MF Dnes: Zemědělské půdy stále ubývá
26.9.2006 | PLZEŇ | MF Dnes | Veronika Němcová |
V Plzeňském kraji ubývá postupně zemědělské půdy. Ukrajuje z ní bytová výstavba, průmyslové zóny, velká část se rovněž zalesňuje.
Největší pokles zemědělské půdy za posledních pět let nastal před dvěma lety. „Bylo to zřejmě způsobeno vstupem do Evropské unie. Mnoho zemědělců, kteří tehdy nesplnili kvóty Unie, skončilo s činností. Pozemky pak buď prodali nebo převedli na jiný druh výroby,“ vysvětluje asistent prezidenta Agrární komory České republiky Tomáš Petana.
V roce 2005 se plocha zemědělské půdy v Plzeňském kraji opět mírně zvýšila, řádově ale pouze o stovky hektarů. „Tento nárůst je ojedinělý. Může být způsoben třeba tím, že se někde zruší polní cesta nebo se pole spojí, tím půdy přibude. Obecně ale v celé České republice zemědělské půdy ubývá,“ říká Petana. Letos obhospodařují zemědělci v Plzeňském kraji o osmnáct set hektarů méně než v loňském roce.
Tuto skutečnost potvrzuje i František Kohout ze zemědělského družstva Kolinec na Klatovsku. „Ubývá jí především kvůli nové výstavbě domů nebo průmyslových zón,“ prohlašuje Kohout. „Hodně půdy se ale také zalesňuje,“ dodává zemědělec. Podle Kohoutových slov ubývá nejen zemědělské plochy, do které se počítají i louky nebo pastviny, ale klesá také objem plodin, které zemědělci vypěstují. „My osobně využíváme pro pěstování asi o padesát procent méně orné půdy než v minulosti. Pěstujeme o polovinu méně obilovin. Plochy, které nepotřebujeme, se zatravňují,“ dodává František Kohout.
Jednou z komodit, kterou už v Kolinci vůbec nepěstují, jsou brambory. „Brambory se od nás vyvážely. Teď už se ale jejich pěstování nevyplatí. Ohrožuje nás především levný dovoz z Polska, klesají i výkupní ceny. Přitom v minulosti bylo Klatovsko pěstováním brambor vyhlášené,“ připomíná František Kohout.
Podobný trend pozoruje také Václav Hauser ze Staňkova na Domažlicku, který obhospodařuje 3700 hektarů zemědělské půdy. „Většina zemědělců pěstuje méně než dřív. Půda se tu hodně zatravňuje nebo zalesňuje. Já osobně už například vůbec nepěstuji brambory,“ konstatuje Václav Hauser.
On sám prý zatím o omezení produkce ostatních komodit neuvažuje. Pěstuje především obiloviny, řepku a pícniny. „Obiloviny mám na osmnácti stech hektarech, řepku na šesti stech hektarech a pícniny na pěti stech hektarech,“ vypočítává zemědělec. Svůj stav zatím nemusí snižovat proto, že vyváží do sousedního Německa. „Tam se dají naše produkty poměrně rychle zpeněžit,“ upozorňuje Václav Hauser.
***
* Zemědělská půda
Rozloha v kraji v hektarech
2002 327 660
2004 323 434
2006 321 973
reklama
V roce 2005 se plocha zemědělské půdy v Plzeňském kraji opět mírně zvýšila, řádově ale pouze o stovky hektarů. „Tento nárůst je ojedinělý. Může být způsoben třeba tím, že se někde zruší polní cesta nebo se pole spojí, tím půdy přibude. Obecně ale v celé České republice zemědělské půdy ubývá,“ říká Petana. Letos obhospodařují zemědělci v Plzeňském kraji o osmnáct set hektarů méně než v loňském roce.
Tuto skutečnost potvrzuje i František Kohout ze zemědělského družstva Kolinec na Klatovsku. „Ubývá jí především kvůli nové výstavbě domů nebo průmyslových zón,“ prohlašuje Kohout. „Hodně půdy se ale také zalesňuje,“ dodává zemědělec. Podle Kohoutových slov ubývá nejen zemědělské plochy, do které se počítají i louky nebo pastviny, ale klesá také objem plodin, které zemědělci vypěstují. „My osobně využíváme pro pěstování asi o padesát procent méně orné půdy než v minulosti. Pěstujeme o polovinu méně obilovin. Plochy, které nepotřebujeme, se zatravňují,“ dodává František Kohout.
Jednou z komodit, kterou už v Kolinci vůbec nepěstují, jsou brambory. „Brambory se od nás vyvážely. Teď už se ale jejich pěstování nevyplatí. Ohrožuje nás především levný dovoz z Polska, klesají i výkupní ceny. Přitom v minulosti bylo Klatovsko pěstováním brambor vyhlášené,“ připomíná František Kohout.
Podobný trend pozoruje také Václav Hauser ze Staňkova na Domažlicku, který obhospodařuje 3700 hektarů zemědělské půdy. „Většina zemědělců pěstuje méně než dřív. Půda se tu hodně zatravňuje nebo zalesňuje. Já osobně už například vůbec nepěstuji brambory,“ konstatuje Václav Hauser.
On sám prý zatím o omezení produkce ostatních komodit neuvažuje. Pěstuje především obiloviny, řepku a pícniny. „Obiloviny mám na osmnácti stech hektarech, řepku na šesti stech hektarech a pícniny na pěti stech hektarech,“ vypočítává zemědělec. Svůj stav zatím nemusí snižovat proto, že vyváží do sousedního Německa. „Tam se dají naše produkty poměrně rychle zpeněžit,“ upozorňuje Václav Hauser.
***
* Zemědělská půda
Rozloha v kraji v hektarech
2002 327 660
2004 323 434
2006 321 973
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
