MF Dnes: Za zámkem se bude kácet, sázet chtějí jako předkové
10.6.2010 | LEDNICE | MF Dnes | Ivana Solaříková |
Víc než dvou tisíc stromů a keřů v zámeckém parku v Lednici se v průběhu příštích dvou let dotknou pily a sekery zahradníků. Dřeviny potřebují radikální zásah. Do parku vysadí lípy, duby i topoly.
Sedm stovek stromů v lednickém zámeckém parku zahradníci budou muset úplně pokácet. Víc než devět stovek nových ale na oplátku vysadí.
Obnova parku je podmínkou pro to, aby zámecký park i v budoucnu mohl být významnou památkou krajinářského umění, která se pyšní značkou UNESCO.
„Struktura porostu se za poslední desetiletí proměnila. Náletové dřeviny prorostly do míst, na kterých rozhodně být nemají, řada stromů je i poškozených. Lokalita, kde rostou, neodpovídá plánu, podle kterého byl park vystavěn,“ vysvětluje správce parku Otto Bernad. Podle něj dnes zarůstají průhledy mezi jednotlivými salety. Navíc jsou poškozeny ty dřeviny, které do parku skutečně patří. „Invazivní rostliny rostou rychleji a zastiňují dřeviny, které v parku skutečně chceme,“ popisuje. Z devadesáti procent je však důvodem radikálních změn v parku velmi špatný zdravotní stav stromů, které mohou začít ohrožovat bezpečnost návštěvníků.
Projekt regenerace a obnovy dřevin v zámeckém parku se připravuje už víc než deset let. Předcházel mu rozsáhlý dendrologický průzkum, který Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity provedla už v roce 1996. Později jej aktualizovala a zpřesnila. Pro každou dřevinu pak odborníci navrhli příslušné pěstební opatření.
„Rejstřík těchto opatření je široký. Od odstranění výmladků či ořezu suchých větví, až po vykácení celého jedince,“ popisuje v projektu děkan zahradnické fakulty Petr Kučera. Pěstební opatření se plánují pro 2 689 dřevin. Vykácet se má 734 dřevin.
Náklady na celý projekt jsou zatím vyčísleny na zhruba jedenadvacet milionů korun. Památkový ústav, pod jehož správu park spadá, chce peníze sehnat z operačního programu Životní prostředí. Pokud se peníze skutečně podaří obstarat, práce by v zámeckém parku mohly začít už na podzim. Skončit by měly za rok.
Vysadí původní druhy podle plánu Lichtenštejnů
V plánu jsou tři etapy. Od října do prosince letošního roku by se zahradníci měli pustit do první části pěstebních opatření, tedy do asanace a zajištění stability dřevin. Od ledna do srpna následujícího roku mají následovat ozdravná opatření a vše, co je podmíněno délkou vegetačního období. Od září do prosince je v plánu výsadba téměř tisícovky stromů.
Bude mezi nimi jírovec, olše, jasan, topol bílý, dub letní či lípa velkolistá. Tedy druhy, které do parku v Lednici podle plánu Lichtenštejnů skutečně patří. Na rozdíl od nich si ale současní zahradníci nebudou moci dovolit sázet i dospělé stromy. „Budou se sázet sadovnické výpěstky o velikosti čtyř pěti metrů. Což už je slušné. Dospělý strom bychom měli rádi, ale tak jako Lichtenštejni bychom to finančně opravdu nepokryli,“ vtipkuje správce parku Otto Bernad.
***
FAKTA Z mokré louky památka UNESCO
Součástí zámeckého parku v Lednici je barokní zahrada s francouzskou úpravou a terasou se sochařskou výzdobou. V prostorech za zámkem, kde byla původně jen mokrá louka v nivě řeky Dyje, vznikl rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu, který je proťat působivými průhledy. Díky nim je možné dívat se z jednoho saletu na druhý. Průhledy propojují minaret, římský akvadukt, Janův hrad, čínský altánek a další. Tvrdí se, že při zakládání parku sem nechali Lichtenštejnové z Ameriky přivézt na 36 tisíc sazenic. Nakupovali nejen mladé rostliny, ale i dospělé stromy. Lednicko-valtický areál, a tedy i zámecký park je od roku 1996 zařazen v seznamu UNESCO.
reklama
Obnova parku je podmínkou pro to, aby zámecký park i v budoucnu mohl být významnou památkou krajinářského umění, která se pyšní značkou UNESCO.
