Právo: Zemědělci tvrdí, že kvůli Temelínu neprší

Zemědělci hospodařící na zhruba šesti tisících hektarech kolem jaderné elektrárny Temelín tvrdí, že kvůli elektrárně málo prší. Sucho jim údajně způsobuje neúnosné ztráty, jejichž kompenzaci nyní požadují po elektrárenské společnosti ČEZ. Podle ředitelky českobudějovické okresní agrární komory Hanky Hricové se zemědělci v této věci obrátí rovněž na ministerstva zemědělství a životního prostředí a také na krajský úřad. "Nikdy tady nebylo moc srážek, ale od té doby, co je tady Temelín, neprší vůbec. Naprosto extrémní byl letošní rok, kdy zaseté obilí nevzešlo. Nejhorší situace je u řepky, kterou jsme zaseli v agrotechnickém termínu během srpna, ale do dneška jsou pole hnědá," stěžuje si například předseda Agrodružstva Žimutice Josef Zeman. A není sám. Jeho kolega, farmář z Týna nad Vltavou a bývalý prezident Agrární komory ČR Jiří Netík, se domnívá, že působení výškových staveb elektrárny (chladicích věží) umocnilo přirozený dešťový stín v údolí Vltavy a Lužnice. Zemědělcům nejvíce vadí to, že půda, na které hospodaří, nebyla zařazena na seznam LFA, tedy do programu pomoci méně příznivým oblastem. Pokud by se totiž na seznam dostali, mohli by od ministerstva zemědělství získat dotaci ve výši až tři tisíce korun na hektar.

Věže a mraky

Farmáři říkají, že chladicí věže Temelína rozbíjejí mraky a vzestupný proud teplého a vlhkého vzduchu je odnáší daleko od elektrárny, takže prší jinde. Na tváři meteorologů ovšem jejich argumentace vyvolává úsměv. "Mraky jsou řádově ve výšce kilometrů, věže jsou vysoké 150 metrů. Extrémní sucho bylo letos všude," konstatoval v této souvislosti František Vavruška z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. O vlivu Temelína na intenzitu srážek se hovořilo už v době jeho výstavby. Jenže zcela opačně. Činnost elektrárny měla podle některých názorů objem srážek v jejím okolí zvýšit. "Vliv elektrárny na srážky je nepatrný, prakticky na hranici měřitelnosti," doplnil Vavruška. Společnost ČEZ názor, že Temelína významně ovlivňuje srážkové úhrny, zcela odmítá. "Výsledky celé řady studií prokázaly, že vliv Temelína na životní prostředí je nepatrný. Vyplývá z nich mimo jiné, že průměrná hodnota ovlivnění úhrnu srážek je půl procenta dlouhodobého průměru, což znamená 2,8 milimetru za rok. Nejde zde o věže, jde o dotace," uvedl mluvčí elektrárny Milan Nebesář.

U Dukovan už to znají

Jakkoli to tak vypadá, nejsou zemědělci z oblasti Temelína v debatě o dešti žádnými novátory. Zhruba v polovině devadesátých let totiž vedli podobné diskuse jejich kolegové u Dukovan. "Tehdy bylo několik let po sobě sucho a lidé si jako příčinu vybrali elektrárnu. Nezávislá studie o vlivu elektrárny na klima v okolí ale nic neprokázala," konstatoval mluvčí dukovanské elektrárny Petr Spilka.

---

reklama

---