MF Dnes: Zeleň ve městě je citlivé téma
22.2.2008 | OSTRAVA | MF Dnes | Markéta Radová |
Zeleň ve městě je aktuální a současně velmi citlivé téma. Svědčí o tom aktivity mnoha Ostravanů, kteří vystupovali a vystupují proti nové výstavbě na úkor zelených ploch. Třeba Porubanů.
Jejich obvod dlouhodobě patří k oblastem s nejméně znečištěným ovzduším ve městě. A také k obvodům spojovaným s nejintenzivnější novou výstavbou.
Citlivost občanů, kteří se obávají zásahů do zeleně, reprezentuje příklad Aloise Mílka. Loni v létě se spolu se svými sousedy dozvěděl, že by se v blízkosti jeho bydliště mělo stavět. Záležitost by nebyla příliš významná, kdyby se nejednalo o lokalitu Na Hrázce v Pustkoveckém údolí, tedy o území, které má od roku 1993 status významného krajinného prvku.
„Jedná se o území s vodním tokema rybníkem, s navazujícími plochami, jak travnatými, tak s porosty či skupinami dřevin. Plocha v daném území plní významnou estetickokrajinářskou funkci, lokalita Na hrázce i významnou funkci hygienickou,“ popsal vedoucí odboru ochrany životního prostředí ostravského magistrátu Pavel Valerián.
Výstavba v těchto místech by byla teoreticky možná jen částečně.
Porubské zastupitelstvo loni na podzim projednávalo záměr prodeje pozemků pro účely výstavby. Starosta Miroslav Novák však později uvedl, že nelze prodat lokalitu, která je významným krajinným prvkem. „Radní i investoři si to mohli zjistit na webu obvodu, kde je umístěn soupis těchto ekologicky významných lokalit,“ podotkl Mílek.
Obyvatelům domu, kde bydlí, tak dnes s největší pravděpodobností hrozí, že v jejich sousedství vznikne jeden nový objekt. Ani jeho výstavbu však Pavel Valerián nedoporučil - narušila by zdejší významný krajinný prvek. „Šlo mi hlavně o princip. O to, aby nebyl porušen zákon,“ zdůraznil Alois Mílek. O problematice informoval Inspekci životního prostředí či poslankyni za Stranu zelených Věru Jakubkovou.
Jeho aktivita je v Ostravě a okolí jen jednou z mnoha. Emoce aktuálně vzbuzuje například záměr výstavby druhé etapy logistického centra u hranic Poruby a Klimkovic. Nesouhlasí s ním nejméně sedm set zdejších obyvatel. Důvod? Bojí se zvýšení hluku, zvýšení dopravy a množství polétavého prachu, narušení rázu krajiny či zástavby půdy s vysokou bonitou. „Obrátil jsem se v této věci i na ministerstvo životního prostředí. Naznačili mi, že není příliš velká šance, jak výstavbě zabránit,“ řekl zastupitel Dušan Richtár.
reklama
Citlivost občanů, kteří se obávají zásahů do zeleně, reprezentuje příklad Aloise Mílka. Loni v létě se spolu se svými sousedy dozvěděl, že by se v blízkosti jeho bydliště mělo stavět. Záležitost by nebyla příliš významná, kdyby se nejednalo o lokalitu Na Hrázce v Pustkoveckém údolí, tedy o území, které má od roku 1993 status významného krajinného prvku.
„Jedná se o území s vodním tokema rybníkem, s navazujícími plochami, jak travnatými, tak s porosty či skupinami dřevin. Plocha v daném území plní významnou estetickokrajinářskou funkci, lokalita Na hrázce i významnou funkci hygienickou,“ popsal vedoucí odboru ochrany životního prostředí ostravského magistrátu Pavel Valerián.
Výstavba v těchto místech by byla teoreticky možná jen částečně.
Porubské zastupitelstvo loni na podzim projednávalo záměr prodeje pozemků pro účely výstavby. Starosta Miroslav Novák však později uvedl, že nelze prodat lokalitu, která je významným krajinným prvkem. „Radní i investoři si to mohli zjistit na webu obvodu, kde je umístěn soupis těchto ekologicky významných lokalit,“ podotkl Mílek.
Obyvatelům domu, kde bydlí, tak dnes s největší pravděpodobností hrozí, že v jejich sousedství vznikne jeden nový objekt. Ani jeho výstavbu však Pavel Valerián nedoporučil - narušila by zdejší významný krajinný prvek. „Šlo mi hlavně o princip. O to, aby nebyl porušen zákon,“ zdůraznil Alois Mílek. O problematice informoval Inspekci životního prostředí či poslankyni za Stranu zelených Věru Jakubkovou.
Jeho aktivita je v Ostravě a okolí jen jednou z mnoha. Emoce aktuálně vzbuzuje například záměr výstavby druhé etapy logistického centra u hranic Poruby a Klimkovic. Nesouhlasí s ním nejméně sedm set zdejších obyvatel. Důvod? Bojí se zvýšení hluku, zvýšení dopravy a množství polétavého prachu, narušení rázu krajiny či zástavby půdy s vysokou bonitou. „Obrátil jsem se v této věci i na ministerstvo životního prostředí. Naznačili mi, že není příliš velká šance, jak výstavbě zabránit,“ řekl zastupitel Dušan Richtár.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
