Právo: Živly budou řádit ještě mnohem ničivěji
1.7.2005 | PRAHA | Právo | Alexandr Petrželka |
O dvě třetiny mohou vzrůst v několika desetiletích škody v důsledku řádění živlů, jež souvisí s globálními změnami klimatu. Zatímco Evropa, Amerika a Asie budou čelit častějším bouřím a záplavám, Afriku čeká postup pouští. Ve vzduchu sice bude méně prašných emisí, ale zrychlí se oteplení.
Pojišťovny: Odškodné stoupne o dvě třetiny
„Vlády mají teď šanci přijmout rozumné kroky, ještě není pozdě,“ upozornil Nick Starlink z Asociace britských pojišťoven (ABI). Správná rozhodnutí, vycházející z patřičného důrazu na klimatické trendy, mohou snížit škody v budoucnosti.
ABI odhaduje, že v důsledku klimatických přírodních pohrom budou náklady pojišťoven na odškodné kolem poloviny století o dvě třetiny vyšší než v současnosti. Záplavy v Evropě by mohly stát každoročně 82 miliard liber (3,7 bil. Kč), efektivní opatření však mohou částku snížit až o 80 procent. Experti proto volají po stavbě protipovodňových systémů, rozšiřování ploch lesů, odolnějších budovách a obnovování rozsáhlých přirozených ekosystémů.
Čistší ovzduší zrychluje oteplování
ABI zveřejnila zprávu záměrně před summitem nejvyspělejších zemí G8, který má alespoň podle představ předsedající Británie obrátit pozornost k problémům klimatu.
Květnová konference klimatologů v Madridu došla ke zdánlivě paradoxnímu závěru. „Díky prosazujícímu se ekologickému myšlení se sice pročišťuje a stává zdravější atmosféra Země, to ale urychluje oteplování se všemi jeho negativními důsledky,“ konstatoval tehdy v časopisu Science Andreas Macke z německého Kiehlu. Průzračná atmosféra totiž umožňuje slunečním paprskům snadněji zahřívat Zemi. Podle londýnského semináře se teploty mají koncem století zvednout o 1,5 až 4,5 stupně, což „už je výrazná změna“, jak řekl Meinrat Andreae z Ústavu Maxe Plancka v Mohuči.
Poušť jako nechtěný důsledek pomoci
Na jiný nechtěný efekt dobře míněné snahy upozornili v časopisu Nature vědci z Oxfordské univerzity. Dovozují, že rozsáhlé projekty rozvoje dobytkářství, financované v oblasti africké plošiny Kalahari EU, sice v krátkodobém pohledu přinášejí pozitivní výsledky, ale mohou se obrátit v katastrofu. Farmy totiž využívají v suché oblasti spodní vodu a její úbytek nabourává křehkou rovnováhu.
Podle Davida Thomase se zvětší pouštní oblasti jižní Afriky od Namíbie přes Jihoafrickou republiku, Botswanu, Angolu a Zimbabwe až po Zambii. „Máme studie, jaké změny hrozí severoamerickému a evropskému pobřeží či Tichomoří,“ připomněl Thomas. „Málo však toho víme o důsledku klimatických změn na dynamiku Afriky, která je ze sociálního pohledu mnohem zranitelnější,“ upozornil.
reklama
„Vlády mají teď šanci přijmout rozumné kroky, ještě není pozdě,“ upozornil Nick Starlink z Asociace britských pojišťoven (ABI). Správná rozhodnutí, vycházející z patřičného důrazu na klimatické trendy, mohou snížit škody v budoucnosti.
ABI odhaduje, že v důsledku klimatických přírodních pohrom budou náklady pojišťoven na odškodné kolem poloviny století o dvě třetiny vyšší než v současnosti. Záplavy v Evropě by mohly stát každoročně 82 miliard liber (3,7 bil. Kč), efektivní opatření však mohou částku snížit až o 80 procent. Experti proto volají po stavbě protipovodňových systémů, rozšiřování ploch lesů, odolnějších budovách a obnovování rozsáhlých přirozených ekosystémů.
Čistší ovzduší zrychluje oteplování
ABI zveřejnila zprávu záměrně před summitem nejvyspělejších zemí G8, který má alespoň podle představ předsedající Británie obrátit pozornost k problémům klimatu.
Květnová konference klimatologů v Madridu došla ke zdánlivě paradoxnímu závěru. „Díky prosazujícímu se ekologickému myšlení se sice pročišťuje a stává zdravější atmosféra Země, to ale urychluje oteplování se všemi jeho negativními důsledky,“ konstatoval tehdy v časopisu Science Andreas Macke z německého Kiehlu. Průzračná atmosféra totiž umožňuje slunečním paprskům snadněji zahřívat Zemi. Podle londýnského semináře se teploty mají koncem století zvednout o 1,5 až 4,5 stupně, což „už je výrazná změna“, jak řekl Meinrat Andreae z Ústavu Maxe Plancka v Mohuči.
Poušť jako nechtěný důsledek pomoci
Na jiný nechtěný efekt dobře míněné snahy upozornili v časopisu Nature vědci z Oxfordské univerzity. Dovozují, že rozsáhlé projekty rozvoje dobytkářství, financované v oblasti africké plošiny Kalahari EU, sice v krátkodobém pohledu přinášejí pozitivní výsledky, ale mohou se obrátit v katastrofu. Farmy totiž využívají v suché oblasti spodní vodu a její úbytek nabourává křehkou rovnováhu.
Podle Davida Thomase se zvětší pouštní oblasti jižní Afriky od Namíbie přes Jihoafrickou republiku, Botswanu, Angolu a Zimbabwe až po Zambii. „Máme studie, jaké změny hrozí severoamerickému a evropskému pobřeží či Tichomoří,“ připomněl Thomas. „Málo však toho víme o důsledku klimatických změn na dynamiku Afriky, která je ze sociálního pohledu mnohem zranitelnější,“ upozornil.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
