Právo: Zelené teplo komplikuje krize i systém dotací
4.11.2009 | TŘEBÍČ | Právo | Jana Pechová |
Teplo z obnovitelných zdrojů získá na Vysočině významné zastoupení: centrální dodavatel pro druhé největší město kraje – Třebíč – bude již v příští topné sezóně schopen stoprocentní výroby z biomasy.
Svoji filozofii však postavila teplárenská společnost na více -zdrojovosti a udělala dobře. Státní dotační politika totiž tuto oblast komplikuje a kraji uvažujícímu o systému vlastních podpor udělala čáru přes rozpočet krize. Když před osmi lety nahradili v centrální kotelně v Bystřici nad Pernštejnem uhlí dřevní štěpkou, stali se s šedesátiprocentním pokrytím desetitisícového města největším dodavatelem tepla z biomasy v Česku.
V Třebíči začali biomasu zkoušet ve stejném roce, ale záhy k premiérovému kotli na dřevní odpad přibyly kotle na spalování slámy. „Zatímco lesů je na okrese 20 tisíc hektarů, orné půdy je čtyřikrát tolik a na 50 tisících hektarech se pěstují obiloviny, které se sklízejí na rozdíl od lesa každý rok,“ vysvětlil důvod k rozšíření odebíraných komodit ředitel TTS, a. s., Richard Horký.
Společnost nyní vyrábí 86 % veškerého tepla z biomasy a v topné sezóně 2010–2011 už z ní teplo vyrobí všechno.
A to v množství, kterým se z 39 tisíc obyvatel města ohřeje 29 tisíc. A kdyby přece jen udělala třebíčskému výrobci tepla čáru přes rozpočet nějaká další změna třeba v systému dotací, k dispozici jsou i kotle na plyn či LTO.
S rezervou v podobě LTO počítají ve svém projektu i Jihlavské kotelny – odběr nenasmlouvaného plynu v případě nutnosti by se podle jednatele společnosti Vladimíra Nedvěda značně prodražil.
Proto i u kotle, který by Jihlavě měl v příštích letech zajistit desetiprocentní zastoupení biomasy v centrálních dodávkách tepla, zvítězila dřevní štěpka.
Potíže s využitím obnovitelných zdrojů vnímá i vedení kraje. „S kolegou jsme již přemýšleli nad možnostmi podpory zemědělců, kteří by přispěli výrobě tepla a energie z obnovitelných zdrojů. Mám tím na mysli například bioplynové stanice či zmiňovanou slámu. Jenže vývoj rozpočtu není dobrý a nerýsuje se ani na příští rok,“ naznačil radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý, že regionálním příspěvkům pro zelenou energii zatím zelená příliš nesvítí.
reklama
V Třebíči začali biomasu zkoušet ve stejném roce, ale záhy k premiérovému kotli na dřevní odpad přibyly kotle na spalování slámy. „Zatímco lesů je na okrese 20 tisíc hektarů, orné půdy je čtyřikrát tolik a na 50 tisících hektarech se pěstují obiloviny, které se sklízejí na rozdíl od lesa každý rok,“ vysvětlil důvod k rozšíření odebíraných komodit ředitel TTS, a. s., Richard Horký.
Společnost nyní vyrábí 86 % veškerého tepla z biomasy a v topné sezóně 2010–2011 už z ní teplo vyrobí všechno.
A to v množství, kterým se z 39 tisíc obyvatel města ohřeje 29 tisíc. A kdyby přece jen udělala třebíčskému výrobci tepla čáru přes rozpočet nějaká další změna třeba v systému dotací, k dispozici jsou i kotle na plyn či LTO.
S rezervou v podobě LTO počítají ve svém projektu i Jihlavské kotelny – odběr nenasmlouvaného plynu v případě nutnosti by se podle jednatele společnosti Vladimíra Nedvěda značně prodražil.
Proto i u kotle, který by Jihlavě měl v příštích letech zajistit desetiprocentní zastoupení biomasy v centrálních dodávkách tepla, zvítězila dřevní štěpka.
Potíže s využitím obnovitelných zdrojů vnímá i vedení kraje. „S kolegou jsme již přemýšleli nad možnostmi podpory zemědělců, kteří by přispěli výrobě tepla a energie z obnovitelných zdrojů. Mám tím na mysli například bioplynové stanice či zmiňovanou slámu. Jenže vývoj rozpočtu není dobrý a nerýsuje se ani na příští rok,“ naznačil radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý, že regionálním příspěvkům pro zelenou energii zatím zelená příliš nesvítí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
