MF Dnes: Zapíší rybníky do UNESCO?
5.12.2007 | TŘEBOŇ | MF Dnes | Václav Koblenc |
Třeboňská soustava se může dostat na prestižní seznam. Rybáři se ale bojí komplikací.
Třeboňské rybníky mají nyní velkou šanci stát se památkou UNESCO. Nominaci takzvaného Třeboňského rybníkářského dědictví sice světový výbor organizace vrátil do Česka na doplnění. Ovšem nový návrh je hotový a záleží teď hlavně na stanovisku majitele, tedy Rybářství Třeboň Holding, které o něm bude jednat.
Původní nominace zahrnovala rybníky Rožmberk, Svět, umělý kanál Zlatá stoka, který přivádí vodu z Lužnice do jednotlivých rybníků, a Stará a Nová řeka.
„Byla velmi úspěšná, ale výbor nám doporučil, abychom zvážili její rozsah, protože shledal, že je málo reprezentativní pro tak skvělý systém rybníkářských vodních děl. Jejich expert viděl soustavu z letadla a uvědomil si genialitu toho díla,“ vysvětluje Michal Beneš z ministerstva kultury, který se stará o české adepty na statut UNESCO.
O technické památky je zájem
Památkáři už vypracovali odhad, co by se ještě do soustavy mohlo přidat, aby se na seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví dostala. Podle Beneše by rozšířená verze byla úspěšná i proto, že by odpovídala současné strategii výboru mít co nejprestižnější druhy památek. Těch technických má velmi málo, natož vodních děl.
„To hodnocení bylo více nežli lichotivé. Problémem však je do jisté míry pozice vlastníka, určité váhání, jestli by s tím nesouviselo větší zatížení,“ doplňuje Beneš. Váhání potvrzuje ředitel třeboňského holdingu Jan Hůda. Zastává názor, že zápis by jim vysoce komplikoval práci.
„Bylo by to pro nás malinko kontroverzní, vodní díla potřebují neustálou údržbu. Přijde velká voda, něco se porouchá, začne se propadat hráz nebo bude potřeba odbahňovat, něco opravit, a než bychom na to dostali povolení... Navíc v zápise se praví, že je nutné odstranit nepůvodní věci, a dnes jsou tam třeba asfaltové cesty,“ reagoval Hůda s tím, že návrhem se představenstvo bude teprve zabývat.
Podobný názor sdílejí i hejtman Jan Zahradník a šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec. Shodují se, že současný stupeň ochrany, kdy je třeboňská rybniční soustava z 15. století technickou památkou a její část navíc spadá do chráněné krajinné oblasti, je dostatečný.
„Je to funkční technická památka, plní úkol produkce ryb a ochranu před povodněmi. Jsou to lidská díla, ne přírodní útvary, hráze je potřeba udržovat. Zápis by určitě znamenal omezení v tom, jak tato vodní díla řádně spravovat,“ řekl hejtman.
Pavelec si myslí, že zápis by vyvolal více záporných efektů než kladných. „Ta soustava je živoucí mechanismus, který vyžaduje běžný režim oprav, údržeb a různých zásahů, které nejsou ryze ochranářské,“ dodal.
Zatímco naděje třeboňských rybníků je veliká, hůř jsou na tom Slavonice na Jindřichohradecku. Ty by chtěly značku UNESCO získat za soubor 24 měšťanských renesančních domů.
Nominaci, která už byla hotová, Česko stáhlo. Lidé z ministerstva se dozvěděli, že v podobě, jak ji chtěli předložit, by asi neuspěla. A když by nechali výbor rozhodnout, podruhé by žádost už nevzal.
Slavonice jsou nyní pasivní
„Tím ta hra zůstává otevřena, nominaci můžeme přepracovat a podat v jiné podobě. Slavonice jsou dále na seznamu kandidátů, ale zájemců jsou desítky, a když město nevydává žádná kouřová znamení...,“ naráží Beneš na to, že v poslední době Slavonice žádnou snahu nevyvíjejí.
Uznává to slavonickýmístostarosta Jaromír Vítů. Říká, že nominace je momentálně na mrtvém bodě.
„Zatím jsem, bohužel, neslyšel ani na jednom zasedání rady nebo zastupitelstva, že by se tam mluvilo o UNESCO,“ uvedl Vítů.
K šancím Slavonic je skeptický i památkář Petr Pavelec. Je to podle něj sice úžasné historické město, ale pokud jde o jeho památkovou ochranu, soudí, že zcela postačuje statut městské památkové rezervace.
„A titul UNESCO přináší i komerční efekty, které jsou zajímavé hlavně pro obec a region, ale z hlediska ochrany památky už nejsou tak zásadní. Mám zato, že jak se tento seznam památek rozšiřuje, tak se do jisté míry devalvuje hodnota těch již zapsaných,“ řekl Pavelec s tím, že zásadní hodnotou je světová jedinečnost místa a zatímco Krumlov jedinečný je, Slavonice nikoli, i když jsou krásné.
