Právo: Záplavy způsobily ekologické pohromy
18.8.2005 | NERATOVICE | Právo | Radek Plavecký |
Tisíce tun chemikálií, hnojiv a dalšího materiálu vyplavila velká voda před třemi lety z areálu Spolany Neratovice. Unikl chlór, síran amonný, i tuny jedlé soli. Chemická továrna ovšem nebyla jediným ekologickým strašákem po záplavách.
Povodeň vypláchla všechny čističky odpadních vod na všech středočeských tocích a všechny odpady produkované lidmi i podniky řeky roznesly do krajiny. Po povodních začaly všechny postižené čističky a chemička opravovat svá zařízení.
„Největší akcí po povodních v roce 2002 byla rekonstrukce skladu chlóru s instalací prvků, které by zabránily poškození nádrží s chlórem a potrubního propojení v případě další podobné živelné pohromy,“ řekl Právu mluvčí Spolany Jan Martínek. Obdobně se zabezpečil sklad mazutu a dalších látek, které přírodě příliš nesvědčí a které lze označit jako nebezpečné. Zajistit ale všechny sklady se nepodařilo.
„To prakticky ani není možné, ovšem jde o sklady soli a síranu amonného, což jsou neškodné látky, tedy kuchyňská sůl a běžně používané hnojivo,“ uvedl Martínek. Chemická továrna začala po povodních i více komunikovat s okolními obcemi, především s Neratovicemi, na jejichž území částečně leží.
To starostové obcí potvrzují. „Vybudoval se nový bezdrátový informační systém, takže lze obyvatele o nebezpečí ihned informovat,“ potvrdil před časem neratovický starosta Miroslav Lid. Ne všichni jsou ale se zabezpečením provozů spokojeni, zejména ekologické organizace mají mnohé námitky a čas od času zorganizují protestní akce proti chemickému provozu a jeho vlivu na okolní životní prostředí.
„Je pravda, že sklad chlóru je zabezpečen mnohem lépe, než byl dřív, ale celkem se protipovodňová opatření příliš nezměnila. Problémem je také zajištění amalgámové analýzy. Pokud začne její plánované čištění, tak by měla být zabezpečena, protože jinak by při povodni skončila tamní rtuť v Polabí,“ domnívá se ekologický konzultant Miroslav Šuta.
Přes tyto výtky je Spolana přesvědčena, že žádná podobná pohroma ji nezaskočí. To nejspíš nemohou tvrdit čističky odpadních vod. „Čističky provedly jen jakési nástavby, aby přežily o trochu vyšší vodu než dříve. Nejhorší je u čističek vyplavení aktivního kalu, jak se to stalo,“ dodal Šuta.
Podle něj takové opatření rozhodně nestačí na záplavy, jaké byly v roce 2002. „Mnohde to ani není reálné, například pražská čistička je na ostrově v řece a bude se muset postavit nová. V takových případech lze se zabezpečením těžko něco dělat,“ uzavřel Šuta.
reklama
„Největší akcí po povodních v roce 2002 byla rekonstrukce skladu chlóru s instalací prvků, které by zabránily poškození nádrží s chlórem a potrubního propojení v případě další podobné živelné pohromy,“ řekl Právu mluvčí Spolany Jan Martínek. Obdobně se zabezpečil sklad mazutu a dalších látek, které přírodě příliš nesvědčí a které lze označit jako nebezpečné. Zajistit ale všechny sklady se nepodařilo.
„To prakticky ani není možné, ovšem jde o sklady soli a síranu amonného, což jsou neškodné látky, tedy kuchyňská sůl a běžně používané hnojivo,“ uvedl Martínek. Chemická továrna začala po povodních i více komunikovat s okolními obcemi, především s Neratovicemi, na jejichž území částečně leží.
To starostové obcí potvrzují. „Vybudoval se nový bezdrátový informační systém, takže lze obyvatele o nebezpečí ihned informovat,“ potvrdil před časem neratovický starosta Miroslav Lid. Ne všichni jsou ale se zabezpečením provozů spokojeni, zejména ekologické organizace mají mnohé námitky a čas od času zorganizují protestní akce proti chemickému provozu a jeho vlivu na okolní životní prostředí.
„Je pravda, že sklad chlóru je zabezpečen mnohem lépe, než byl dřív, ale celkem se protipovodňová opatření příliš nezměnila. Problémem je také zajištění amalgámové analýzy. Pokud začne její plánované čištění, tak by měla být zabezpečena, protože jinak by při povodni skončila tamní rtuť v Polabí,“ domnívá se ekologický konzultant Miroslav Šuta.
Přes tyto výtky je Spolana přesvědčena, že žádná podobná pohroma ji nezaskočí. To nejspíš nemohou tvrdit čističky odpadních vod. „Čističky provedly jen jakési nástavby, aby přežily o trochu vyšší vodu než dříve. Nejhorší je u čističek vyplavení aktivního kalu, jak se to stalo,“ dodal Šuta.
Podle něj takové opatření rozhodně nestačí na záplavy, jaké byly v roce 2002. „Mnohde to ani není reálné, například pražská čistička je na ostrově v řece a bude se muset postavit nová. V takových případech lze se zabezpečením těžko něco dělat,“ uzavřel Šuta.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
