Právo: Zelení jdou proti jezům
24.6.2005 | ÚSTÍ NAD LABEM | Právo | Rudolf Prchal |
Krajská organizace Strany zelených (SZ) Ústeckého kraje a některé organizace (Přátelé přírody, Děti Země, Zelený kruh a Hnutí Duha) se obrátily na členy české vlády s otevřeným dopisem, v němž poukazují na nenávratné ekologické škody a výrazné ekonomické riziko, které by přinesla stavba byť i jediného jezu na dolním Labi.
Právu to sdělila předsedkyně krajské organizace SZ Džamila Stehlíková. Autoři dopisu vyzývají členy vlády, aby nepodpořili povolení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, které je zapotřebí pro stavbu tohoto jezu, a upřednostnili veřejný zájem ochrany přírody v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce před ekonomicky neefektivní a rizikovou stavbou, jejíž předpokládaná cena byla vyčíslena na 3,718 miliardy korun.
Signatáři dopisu připomněli vládě, že pracovníci Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem již v roce 2004 vypracovali odbornou studii pod názvem Labská vodní cesta a její význam pro Ústí nad Labem.
Z ní jednoznačně vyplynulo, že výstavba dvou jezů na Labi v úseku od Ústí nad Labem-Střekov ke státní hranici je z hlediska návratnosti jednorázově vynaložených investičních prostředků neefektivní, protože z marketingového hlediska není po říční přepravě dostatečná poptávka. Podle novější analýzy autorů studie platí její závěry o ekonomické neefektivitě výstavby dvou jezů na dolním Labi i pro variantu výstavby jediného jezu v Děčíně-Loubí.
„Jez na dolním Labi na české straně nebude mít ekonomický smysl i proto, že německá strana neuvažuje o kanalizování a intenzívním využití pro lodní nákladní dopravu navazujícího úseku Labe mezi státní hranicí ČR a Magdeburkem. Proti výstavbě jezu u Děčína se vyslovili i Zelení ze Saska,“ doplnila Stehlíková.
reklama
Signatáři dopisu připomněli vládě, že pracovníci Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem již v roce 2004 vypracovali odbornou studii pod názvem Labská vodní cesta a její význam pro Ústí nad Labem.
Z ní jednoznačně vyplynulo, že výstavba dvou jezů na Labi v úseku od Ústí nad Labem-Střekov ke státní hranici je z hlediska návratnosti jednorázově vynaložených investičních prostředků neefektivní, protože z marketingového hlediska není po říční přepravě dostatečná poptávka. Podle novější analýzy autorů studie platí její závěry o ekonomické neefektivitě výstavby dvou jezů na dolním Labi i pro variantu výstavby jediného jezu v Děčíně-Loubí.
„Jez na dolním Labi na české straně nebude mít ekonomický smysl i proto, že německá strana neuvažuje o kanalizování a intenzívním využití pro lodní nákladní dopravu navazujícího úseku Labe mezi státní hranicí ČR a Magdeburkem. Proti výstavbě jezu u Děčína se vyslovili i Zelení ze Saska,“ doplnila Stehlíková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
