MF Dnes: Zábřeh pohnojí svým biodpadem
6.10.2009 | ZÁBŘEH | MF Dnes
Zatímco v červnu to byly tři tuny, tři měsíce po zavedení novinky lidé v Zábřehu do nádob na bioodpad vyhazují už kolem patnácti tun trávy, listí či kuchyňských přebytků měsíčně. Tamní radnice si rychlou reakci na systém, který je v Česku ojedinělý, pochvaluje. Biologický odpad díky tomu totiž nezabírá místo na skládce toho komunálního a končí v kompostárně, kde se v dlouhých plastových vacích proměňuje na kompost. Ten nyní poslouží k hnojení městských zelených ploch.
„Svozy jsou vždy po čtrnácti dnech. Když jsme v červnu začínali, tak jsme při jednom svozu nasbírali přibližně tři tuny biologického odpadu. Poslední svozy jsou už v objemu kolem patnácti tun. Lidé si na novou službu rychle zvykli,“ sdělil ředitel Eko servisu Zábřeh Karel Jílek. Městská firma zajišťuje svoz a likvidaci odpadů a v létě své služby rozšířila o bioodpady.
„Dřív mi nezbývalo než dávat posekanou trávu s běžnými odpady do popelnice. Teď už s tím není problém,“ řekl například Arnošt Michálek ze Zábřeha. Zdejší systém kompostování je v České republice ojedinělý. Tráva, podrcené větve nebo slupky z kuchyní přivezené do kompostárny se přeměňují na kompost ve speciálních plastových vacích dlouhých několik desítek metrů. „Výrazně to urychluje proces zrání kompostu. Na jeden cyklus stačí přibližně čtyři měsíce,“ řekl Jílek.
„Přibližně dvacet procent veškerého odpadu v Zábřehu tvoří bioodpad. Nebylo správné, aby hnil na skládkách, když z něj může být kvalitní kompost,“ sdělil mluvčí zábřežské radnice Milan Kratochvíl.
***
„Přibližně 20 procent odpadu v Zábřehu tvoří bioodpad. Nebylo správné, aby hnil na skládkách.“ mluvčí zábřežské radnice Milan Kratochvíl
reklama
„Dřív mi nezbývalo než dávat posekanou trávu s běžnými odpady do popelnice. Teď už s tím není problém,“ řekl například Arnošt Michálek ze Zábřeha. Zdejší systém kompostování je v České republice ojedinělý. Tráva, podrcené větve nebo slupky z kuchyní přivezené do kompostárny se přeměňují na kompost ve speciálních plastových vacích dlouhých několik desítek metrů. „Výrazně to urychluje proces zrání kompostu. Na jeden cyklus stačí přibližně čtyři měsíce,“ řekl Jílek.
„Přibližně dvacet procent veškerého odpadu v Zábřehu tvoří bioodpad. Nebylo správné, aby hnil na skládkách, když z něj může být kvalitní kompost,“ sdělil mluvčí zábřežské radnice Milan Kratochvíl.
***
„Přibližně 20 procent odpadu v Zábřehu tvoří bioodpad. Nebylo správné, aby hnil na skládkách.“ mluvčí zábřežské radnice Milan Kratochvíl
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