Městských rezervací je navíc už na seznamu UNESCO hodně. Jedinými dvěma jihočeskými památkami s tímto statutem tak stále zůstává Český Krumlov, který zítra oslaví přesně 15 let od zápisu, a domy ve stylu selského baroka z Holašovic.
reklama
Původní nominace zahrnovala rybníky Rožmberk, Svět, umělý kanál Zlatá stoka, který přivádí vodu z Lužnice do jednotlivých rybníků, a Stará a Nová řeka.
„Byla velmi úspěšná, ale výbor nám doporučil, abychom zvážili její rozsah, protože shledal, že je málo reprezentativní pro tak skvělý systém rybníkářských vodních děl. Jejich expert viděl soustavu z letadla a uvědomil si genialitu toho díla,“ vysvětluje Michal Beneš z ministerstva kultury, který se stará o české adepty na statut UNESCO.
O technické památky je zájem
Památkáři už vypracovali odhad, co by se ještě do soustavy mohlo přidat, aby se na seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví dostala. Podle Beneše by rozšířená verze byla úspěšná i proto, že by odpovídala současné strategii výboru mít co nejprestižnější druhy památek. Těch technických má velmi málo, natož vodních děl.
„To hodnocení bylo více nežli lichotivé. Problémem však je do jisté míry pozice vlastníka, určité váhání, jestli by s tím nesouviselo větší zatížení,“ doplňuje Beneš. Váhání potvrzuje ředitel třeboňského holdingu Jan Hůda. Zastává názor, že zápis by jim vysoce komplikoval práci.
„Bylo by to pro nás malinko kontroverzní, vodní díla potřebují neustálou údržbu. Přijde velká voda, něco se porouchá, začne se propadat hráz nebo bude potřeba odbahňovat, něco opravit, a než bychom na to dostali povolení... Navíc v zápise se praví, že je nutné odstranit nepůvodní věci, a dnes jsou tam třeba asfaltové cesty,“ reagoval Hůda s tím, že návrhem se představenstvo bude teprve zabývat.
Podobný názor sdílejí i hejtman Jan Zahradník a šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec. Shodují se, že současný stupeň ochrany, kdy je třeboňská rybniční soustava z 15. století technickou památkou a její část navíc spadá do chráněné krajinné oblasti, je dostatečný.
„Je to funkční technická památka, plní úkol produkce ryb a ochranu před povodněmi. Jsou to lidská díla, ne přírodní útvary, hráze je potřeba udržovat. Zápis by určitě znamenal omezení v tom, jak tato vodní díla řádně spravovat,“ řekl hejtman.
Pavelec si myslí, že zápis by vyvolal více záporných efektů než kladných. „Ta soustava je živoucí mechanismus, který vyžaduje běžný režim oprav, údržeb a různých zásahů, které nejsou ryze ochranářské,“ dodal.
Zatímco naděje třeboňských rybníků je veliká, hůř jsou na tom Slavonice na Jindřichohradecku. Ty by chtěly značku UNESCO získat za soubor 24 měšťanských renesančních domů.
Nominaci, která už byla hotová, Česko stáhlo. Lidé z ministerstva se dozvěděli, že v podobě, jak ji chtěli předložit, by asi neuspěla. A když by nechali výbor rozhodnout, podruhé by žádost už nevzal.
Slavonice jsou nyní pasivní
„Tím ta hra zůstává otevřena, nominaci můžeme přepracovat a podat v jiné podobě. Slavonice jsou dále na seznamu kandidátů, ale zájemců jsou desítky, a když město nevydává žádná kouřová znamení...,“ naráží Beneš na to, že v poslední době Slavonice žádnou snahu nevyvíjejí.
Uznává to slavonickýmístostarosta Jaromír Vítů. Říká, že nominace je momentálně na mrtvém bodě.
„Zatím jsem, bohužel, neslyšel ani na jednom zasedání rady nebo zastupitelstva, že by se tam mluvilo o UNESCO,“ uvedl Vítů.
K šancím Slavonic je skeptický i památkář Petr Pavelec. Je to podle něj sice úžasné historické město, ale pokud jde o jeho památkovou ochranu, soudí, že zcela postačuje statut městské památkové rezervace.
„A titul UNESCO přináší i komerční efekty, které jsou zajímavé hlavně pro obec a region, ale z hlediska ochrany památky už nejsou tak zásadní. Mám zato, že jak se tento seznam památek rozšiřuje, tak se do jisté míry devalvuje hodnota těch již zapsaných,“ řekl Pavelec s tím, že zásadní hodnotou je světová jedinečnost místa a zatímco Krumlov jedinečný je, Slavonice nikoli, i když jsou krásné.
Městských rezervací je navíc už na seznamu UNESCO hodně. Jedinými dvěma jihočeskými památkami s tímto statutem tak stále zůstává Český Krumlov, který zítra oslaví přesně 15 let od zápisu, a domy ve stylu selského baroka z Holašovic.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
