MF Dnes: Zájem o biopotraviny stoupá
12.9.2006 | JIHLAVA | MF Dnes
Poptávka po šetrně vyrobených potravinách na Vysočině stoupá a pomalu přibývají i ekologicky hospodařící zemědělci. Biopotraviny nyní produkuje devětadvacet farem na zhruba čtyřech tisících hektarech orné půdy.
„Kvůli chybějícím zpracovatelským kapacitám ale obchodníci část produktů dovážejí ze zahraničí - kromě evropských zemí i z Číny,“ řekl to Tomáš Klejzar, správce regionálního centra Svazu ekologických zemědělců PRO-Bio.
„Není to tím, že by byl dovoz levnější, ale tím, že domácí produkty nejsou,“ řekl Klejzar. Zemědělci prodávají určitý díl potravin přímo na farmě, zbylou část přes obchodníky. Největší odbyt je v Praze. Podle Klejzara ale poptávka stoupá v celé zemi. „Prodej, to je největší slabina. Každá farma si musí vyšlapat cestičku sama,“ podotkl.
Vlastní výrobky produkuje asi jen kozí farma v Ratibořicích na Třebíčsku. Na konzumní mléko, jogurty či sýry denně zpracuje až 600 litrů kozího mléka - výrobky s modrými pruhy se objevují v prodejnách zdravé výživy po celé republice. „Lidé chtějí žít zdravěji, myslím, že perspektiva v tom je,“ řekl majitel Pavel Dobrovolný. Kromě více než 300 koz chová farmář i 150 ovcí, klasicky hospodaří na 300 hektarech půdy.
Na venkovské Vysočině je méně ekologických farem než jinde, například na severní Moravě nebo na Šumavě, ale zemědělci se více zabývají pěstováním rostlin. V celé zemi je v ekologickém hospodaření registrováno skoro 90 procent luk a pastvin - v podhorských a horských oblastech se na nich pase dobytek. Naopak ze 4 017 hektarů na Vysočině představuje o něco více než polovinu orná půda. Farmáři pěstují především obilí a brambory, ale i zeleninu, luštěniny či byliny.
S činností ekologických zemědělců v kraji se veřejnost může seznámit během tohoto měsíce. Jihlavské Ekoinfocentrum pro ně pořádá každou sobotu výlety na farmy. Při první návštěvě v Kojetíně na Havlíčkobrodsku lidé uvidí chov dobytka a pěstování obilí, brambor i bylin. Během dalších výletů se seznámí i s ekologickým pěstováním ovoce či s chovem koz. Akci ukončí biojarmark, který se bude konat 7. října v Jihlavě.
reklama
„Není to tím, že by byl dovoz levnější, ale tím, že domácí produkty nejsou,“ řekl Klejzar. Zemědělci prodávají určitý díl potravin přímo na farmě, zbylou část přes obchodníky. Největší odbyt je v Praze. Podle Klejzara ale poptávka stoupá v celé zemi. „Prodej, to je největší slabina. Každá farma si musí vyšlapat cestičku sama,“ podotkl.
Vlastní výrobky produkuje asi jen kozí farma v Ratibořicích na Třebíčsku. Na konzumní mléko, jogurty či sýry denně zpracuje až 600 litrů kozího mléka - výrobky s modrými pruhy se objevují v prodejnách zdravé výživy po celé republice. „Lidé chtějí žít zdravěji, myslím, že perspektiva v tom je,“ řekl majitel Pavel Dobrovolný. Kromě více než 300 koz chová farmář i 150 ovcí, klasicky hospodaří na 300 hektarech půdy.
Na venkovské Vysočině je méně ekologických farem než jinde, například na severní Moravě nebo na Šumavě, ale zemědělci se více zabývají pěstováním rostlin. V celé zemi je v ekologickém hospodaření registrováno skoro 90 procent luk a pastvin - v podhorských a horských oblastech se na nich pase dobytek. Naopak ze 4 017 hektarů na Vysočině představuje o něco více než polovinu orná půda. Farmáři pěstují především obilí a brambory, ale i zeleninu, luštěniny či byliny.
S činností ekologických zemědělců v kraji se veřejnost může seznámit během tohoto měsíce. Jihlavské Ekoinfocentrum pro ně pořádá každou sobotu výlety na farmy. Při první návštěvě v Kojetíně na Havlíčkobrodsku lidé uvidí chov dobytka a pěstování obilí, brambor i bylin. Během dalších výletů se seznámí i s ekologickým pěstováním ovoce či s chovem koz. Akci ukončí biojarmark, který se bude konat 7. října v Jihlavě.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
