MF Dnes: Za zvířaty jen do ZOO?
25.4.2003 | PRAHA | MF Dnes
Šedé nevzhledné panelové krabice, betonová "umělecká" díla, vyasfaltované plochy takový obrázek nabízejí dnešní města.
Není to zrovna nejhezčí pohled. Člověk si v "zájmu civilizace" často likviduje každý, byť i malý kousek přírody ve svém okolí. Podle odhadů některých odborníků jsme se jen za posledních padesát let v ČR vlastní vinou připravili o neuvěřitelných 4 tisíce kilometrů čtverečních přírody. Pro představu jde o rozměry Zlínského kraje. Člověk zasahuje také do vodního režimu. Zlikvidoval většinu mokřadů, napřímil a vybetonoval některé vodní toky. Statistické údaje uvádějí, že za posledních 150 let ubylo téměř pět tisíc kilometrů řek, potoků i říček. Jak moc těmito úpravami zasáhl člověk do vodního režimu, ukazuje posledních pět let, kdy došlo v naší zemi ke dvěma katastrofálním záplavám.
Ráno vás vzbudí jen troubení aut
Minimum životního prostoru má samozřejmě vliv i na vymírání rostlinných a živočišných druhů. "Dnes jsme na tom tak, že dvě třetiny ptačích druhů jsou ohroženy a každý pátý vymírá, všechny druhy plazů jsou ohroženy a každý čtvrtý druh vymírá, u obojživelníků je situace podobná a necelá polovina druhů vyšších rostlin je také ohrožena a sedm procent z nich vymírá," vyjmenovává některé důsledky Ladislav Ptáček z Českého svazu ochránců přírody. Pokud vše půjde dál stejným tempem, brzy se stane, že místo ptačího zpěvu nás ráno bude budit jen nepříjemné troubení aut na zacpaných silnicích.
Záchrana přírody není nemožná
Český svaz ochránců přírody se už přes dvacet let snaží zabránit devastaci krajiny. Za sebou má několik významných úspěchů. Na nich dokazuje, že ochrana každého kousíčku země je důležitá nejen pro současné, ale také pro příští generace. Vykresluje přitom katastrofické scénáře, ke kterým by docházelo v případě, že by člověk dále devastoval životní prostředí: ničivé povodně by se opakovaly každý rok, všechna zvířata by byla k vidění jen v zoologických zahradách a za květinami bychom museli do botanických parků. Není to nijak příjemná vize. Český svaz ochránců přírody proto vždy bojuje o záchranu toho, co se zachránit dá.
Za záchranu zajímavých lokalit
Takzvaný mokřad Triangl se nachází na kraji Prahy. Je sevřen v trojúhelníku železničních tratí a náspy, které ho oddělují od průmyslových závodů. Přes dvouhektarové území protéká Slatinský potůček. Přírodovědné průzkumy na konci osmdesátých let tam prokázaly výskyt několika druhů obojživelníků. Vodní režim této lokality byl však v minulosti narušen výstavbou průmyslových závodů a silničního obchvatu. Území se pomalu, ale jistě měnilo ve skládku. Ochránci přírody ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) "Botič - Rokytka" nechtěli nechat lokalitu na pospas nepříznivému osudu a začali o ni pečovat. Jezírko a jeho okolí uklidili. V současnosti se stále snaží o zastavení úbytku vody přírodní zdroje odtékají místo do jezírka do kanalizace. "Botič - Rokytka" teď zvažuje pronájem nebo odkoupení území. Pak by mohli ještě lépe zabránit negativním zásahům v okolí. Ve Spáleném Poříčí vysazuje ČSOP biokoridory. Pro zachování ekologické rovnováhy krajiny je důležité, aby byla členěna lesními nebo vodními plochami. Umožňuje tak různým organismům migraci a podporuje územní systém ekologické stability. Desetiletí socializace a devastace přírody se nevyhnuly ani Podbrdsku. Mnoho mezí bylo rozoráno, zmizela zeleň. Teď se sem členové ZO ČSOP Spálené Poříčí snaží vrátit přírodu. Ve zdevastované krajině vysazují javory, lípy, jasany. Ochranáři uvažují o výkupu pozemku. Květnatá bělokarpatská louka v okrese Zlín by byla bez pravidelné péče úplně zdevastována. Začala by se měnit, zarůstat a časem by se z ní stal les! To nechce připustit ZO ČSOP Kosenka, a tak na bohaté botanické lokalitě pořádá pravidelné sečení a sklízení sena. Tradice se už místním vžila pod názvem Kosení bělokarpatských luk. Jde o oblíbenou akci, do které se zapojují desítky dobrovolníků. ZO ČSOP Kosenka tak nejen udržuje tradice přirozeného hospodaření, ale také dává příklad majitelům okolních pozemků. Lokalita je ve vlastnictví ZO ČSOP Kosenka. Bývalé vápencové lomy na kraji Brna měly být komerčně využity po svém vytěžení. Tomu úspěšně zabránil ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, který si lom pronajal. Podnikatelským záměrem původně bylo, aby na terasách lomu vyrostla milionářská čtvrť, napodobenina Disneylandu nebo westernové městečko. Nic z toho se však nestalo. Dnes lom slouží jako terénní výuková trasa hlavně pro základní školy. Žáčci procházejí různými stanovišti. Na nich se dozvědí informace o ochraně přírody, vzdělají se v botanice, zoologii a geologii. Všechny informace se pak vážou právě k této vzácné lokalitě. Jedna výuková trasa vede částí přírodní památky Kavky a druhá Růženiným lomem.
