Právo: Zemědělci ničí remízky, aby dostali víc peněz z Unie
30.3.2009 | PRAHA | Právo | Lenka Hloušková |
Čím méně rozptýlené zeleně na pozemku, tím lépe. Tímto pravidlem se v posledních letech řídí část českých zemědělců. Nadbytečné porosty v remízkách, větrolamech, mokřinách nebo na okrajích lesa často ničí.
Důvod? Za sourodé plochy bez keřů či stromů mají více peněz. V české krajině tak nastává paradoxní situace – zatímco jedni zemědělci kvůli nastaveným pravidlům v dotačním systému vytvářejí hladké lány, druzí naopak čerpají peníze z jiných dotačních balíčků na rozčlenění krajiny, tedy na vytváření nových remízků a mokřin.
„Ničení rozptýlené zeleně je celorepublikový problém,“ řekla Právu mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivana Awwadová.
Ekologové v minulosti zaznamenali podobné případy v sousedství zemědělských pozemků, a to především ve vyšších nadmořských oblastech, třeba na Vysočině.
Poškozeny byly protierozní meze, dřeviny na okrajích luk a pastvin, doprovodná zeleň komunikací, mokřiny, ale i stromy tvořící okraj lesů.
„Jde o cenné biotopy, například důležitý prostor pro hnízdění řady druhů ptáků. Nešetrné zásahy navíc nezřídka spouštějí erozi půdy,“ shrnula Awwadová.
Inspekce podle ní za prohřešky v krajině udělovala v minulosti pokuty.
Peníze za snímky
Nešetrné zásahy mají jednoduché vysvětlení – souvislejší plocha pozemků, kterou zemědělci obhospodařují, jim dává větší jistotu na vyšší dotace z EU. Podklady pro ně se vypočítávají také z takzvaných ortofotomap, které vznikají při leteckém snímkování. Hustý porost na záběrech přitom může firmy o část příjmů z Bruselu jednoduše připravit.
Nastavená pravidla totiž přesně stanovují, kolik rozptýlené zeleně může být na půdním bloku. Je-li jí více, mají hospodáři smůlu, do výpočtu pro dotace se nezapočítává. Z jejich pohledu je proto lepší, když rostliny odstraní a vytvoří sourodou plochu.
Sankcí se příliš neobávají. Aby byly vůbec vyměřené, musejí být přistiženi při činu a úřady jim musejí dokázat, že porušili zákon. ČIŽP přiznává, že je to těžké. „Vyzýváme lidi, aby v případě, když se s podivným ořezáváním porostu u polí setkají, kontaktovali nás nebo policii. Dobré je mít důkaz, třeba fotografii,“ uvedla Awwadová.
Přes všechna omezení podle ní mohou zemědělci přebytečnou zeleň odstraňovat. Jsou-li jejími vlastníky, mají dokonce ze zákona povinnost se o ni starat, například ořezávat staré větve. Dříve, než provedou zásahy, musejí ale požádat úřady o povolení.
Zemědělci se brání, že systém – hladká plocha rovná se vyšší pravděpodobnost dotace – není ani v jejich zájmu. Nastavilo ho podle nich před lety české ministerstvo zemědělství (MZe).
Tím, že nadlimitní množství rozptýlené zeleně nezapočítává do podkladů pro následné unijní dotace, šidí především firmy hospodařící na půdě v horách.
Právě tam je terén pestřejší, členitější a ztráty za bílá místa na leteckých mapách vyšší.
Odborníci přitom odhadují, že rozdíly mezi údaji zaznamenanými ze vzduchu s výměrami zapsanými v katastru nemovitostí mohou činit až dvacet procent.
Mluvčí MZe Petr Vorlíček Právu sdělil, že o problému ví. „Nerušení krajinných prvků nicméně patří k základním pravidlům pro poskytování plateb zemědělcům z rozpočtu Unie,“ zdůraznil. Podle něj pomohou proti prohřeškům změny v projednávané novele zákona o zemědělství. Platit by měla za rok.
Počítá i se zaevidováním dílčích krajinných prvků, tedy třeba i remízků, do centrální databáze. Zemědělce by tak už o peníze nepřipravovaly.
„Výměra krajinných prvků se zahrne do plochy oprávněné k výplatě jednotné platby na plochu. Tím dojde k posunu ze sankčního charakteru k pozitivní motivaci zemědělců zachovávat krajinné prvky,“ shrnul Vorlíček.
Nejasnosti při financování zemědělců v Evropské unii, i zjevné podvody, vedly Brusel k využití nejmodernějších technologií. Po leteckých snímcích využívá v rámci dozoru nad využíváním peněz také služeb dvou družic. Projekt nese jméno Irena.
Satelity mají mimo jiné zaručit, že si zemědělci nárokují podporu za půdu, jež je skutečně zemědělskou plochou. V minulosti se provalila řada skandálů. Například v roce 2004 Evropský úřad pro boj proti podvodům jich odhalil přes 3200.
