MF Dnes: Zdivočelí koně se chovají jako srnky
18.10.2003 | KLATOVY | MF Dnes | Eva Tichá |
Ze silnice k osadě Tuškov na Klatovsku se mezi stromy majestátně tyčí hrad Kašperk. Řidič v odlehlé části Šumavy s téměř žádným provozem však ani jedním okem nemá čas sledovat krajinu. Na silnici k osadě kromě výmolů musí kličkovat i mezi spoustou koňských výkalů. V lesích v okolí totiž zhruba pět let žije třicítka koní. „Musela jsem je vypustit. Krávy, které chovám, začaly z nějaké nemoci slepnout. Měla jsme strach, aby totéž nepotkalo koně. Venku v ohradách jim navíc někdo ubližoval. Třeba jedna klisna měla rozříznuté břicho,“ vysvětluje tuškovská podnikatelka Věra Kostrouchová, jak se její koně ocitli v lesích.
Pravda je však asi někde jinde. Podnikatelka přiznává, že nemá peníze. Nemůže si dovolit pro takovou spoustu zvířat krmení. A tak je raději vypustila do volné přírody, kde si potravu najdou sama. V polorozpadlých stájích si nechala desítku koní. „Žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách. Ve výkalech a v průvanu,“ popisuje nejvážnější nedostatky chovu podnikatelky vrchní inspektor Krajské veterinární správy Václav Poláček.
Vypuštění koně už za léta v lesích naprosto zdivočeli. Získali stejné instinkty jako ostatní zvířata. Chovají se stejně jako třeba srnky. „Viděl jsem je v lese zdálky. Bylo jich asi pět pohromadě. Nedá se k nim přiblížit. Jsou velmi plaší a okamžitě utíkají,“ vypráví Milan Žitný z Dlouhé Vsi.
Zvířata se pohybují široko daleko v šumavských lesích. Přes den se snaží ukrýt mezi stromy. Po setmění se však vydávají do vesnic k lidem. „Hledají potravu. Přes léto jí mají celkem dost, ale se zimou se budou snažit v noci čím dál více dostávat k lidem, protože budou mít hlad,“ popisuje chování koní vrchní inspektor Krajské veterinární správy v Plzni Václav Poláček.
Lidé v Tuškově jsou ze zdivočelých zvířat nešťastní. „Je ostuda, jak to tady vypadá. Všude samý koňský koblih. Když mi ráno ve tmě pekař přiveze rohlíky, většinou do něčeho šlápne. Nejenže hubuje, ještě mi zašpiní celý obchod,“ stěžuje si tuškovská prodavačka Greta Lavrenčíková. „Přicházejí po setmění. Táta už si pořídil bouchací kuličky, aby je vyplašil a odnaučil je k nám chodit. Není to však nic platné,“ říká žena, jež se snaží se zvířaty bojovat.
Koně dělají škodu i ostatním podnikatelům v okolí. „Letos nám spásli sedmnáctihektarový pozemek trávy za sto tisíc korun. Peníze nám nikdo nezaplatí,“ stěžuje si ředitel Šumavského statku Dlouhá Ves Karel Mraček. Koně měli před pár lety na svědomí skoro mezinárodní skandál. V Hartmanicích se totiž na hřbitově pustili do věnců, kterými zdobili lidé z Německa hroby svých předků.
Veterináři i ostatní úředníci jsou v boji s podnikatelkou bezmocní. Žena odmítá koně pochytat, neplatí žádné pokuty, na jednání s úřady většinou nechodí.
„Nedovedu si představit, jak zvířata z lesů dostat. Jsou tak zdivočelá, že je asi nikdo nepochytá. Ani s uspávací injekcí by to nebylo jednoduché. Těžko se k nim někdo dostane na vzdálenost, aby je injekce zasáhla,“ vysvětluje Václav Poláček, že dostat zvířata z lesů nebude vůbec jednoduché.
reklama
Vypuštění koně už za léta v lesích naprosto zdivočeli. Získali stejné instinkty jako ostatní zvířata. Chovají se stejně jako třeba srnky. „Viděl jsem je v lese zdálky. Bylo jich asi pět pohromadě. Nedá se k nim přiblížit. Jsou velmi plaší a okamžitě utíkají,“ vypráví Milan Žitný z Dlouhé Vsi.
Zvířata se pohybují široko daleko v šumavských lesích. Přes den se snaží ukrýt mezi stromy. Po setmění se však vydávají do vesnic k lidem. „Hledají potravu. Přes léto jí mají celkem dost, ale se zimou se budou snažit v noci čím dál více dostávat k lidem, protože budou mít hlad,“ popisuje chování koní vrchní inspektor Krajské veterinární správy v Plzni Václav Poláček.
Lidé v Tuškově jsou ze zdivočelých zvířat nešťastní. „Je ostuda, jak to tady vypadá. Všude samý koňský koblih. Když mi ráno ve tmě pekař přiveze rohlíky, většinou do něčeho šlápne. Nejenže hubuje, ještě mi zašpiní celý obchod,“ stěžuje si tuškovská prodavačka Greta Lavrenčíková. „Přicházejí po setmění. Táta už si pořídil bouchací kuličky, aby je vyplašil a odnaučil je k nám chodit. Není to však nic platné,“ říká žena, jež se snaží se zvířaty bojovat.
Koně dělají škodu i ostatním podnikatelům v okolí. „Letos nám spásli sedmnáctihektarový pozemek trávy za sto tisíc korun. Peníze nám nikdo nezaplatí,“ stěžuje si ředitel Šumavského statku Dlouhá Ves Karel Mraček. Koně měli před pár lety na svědomí skoro mezinárodní skandál. V Hartmanicích se totiž na hřbitově pustili do věnců, kterými zdobili lidé z Německa hroby svých předků.
Veterináři i ostatní úředníci jsou v boji s podnikatelkou bezmocní. Žena odmítá koně pochytat, neplatí žádné pokuty, na jednání s úřady většinou nechodí.
„Nedovedu si představit, jak zvířata z lesů dostat. Jsou tak zdivočelá, že je asi nikdo nepochytá. Ani s uspávací injekcí by to nebylo jednoduché. Těžko se k nim někdo dostane na vzdálenost, aby je injekce zasáhla,“ vysvětluje Václav Poláček, že dostat zvířata z lesů nebude vůbec jednoduché.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