Kampaň Místo pro přírodu
Aby bylo stále více podobných úspěchů, chce Český svaz ochránců přírody svoji činnost ještě více zefektivnit. Vyhlásil proto na období mezi prvním jarním dnem - 21. března - a Dnem Země - 22. dubna - sbírku Místo pro přírodu. Český svaz ochránců bude kampaň každoročně opakovat. Vytkl si cíl během tří let vybrat deset milionů korun. Ty budou použity na výkup přírodně cenných pozemků. "Podobná kampaň probíhá už například v Nizozemsku, Anglii a u našich slovenských sousedů. Například v Anglii už ochránci přírody vykoupili jednu třetinu pobřeží," uvádí Ladislav Ptáček. V našich podmínkách je svaz schopen za tisíc korun vrátit přírodu na sto metrů čtverečních, za dva tisíce pak zachrání stoletý strom. Kampaň Místo pro přírodu podporuje Evropská unie z programu Phare, britská ambasáda i české ministerstvo životního prostředí. Kampaň provází řada doprovodných akcí po celém území České republiky. Její součástí je i sbírka pořádaná ZO ČSOP Kosenka pro ohrožený les v Bílých Karpatech. Patronát nad kampaní si vzaly hned dvě osobnosti. První je předseda čestné rady ČSOP profesor Bedřich Moldan: "Můžu jen zdůraznit, že jde o princip kompatibilní s principem tržní ekonomiky. Ukazuje se, že vlastnické vztahy jsou plusem pro přírodu, jestliže se správně uchopí a Místo pro přírodu je správné uchopení." Herečka a zpěvačka Zuzana Norisová má také blízký vztah k přírodě: "Jsem ráda, že jsem patronkou kampaně. Mám ráda zvířata a přírodu vůbec. Tímto způsobem mohu přispět k tomu, aby nevymizela zvířata z našeho života a nezlikvidovali jsme celou přírodu," vysvětluje.
reklama
Ráno vás vzbudí jen troubení aut
Minimum životního prostoru má samozřejmě vliv i na vymírání rostlinných a živočišných druhů. "Dnes jsme na tom tak, že dvě třetiny ptačích druhů jsou ohroženy a každý pátý vymírá, všechny druhy plazů jsou ohroženy a každý čtvrtý druh vymírá, u obojživelníků je situace podobná a necelá polovina druhů vyšších rostlin je také ohrožena a sedm procent z nich vymírá," vyjmenovává některé důsledky Ladislav Ptáček z Českého svazu ochránců přírody. Pokud vše půjde dál stejným tempem, brzy se stane, že místo ptačího zpěvu nás ráno bude budit jen nepříjemné troubení aut na zacpaných silnicích.
Záchrana přírody není nemožná
Český svaz ochránců přírody se už přes dvacet let snaží zabránit devastaci krajiny. Za sebou má několik významných úspěchů. Na nich dokazuje, že ochrana každého kousíčku země je důležitá nejen pro současné, ale také pro příští generace. Vykresluje přitom katastrofické scénáře, ke kterým by docházelo v případě, že by člověk dále devastoval životní prostředí: ničivé povodně by se opakovaly každý rok, všechna zvířata by byla k vidění jen v zoologických zahradách a za květinami bychom museli do botanických parků. Není to nijak příjemná vize. Český svaz ochránců přírody proto vždy bojuje o záchranu toho, co se zachránit dá.
