera z Agrospolku zpracovává jeho společnost vlastní projekt těžby. Kdo bude nakonec u Chropyně těžit, rozhodne Obvodní báňský úřad v Ostravě koncem letošního roku.
Českomoravské štěrkovny chtějí začít s těžbou na jihu ložiska. Vznikla by tak vodní plocha blízko Malé Bečvy a Břestského lesa. „Otevření vodní plochy v těch místech bude mít velký vliv na zvýšení tamní biodiverzity,“ je přesvědčen ředitel Lorek, který je zároveň členem představenstva Těžební unie a organizátorem celostátní soutěže Zelený most o nejzdařilejší rekultivaci krajiny poznamenané těžbou.
Podle Lorka jeho společnost v minulosti rekultivovala na Znojemsku lom, který je dnes zanesen v soustavě chráněných území Natura 2000.
Těžit budou u Plešovce nejprve pozemní bagry ze břehu, později vodní stroje z hladiny. Na břehu vyroste mobilní třídicí souprava. „Tedy žádné betonové náspy, ale zařízení, které se dá rychle smontovat a odvézt jinam,“ tvrdí Karel Lorek. V první dvacetileté etapě se má u Plešovce vytěžit plocha o rozloze 17 hektarů. Podle Lorka leží celé ložisko v pásmu ochrany spodních vod pro vodárenské účely. Pozdější využití štěrkoviště pro rekreační účely tak nebude bez komplikací. Městské pokladně těžba podle Lorka přinese asi 300 tisíc korun ročně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




