MF Dnes: Zánik krajiny v Čechách
1.7.2004 | PRAHA | MF Dnes | Jarmila Johnová |
Jsme svědky nehezkého úkazu. Čechů v poslední době ubývá. I s krajinou, kterou obývají. Statistiky mluví o vymírání populace, zastavěných ploch přibývá.
Na okrajích velkých měst, přilepené k malým vesničkám, vyrůstají rodinné domky podivných tvarů jako oživlé katalogy zboží nadnárodní provenience bez tradice a vkusu. Z polí a luk obklopujících velké aglomerace ukusují ohromné porce neforemné bedny skladů a meziskladů ještě ohromnějších obchodních řetězců, v lepším případě obchodní střediska sama. Tyto stavby už nepředstírají ani nepřipomínají žádnou architekturu a svou velikostí zcela vybočují z lidského měřítka. Jsou budovány tak, aby za několik let mohly být opuštěny a jejich aktivity se přesunuly kamkoliv na světě, kde budou výhodnější podmínky pro podnikání. K novým cílům podnikatelských aktivit i novým lidským sídlištím se stavějí nové silnice, které v krajině zůstanou i s opuštěnými vraky. Apokalypsu české krajiny dotvářejí "drobné" detaily: z měst mizí poslední zbytky volné zeleně a veřejných prostor, z lesů mizí stromy. Na místě parčíků, tržišť, fotbalových plácků či nepěstěných zelených ploch vyrůstají kancelářské budovy, obchodní centra, parkoviště nebo obytné domy, na místě vykácených stromů zejí holiny.
Rozpor mezi vymírající českou populací a rozrůstající se zastavěnou plochou umocňuje ekonomická situace. České hospodářství totiž nevzkvétá. Něco tu nehraje a někdo za takový rozpor musí být odpovědný. Stavební povolení vydávají místně příslušné stavební úřady a k ochraně životního prostředí, zemědělské půdy i soukromého vlastnictví jsou zákony a příslušné sankce za jejich nedodržení. Jak je potom možné, že stavby rostou tam, kde nemají? Odpovědnost za udělování výjimek či nedodržení systému ochrany přírody leží většinou na radnicích, pokud výstavba přímo nepodléhá vládě.
Na otázku, proč se radnice či vláda chovají tak, že se staví, aniž to přináší ekonomický efekt a chrání prostředí a krajinu, je možno odpovědět dvojím způsobem. Buď chybně ekonomicky kalkulují a neznají zákony, nebo se jednotlivci nechávají při výkonu své funkce podplatit. Dovedu ještě snad pochopit, že radnice rády prodávají drobné obecní pozemky, aby získaly dodatečné peníze do svého rozpočtu. Dovedu si také představit ekonomické tlaky na zábor zemědělské půdy.
Nedovedu však předpokládat, že se exekutiva v ekonomické kalkulaci při výstavbě výrobních nebo obchodních komplexů na zelené louce plete. Proč nadnárodní firma dostane od státu daňové prázdniny, na kvalifikované práce zaměstná většinou své zahraniční zaměstnance a z místního rozpočtu se jí nadto zadarmo postaví infrastruktura? Nemohu z toho vyvodit nic jiného než tvrzení, že obrovský rozsah sporné stavební činnosti bez ekonomických efektů poukazuje především na obrovský rozsah korupce v českých zemích.
Argument pro podporu výstavby na zelené louce, že totiž bez masivních investic do bydlení či do výrobních či obchodních komplexů se neobejdeme, neobstojí. Stačí se rozhlédnout. Ve městech i vesnicích chátrá množství neobydlených a nevyužívaných objektů, záleží jen na schopnosti a ochotě radnic motivovat k jejich novému využití. Pokud by jednotlivec nebo firma chtěli v obci budovat, měli by být především podněcováni rekonstruovat nevyužité stavby. Uvnitř Londýna byly například přestavěny doky na obchodní centra, rovněž tak v Oslu. Je pravda, že podobná opatření by nás svazovala. Avšak jen s těmito omezeními a bez korupce budeme schopni uhájit svou krajinu i šanci na skutečný hospodářský rozvoj.
Autorka pracuje v organizaci Pražské matky
reklama
Rozpor mezi vymírající českou populací a rozrůstající se zastavěnou plochou umocňuje ekonomická situace. České hospodářství totiž nevzkvétá. Něco tu nehraje a někdo za takový rozpor musí být odpovědný. Stavební povolení vydávají místně příslušné stavební úřady a k ochraně životního prostředí, zemědělské půdy i soukromého vlastnictví jsou zákony a příslušné sankce za jejich nedodržení. Jak je potom možné, že stavby rostou tam, kde nemají? Odpovědnost za udělování výjimek či nedodržení systému ochrany přírody leží většinou na radnicích, pokud výstavba přímo nepodléhá vládě.
Na otázku, proč se radnice či vláda chovají tak, že se staví, aniž to přináší ekonomický efekt a chrání prostředí a krajinu, je možno odpovědět dvojím způsobem. Buď chybně ekonomicky kalkulují a neznají zákony, nebo se jednotlivci nechávají při výkonu své funkce podplatit. Dovedu ještě snad pochopit, že radnice rády prodávají drobné obecní pozemky, aby získaly dodatečné peníze do svého rozpočtu. Dovedu si také představit ekonomické tlaky na zábor zemědělské půdy.
Nedovedu však předpokládat, že se exekutiva v ekonomické kalkulaci při výstavbě výrobních nebo obchodních komplexů na zelené louce plete. Proč nadnárodní firma dostane od státu daňové prázdniny, na kvalifikované práce zaměstná většinou své zahraniční zaměstnance a z místního rozpočtu se jí nadto zadarmo postaví infrastruktura? Nemohu z toho vyvodit nic jiného než tvrzení, že obrovský rozsah sporné stavební činnosti bez ekonomických efektů poukazuje především na obrovský rozsah korupce v českých zemích.
Argument pro podporu výstavby na zelené louce, že totiž bez masivních investic do bydlení či do výrobních či obchodních komplexů se neobejdeme, neobstojí. Stačí se rozhlédnout. Ve městech i vesnicích chátrá množství neobydlených a nevyužívaných objektů, záleží jen na schopnosti a ochotě radnic motivovat k jejich novému využití. Pokud by jednotlivec nebo firma chtěli v obci budovat, měli by být především podněcováni rekonstruovat nevyužité stavby. Uvnitř Londýna byly například přestavěny doky na obchodní centra, rovněž tak v Oslu. Je pravda, že podobná opatření by nás svazovala. Avšak jen s těmito omezeními a bez korupce budeme schopni uhájit svou krajinu i šanci na skutečný hospodářský rozvoj.
Autorka pracuje v organizaci Pražské matky
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