Za záchranu zajímavých lokalit
Takzvaný mokřad Triangl se nachází na kraji Prahy. Je sevřen v trojúhelníku železničních tratí a náspy, které ho oddělují od průmyslových závodů. Přes dvouhektarové území protéká Slatinský potůček. Přírodovědné průzkumy na konci osmdesátých let tam prokázaly výskyt několika druhů obojživelníků. Vodní režim této lokality byl však v minulosti narušen výstavbou průmyslových závodů a silničního obchvatu. Území se pomalu, ale jistě měnilo ve skládku. Ochránci přírody ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) "Botič - Rokytka" nechtěli nechat lokalitu na pospas nepříznivému osudu a začali o ni pečovat. Jezírko a jeho okolí uklidili. V současnosti se stále snaží o zastavení úbytku vody přírodní zdroje odtékají místo do jezírka do kanalizace. "Botič - Rokytka" teď zvažuje pronájem nebo odkoupení území. Pak by mohli ještě lépe zabránit negativním zásahům v okolí. Ve Spáleném Poříčí vysazuje ČSOP biokoridory. Pro zachování ekologické rovnováhy krajiny je důležité, aby byla členěna lesními nebo vodními plochami. Umožňuje tak různým organismům migraci a podporuje územní systém ekologické stability. Desetiletí socializace a devastace přírody se nevyhnuly ani Podbrdsku. Mnoho mezí bylo rozoráno, zmizela zeleň. Teď se sem členové ZO ČSOP Spálené Poříčí snaží vrátit přírodu. Ve zdevastované krajině vysazují javory, lípy, jasany. Ochranáři uvažují o výkupu pozemku. Květnatá bělokarpatská louka v okrese Zlín by byla bez pravidelné péče úplně zdevastována. Začala by se měnit, zarůstat a časem by se z ní stal les! To nechce připustit ZO ČSOP Kosenka, a tak na bohaté botanické lokalitě pořádá pravidelné sečení a sklízení sena. Tradice se už místním vžila pod názvem Kosení bělokarpatských luk. Jde o oblíbenou akci, do které se zapojují desítky dobrovolníků. ZO ČSOP Kosenka tak nejen udržuje tradice přirozeného hospodaření, ale také dává příklad majitelům okolních pozemků. Lokalita je ve vlastnictví ZO ČSOP Kosenka. Bývalé vápencové lomy na kraji Brna měly být komerčně využity po svém vytěžení. Tomu úspěšně zabránil ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády, který si lom pronajal. Podnikatelským záměrem původně bylo, aby na terasách lomu vyrostla milionářská čtvrť, napodobenina Disneylandu nebo westernové městečko. Nic z toho se však nestalo. Dnes lom slouží jako terénní výuková trasa hlavně pro základní školy. Žáčci procházejí různými stanovišti. Na nich se dozvědí informace o ochraně přírody, vzdělají se v botanice, zoologii a geologii. Všechny informace se pak vážou právě k této vzácné lokalitě. Jedna výuková trasa vede částí přírodní památky Kavky a druhá Růženiným lomem.
Kampaň Místo pro přírodu
Aby bylo stále více podobných úspěchů, chce Český svaz ochránců přírody svoji činnost ještě více zefektivnit. Vyhlásil proto na období mezi prvním jarním dnem - 21. března - a Dnem Země - 22. dubna - sbírku Místo pro přírodu. Český svaz ochránců bude kampaň každoročně opakovat. Vytkl si cíl během tří let vybrat deset milionů korun. Ty budou použity na výkup přírodně cenných pozemků. "Podobná kampaň probíhá už například v Nizozemsku, Anglii a u našich slovenských sousedů. Například v Anglii už ochránci přírody vykoupili jednu třetinu pobřeží," uvádí Ladislav Ptáček. V našich podmínkách je svaz schopen za tisíc korun vrátit přírodu na sto metrů čtverečních, za dva tisíce pak zachrání stoletý strom. Kampaň Místo pro přírodu podporuje Evropská unie z programu Phare, britská ambasáda i české ministerstvo životního prostředí. Kampaň provází řada doprovodných akcí po celém území České republiky. Její součástí je i sbírka pořádaná ZO ČSOP Kosenka pro ohrožený les v Bílých Karpatech. Patronát nad kampaní si vzaly hned dvě osobnosti. První je předseda čestné rady ČSOP profesor Bedřich Moldan: "Můžu jen zdůraznit, že jde o princip kompatibilní s principem tržní ekonomiky. Ukazuje se, že vlastnické vztahy jsou plusem pro přírodu, jestliže se správně uchopí a Místo pro přírodu je správné uchopení." Herečka a zpěvačka Zuzana Norisová má také blízký vztah k přírodě: "Jsem ráda, že jsem patronkou kampaně. Mám ráda zvířata a přírodu vůbec. Tímto způsobem mohu přispět k tomu, aby nevymizela zvířata z našeho života a nezlikvidovali jsme celou přírodu," vysvětluje.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
