MF Dnes: Začíná boj s panely?
25.2.2008 | Vysočina | MF Dnes | Tomáš Blažek |
Vysočina už cítí tlak investorů, kteří tu chtějí budovat solární elektrárny.
Otevřený boj některých politiků a úřadů proti větrným elektrárnám už je v kraji skutečností.
Začne zde také válka proti černým fotovoltaickým panelům?
Vysočina začíná čelit tlaku investorů, kteří zde chtějí budovat solární elektrárny. Kraj je k tomu pro svůj vysoký průměrný úhrn doby slunečního svitu příhodný. „Je tady boom zájemců o budování solárních elektráren,“ je přesvědčen náměstek jihlavského primátora Radek Vovsík (ODS). „Na Vysočině máme asi sedm projektů, kde jsou v jednání, žádný není ve stadiu, kdy bychom v krátké době začali stavět,“ řekl Tomáš Buzrla, akviziční šéf ze společnosti Energy 21, která se snaží v tuzemské solární energetice prosadit.
„Solárních“ hráčů je víc A i v kraji už zuří konkurenční boj. „Na lokální úrovni je vždy ve hře tak pět hráčů, kteří chtějí něco podobného realizovat,“ řekl Buzrla.
Objevují se i kritické hlasy, podle nichž rozlehlé plochy s fotovoltaickými panely znehodnotí krajinu. „Patřím k odpůrcům výstavby jak elektráren větrných, tak solárních,“ napsal zmíněný Vovsík v prohlášení, které rozeslal do médií.
Varuje, že solární elektrárny, dotované státem, budou hyzdit krajinu. „Na nevzhledné větrníky či pole černých desek tak přispívá každý z nás,“ míní Vovsík, který prý za poslední rok jednal asi s šesti zájemci o tuto investici v Jihlavě. Fotovoltaické elektrárny by mu nevadily například v průmyslové zóně na jinak nevyužitelných pozemcích. „Jenže investoři nechtějí pozemky v průmyslové zóně, chtějí jít na stokrát levnější ornou půdu,“ kritizuje Vovsík.
Politické vedení kraje zatím proti solárním elektrárnám - tak jako před půlrokem proti větrným - do boje nevytáhlo. „S ohledem na extrémní nároky solárních energetických zdrojů na plochu pozemku lze předpokládat negativní názor orgánů kraje na masivní rozvoj tohoto způsobu výroby elektřiny,“ naznačil Zdeněk Kadlec z odboru sekretariátu hejtmana.
Solární elektrárny nepodléhají zpřísněnému schvalování úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Záleží hlavně na majitelích pozemků, jak na lákání investorů odpoví.
V prosinci se například jihlavské zastupitelstvo zabývalo žádostmi o změnu územního plánu pro stavbu solárních elektráren v částech Vysoká, Kosov a Popice, do dalšího kola prošel jen záměr v Kosově. Solární panely by v těchto případech měly zabrat plochu dvou až tří hektarů.
V Třešti zastupitelé předběžně schválili projekt firmy Energy 21 na solární elektrárnu na čtyřech hektarech ve zdejší průmyslové zóně. „Neřešili jsme solární energetiku obecně, to se musí vyřešit ve vyšších patrech politiky. My jsme pouze odpovídali, jestli nám to bude nebo nebude vadit v naší průmyslové zóně,“ řekl starosta Vladislav Nechvátal (ODS).
Energy 21 zkoušela záměr prosadit i v Dolní Cerekvi, ale tam se s obcí nedohodla na pozemcích.
reklama
Začne zde také válka proti černým fotovoltaickým panelům?
Vysočina začíná čelit tlaku investorů, kteří zde chtějí budovat solární elektrárny. Kraj je k tomu pro svůj vysoký průměrný úhrn doby slunečního svitu příhodný. „Je tady boom zájemců o budování solárních elektráren,“ je přesvědčen náměstek jihlavského primátora Radek Vovsík (ODS). „Na Vysočině máme asi sedm projektů, kde jsou v jednání, žádný není ve stadiu, kdy bychom v krátké době začali stavět,“ řekl Tomáš Buzrla, akviziční šéf ze společnosti Energy 21, která se snaží v tuzemské solární energetice prosadit.
„Solárních“ hráčů je víc A i v kraji už zuří konkurenční boj. „Na lokální úrovni je vždy ve hře tak pět hráčů, kteří chtějí něco podobného realizovat,“ řekl Buzrla.
Objevují se i kritické hlasy, podle nichž rozlehlé plochy s fotovoltaickými panely znehodnotí krajinu. „Patřím k odpůrcům výstavby jak elektráren větrných, tak solárních,“ napsal zmíněný Vovsík v prohlášení, které rozeslal do médií.
Varuje, že solární elektrárny, dotované státem, budou hyzdit krajinu. „Na nevzhledné větrníky či pole černých desek tak přispívá každý z nás,“ míní Vovsík, který prý za poslední rok jednal asi s šesti zájemci o tuto investici v Jihlavě. Fotovoltaické elektrárny by mu nevadily například v průmyslové zóně na jinak nevyužitelných pozemcích. „Jenže investoři nechtějí pozemky v průmyslové zóně, chtějí jít na stokrát levnější ornou půdu,“ kritizuje Vovsík.
Politické vedení kraje zatím proti solárním elektrárnám - tak jako před půlrokem proti větrným - do boje nevytáhlo. „S ohledem na extrémní nároky solárních energetických zdrojů na plochu pozemku lze předpokládat negativní názor orgánů kraje na masivní rozvoj tohoto způsobu výroby elektřiny,“ naznačil Zdeněk Kadlec z odboru sekretariátu hejtmana.
Solární elektrárny nepodléhají zpřísněnému schvalování úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Záleží hlavně na majitelích pozemků, jak na lákání investorů odpoví.
V prosinci se například jihlavské zastupitelstvo zabývalo žádostmi o změnu územního plánu pro stavbu solárních elektráren v částech Vysoká, Kosov a Popice, do dalšího kola prošel jen záměr v Kosově. Solární panely by v těchto případech měly zabrat plochu dvou až tří hektarů.
V Třešti zastupitelé předběžně schválili projekt firmy Energy 21 na solární elektrárnu na čtyřech hektarech ve zdejší průmyslové zóně. „Neřešili jsme solární energetiku obecně, to se musí vyřešit ve vyšších patrech politiky. My jsme pouze odpovídali, jestli nám to bude nebo nebude vadit v naší průmyslové zóně,“ řekl starosta Vladislav Nechvátal (ODS).
Energy 21 zkoušela záměr prosadit i v Dolní Cerekvi, ale tam se s obcí nedohodla na pozemcích.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Není to nic - 25. 2. 2008 - Bedřichnež státem dvakrát dotovaná zlodějna a já nevím, proč bychom měli všichni doplácet na "podnikání". Jak větrníky, tak fotopanely.Ať si to lidé a firmy pořizují, ale za své a bez nehorázných zlodějských dotací za výkup. |