„Struktura porostu se za poslední desetiletí proměnila. Náletové dřeviny prorostly do míst, na kterých rozhodně být nemají, řada stromů je i poškozených. Lokalita, kde rostou, neodpovídá plánu, podle kterého byl park vystavěn,“ vysvětluje správce parku Otto Bernad. Podle něj dnes zarůstají průhledy mezi jednotlivými salety. Navíc jsou poškozeny ty dřeviny, které do parku skutečně patří. „Invazivní rostliny rostou rychleji a zastiňují dřeviny, které v parku skutečně chceme,“ popisuje. Z devadesáti procent je však důvodem radikálních změn v parku velmi špatný zdravotní stav stromů, které mohou začít ohrožovat bezpečnost návštěvníků.
Projekt regenerace a obnovy dřevin v zámeckém parku se připravuje už víc než deset let. Předcházel mu rozsáhlý dendrologický průzkum, který Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity provedla už v roce 1996. Později jej aktualizovala a zpřesnila. Pro každou dřevinu pak odborníci navrhli příslušné pěstební opatření.
„Rejstřík těchto opatření je široký. Od odstranění výmladků či ořezu suchých větví, až po vykácení celého jedince,“ popisuje v projektu děkan zahradnické fakulty Petr Kučera. Pěstební opatření se plánují pro 2 689 dřevin. Vykácet se má 734 dřevin.
Náklady na celý projekt jsou zatím vyčísleny na zhruba jedenadvacet milionů korun. Památkový ústav, pod jehož správu park spadá, chce peníze sehnat z operačního programu Životní prostředí. Pokud se peníze skutečně podaří obstarat, práce by v zámeckém parku mohly začít už na podzim. Skončit by měly za rok.
Vysadí původní druhy podle plánu Lichtenštejnů
V plánu jsou tři etapy. Od října do prosince letošního roku by se zahradníci měli pustit do první části pěstebních opatření, tedy do asanace a zajištění stability dřevin. Od ledna do srpna následujícího roku mají následovat ozdravná opatření a vše, co je podmíněno délkou vegetačního období. Od září do prosince je v plánu výsadba téměř tisícovky stromů.
Bude mezi nimi jírovec, olše, jasan, topol bílý, dub letní či lípa velkolistá. Tedy druhy, které do parku v Lednici podle plánu Lichtenštejnů skutečně patří. Na rozdíl od nich si ale současní zahradníci nebudou moci dovolit sázet i dospělé stromy. „Budou se sázet sadovnické výpěstky o velikosti čtyř pěti metrů. Což už je slušné. Dospělý strom bychom měli rádi, ale tak jako Lichtenštejni bychom to finančně opravdu nepokryli,“ vtipkuje správce parku Otto Bernad.
***
FAKTA Z mokré louky památka UNESCO
Součástí zámeckého parku v Lednici je barokní zahrada s francouzskou úpravou a terasou se sochařskou výzdobou. V prostorech za zámkem, kde byla původně jen mokrá louka v nivě řeky Dyje, vznikl rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu, který je proťat působivými průhledy. Díky nim je možné dívat se z jednoho saletu na druhý. Průhledy propojují minaret, římský akvadukt, Janův hrad, čínský altánek a další. Tvrdí se, že při zakládání parku sem nechali Lichtenštejnové z Ameriky přivézt na 36 tisíc sazenic. Nakupovali nejen mladé rostliny, ale i dospělé stromy. Lednicko-valtický areál, a tedy i zámecký park je od roku 1996 zařazen v seznamu UNESCO.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