Irena by měla také zajistit, aby v EU nedocházelo k narušováním přírodního dědictví, včetně zbytečného mýcení ploch v členských státech Unie. Informace o prohřešcích se předávají do Bruselu. Vláda členského státu je posléze vyzvána k nápravě situace, když k ní nedojde, může přijít o příslušné dotace.
reklama
„Ničení rozptýlené zeleně je celorepublikový problém,“ řekla Právu mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivana Awwadová.
Ekologové v minulosti zaznamenali podobné případy v sousedství zemědělských pozemků, a to především ve vyšších nadmořských oblastech, třeba na Vysočině.
Poškozeny byly protierozní meze, dřeviny na okrajích luk a pastvin, doprovodná zeleň komunikací, mokřiny, ale i stromy tvořící okraj lesů.
„Jde o cenné biotopy, například důležitý prostor pro hnízdění řady druhů ptáků. Nešetrné zásahy navíc nezřídka spouštějí erozi půdy,“ shrnula Awwadová.
Inspekce podle ní za prohřešky v krajině udělovala v minulosti pokuty.
Peníze za snímky
Nešetrné zásahy mají jednoduché vysvětlení – souvislejší plocha pozemků, kterou zemědělci obhospodařují, jim dává větší jistotu na vyšší dotace z EU. Podklady pro ně se vypočítávají také z takzvaných ortofotomap, které vznikají při leteckém snímkování. Hustý porost na záběrech přitom může firmy o část příjmů z Bruselu jednoduše připravit.
Nastavená pravidla totiž přesně stanovují, kolik rozptýlené zeleně může být na půdním bloku. Je-li jí více, mají hospodáři smůlu, do výpočtu pro dotace se nezapočítává. Z jejich pohledu je proto lepší, když rostliny odstraní a vytvoří sourodou plochu.
Sankcí se příliš neobávají. Aby byly vůbec vyměřené, musejí být přistiženi při činu a úřady jim musejí dokázat, že porušili zákon. ČIŽP přiznává, že je to těžké. „Vyzýváme lidi, aby v případě, když se s podivným ořezáváním porostu u polí setkají, kontaktovali nás nebo policii. Dobré je mít důkaz, třeba fotografii,“ uvedla Awwadová.
Přes všechna omezení podle ní mohou zemědělci přebytečnou zeleň odstraňovat. Jsou-li jejími vlastníky, mají dokonce ze zákona povinnost se o ni starat, například ořezávat staré větve. Dříve, než provedou zásahy, musejí ale požádat úřady o povolení.
Zemědělci se brání, že systém – hladká plocha rovná se vyšší pravděpodobnost dotace – není ani v jejich zájmu. Nastavilo ho podle nich před lety české ministerstvo zemědělství (MZe).
Tím, že nadlimitní množství rozptýlené zeleně nezapočítává do podkladů pro následné unijní dotace, šidí především firmy hospodařící na půdě v horách.
Právě tam je terén pestřejší, členitější a ztráty za bílá místa na leteckých mapách vyšší.
Odborníci přitom odhadují, že rozdíly mezi údaji zaznamenanými ze vzduchu s výměrami zapsanými v katastru nemovitostí mohou činit až dvacet procent.
Mluvčí MZe Petr Vorlíček Právu sdělil, že o problému ví. „Nerušení krajinných prvků nicméně patří k základním pravidlům pro poskytování plateb zemědělcům z rozpočtu Unie,“ zdůraznil. Podle něj pomohou proti prohřeškům změny v projednávané novele zákona o zemědělství. Platit by měla za rok.
Počítá i se zaevidováním dílčích krajinných prvků, tedy třeba i remízků, do centrální databáze. Zemědělce by tak už o peníze nepřipravovaly.
„Výměra krajinných prvků se zahrne do plochy oprávněné k výplatě jednotné platby na plochu. Tím dojde k posunu ze sankčního charakteru k pozitivní motivaci zemědělců zachovávat krajinné prvky,“ shrnul Vorlíček.
Nejasnosti při financování zemědělců v Evropské unii, i zjevné podvody, vedly Brusel k využití nejmodernějších technologií. Po leteckých snímcích využívá v rámci dozoru nad využíváním peněz také služeb dvou družic. Projekt nese jméno Irena.
Satelity mají mimo jiné zaručit, že si zemědělci nárokují podporu za půdu, jež je skutečně zemědělskou plochou. V minulosti se provalila řada skandálů. Například v roce 2004 Evropský úřad pro boj proti podvodům jich odhalil přes 3200.
Irena by měla také zajistit, aby v EU nedocházelo k narušováním přírodního dědictví, včetně zbytečného mýcení ploch v členských státech Unie. Informace o prohřešcích se předávají do Bruselu. Vláda členského státu je posléze vyzvána k nápravě situace, když k ní nedojde, může přijít o příslušné dotace.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
