Právo: Zahradní kolonie v Praze zůstanou
29.5.2009 | PRAHA | Právo | Petr Janiš, Jakub Mračno |
Radní slibují, že zahrádkářům vyjdou vstříc, chtějí ale jistotu, že se neuzavřou veřejnosti.
Koníčkem převážně starší generace bývá rýt se v potu tváře v hlíně, opečovávat svůj kousek země a za odměnu pak sklidit rajčata, okurky, jahody nebo třešně, u nichž je jistota odkud a jaké jsou.
V poslední době ale pražští zahrádkáři žili v nejistotě, hlavní obavy měli kvůli developerům, kteří se snaží prosadit komerční výstavbu na každém volném kousku plochy v metropoli. Mnohdy jde totiž o lukrativní pozemky. Pražští radní mají nyní pro zahrádkáře dobrou zprávu. „Dohodli jsme se s předsedou pražských zahrádkářů, že kolonie rušit nebudeme, musí nám ale zaručit, že tam neporostou černé stavby a nebudou tam problémy s místními a s radnicemi,“ řekl Právu radní pro územní plánování Martin Langmajer (ODS).
„Funkce zahradních kolonií je pro město jednoznačně přínosná, ať už jde o hobby nebo o přírodu a zeleň jako takovou. Dnes je jasné, že doba nejistoty pro drtivou většinu zahrádkářů končí,“ říká i radní pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek (SZ). Podle něj již nehrozí, že by se ze zahrádkářských kolonií staly stavební parcely, na jednotlivých místech ale budou muset zahrádkáři brát ohled i na veřejnost. „Chápu, že se to někde místním nelíbí, když tam má pár lidí vlastní zahrady, ale například obyvatelé okolních domů nemohou kolonií ani projít, takže si stěžují,“ vysvětlil Štěpánek.
V případě, že budou zahrady plnit i funkci městské zeleně, je ochoten je podpořit i primátorův náměstek Pavel Klega (ODS), který právě od Štěpánka očekává v brzké době návrh usnesení pro městskou radu. „Nyní mají podle usnesení z roku 2004 zahrádkáři, stejně jako například ti, kdo si chtějí požádat o zábor veřejného prostranství, platit ročně jedenáct korun za čtvereční metr. Tam, kde jsou zahrádkáři omezeni například vedením vysokého napětí, je ale možné uvažovat o snížení ceny,“ řekl Právu Klega.
Strach přesto mají zahrádkáři v Lysolajích, kteří se bojí, že jim městská část zruší jejich kolonii a vybuduje tady veřejný park. Radnice dokonce projevila zájem změnit územní plán. Patří jí většina pozemků šestihektarové kolonie. Snaze vedení lysolajské radnice zahrádkáře ze samého konce Prahy vystrnadit napovídá i změna nájemních smluv. Nejen že rok od roku stoupá cena nájmu, která je nyní na zmiňovaném jedenáctikorunovém maximu. Změnila se i jeho doba.
„Dlouhá léta byla nájemní smlouva na dobu neurčitou. Nedávno se to ale změnilo a smlouva platí jen do konce roku 2010,“ řekl Právu předseda zdejších zahrádkářů Karel Ctibor. Podle něho se zahrádkáři snaží úzkostlivě dodržovat všechna ustanovení smlouvy, aby se malicherné provinění nemohlo stát záminkou pro výpověď. Ročně do radniční kasy zahrádkáři pošlou tři čtvrtě miliónu korun.
Snahy radnice využít zavážky pro něco jiného se mají promítnout i do nového územního plánu Prahy. Lysolajští zastupitelé by nyní rádi, aby zahrádkovou zeleň poblíž areálu zemědělské univerzity vystřídala zeleň lesní. Starostka Marcela Jandová (nez.) se o to podle dostupných zpráv pokusila na magistrátu při jednání právě s radním Langmajerem.
Problém řeší dlouhá léta i zahrádkáři na Libeňském ostrově, kde se spekulovalo o tom, že má o pozemky v záplavové oblasti zájem developer. „Ty tlaky tu byly, ale už nejsou a já osobně se zachováním kolonie nemám problém,“ řekl Právu Langmajer.
***
Funkce zahradních kolonií je pro město jednoznačně přínosná Petr Štepánek, radní
reklama
V poslední době ale pražští zahrádkáři žili v nejistotě, hlavní obavy měli kvůli developerům, kteří se snaží prosadit komerční výstavbu na každém volném kousku plochy v metropoli. Mnohdy jde totiž o lukrativní pozemky. Pražští radní mají nyní pro zahrádkáře dobrou zprávu. „Dohodli jsme se s předsedou pražských zahrádkářů, že kolonie rušit nebudeme, musí nám ale zaručit, že tam neporostou černé stavby a nebudou tam problémy s místními a s radnicemi,“ řekl Právu radní pro územní plánování Martin Langmajer (ODS).
„Funkce zahradních kolonií je pro město jednoznačně přínosná, ať už jde o hobby nebo o přírodu a zeleň jako takovou. Dnes je jasné, že doba nejistoty pro drtivou většinu zahrádkářů končí,“ říká i radní pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek (SZ). Podle něj již nehrozí, že by se ze zahrádkářských kolonií staly stavební parcely, na jednotlivých místech ale budou muset zahrádkáři brát ohled i na veřejnost. „Chápu, že se to někde místním nelíbí, když tam má pár lidí vlastní zahrady, ale například obyvatelé okolních domů nemohou kolonií ani projít, takže si stěžují,“ vysvětlil Štěpánek.
V případě, že budou zahrady plnit i funkci městské zeleně, je ochoten je podpořit i primátorův náměstek Pavel Klega (ODS), který právě od Štěpánka očekává v brzké době návrh usnesení pro městskou radu. „Nyní mají podle usnesení z roku 2004 zahrádkáři, stejně jako například ti, kdo si chtějí požádat o zábor veřejného prostranství, platit ročně jedenáct korun za čtvereční metr. Tam, kde jsou zahrádkáři omezeni například vedením vysokého napětí, je ale možné uvažovat o snížení ceny,“ řekl Právu Klega.
Strach přesto mají zahrádkáři v Lysolajích, kteří se bojí, že jim městská část zruší jejich kolonii a vybuduje tady veřejný park. Radnice dokonce projevila zájem změnit územní plán. Patří jí většina pozemků šestihektarové kolonie. Snaze vedení lysolajské radnice zahrádkáře ze samého konce Prahy vystrnadit napovídá i změna nájemních smluv. Nejen že rok od roku stoupá cena nájmu, která je nyní na zmiňovaném jedenáctikorunovém maximu. Změnila se i jeho doba.
„Dlouhá léta byla nájemní smlouva na dobu neurčitou. Nedávno se to ale změnilo a smlouva platí jen do konce roku 2010,“ řekl Právu předseda zdejších zahrádkářů Karel Ctibor. Podle něho se zahrádkáři snaží úzkostlivě dodržovat všechna ustanovení smlouvy, aby se malicherné provinění nemohlo stát záminkou pro výpověď. Ročně do radniční kasy zahrádkáři pošlou tři čtvrtě miliónu korun.
Snahy radnice využít zavážky pro něco jiného se mají promítnout i do nového územního plánu Prahy. Lysolajští zastupitelé by nyní rádi, aby zahrádkovou zeleň poblíž areálu zemědělské univerzity vystřídala zeleň lesní. Starostka Marcela Jandová (nez.) se o to podle dostupných zpráv pokusila na magistrátu při jednání právě s radním Langmajerem.
Problém řeší dlouhá léta i zahrádkáři na Libeňském ostrově, kde se spekulovalo o tom, že má o pozemky v záplavové oblasti zájem developer. „Ty tlaky tu byly, ale už nejsou a já osobně se zachováním kolonie nemám problém,“ řekl Právu Langmajer.
***
Funkce zahradních kolonií je pro město jednoznačně přínosná Petr Štepánek, radní
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Joó, v Lysolajích.... - 29. 5. 2009 - Dana...tam i jinde pracky developerů šátraj´ jako divé...Mnohdy s gustem vyšátraj´.... |
