MF Dnes: Život na ekofarmě: hlavně práce
25.4.2005 | ZLÍN | MF Dnes | Miroslav Němý |
Oslavu pátečního Dne Země, který je svátkem ekologie a ohleduplnosti k přírodě, si netradičně zpestřila čtyřicítka lidí ze Zlína a okolí. V sobotu navštívili ekofarmu v Lužkovicích, aby se přesvědčili o tom, že zemědělství nemusí zdaleka škodit svému okolí.
Farma na kopci blízko Příluk patří Františku Vránovi. Ten přeměnil usedlost z dvacátých let minulého století na centrum přírodě nezávadné produkce potravin.
„Teď obděláváme zhruba deset hektarů půdy. V počátcích to bylo až sedmkrát víc, ale kvůli malým výnosům jsme tato pole raději přeměnili v pastviny,“ řekl Vrána.
Okolí, které spíše připomíná klidné alpské louky, dává zapomenout na to, že jste jen pár minut jízdy autem od centra Zlína. Velké stádo krav na obzoru, na svahu pod farmou stovka ovcí a jehňat. A k tomu osm hektarů sadů - na nedostatek práce si nelze stěžovat.
Ohledy k přírodě - víc práce
Na starost mají vše jen čtyři lidé. „Já, další dva rodinní příslušníci a jeden trvalý zaměstnanec. Občas, pokud to potřebujeme, si seženeme někoho na krátkodobou výpomoc,“ vypočetl František Vrána osazenstvo farmy.
Striktní zákaz hnojiv a pesticidů na lužkovické farmě řeší takzvané ekologické zemědělství. „Například zaséváme každý třetí rok jetel, který má hodně dusíku. Tím vyživí půdu a my na ní můžeme dále pěstovat,“ vysvětlil Vrána.
Farmařením se podle něj sice dá uživit, ale rozhodně ne lehce. „Hodně by nám pomohlo, kdybychom od státu dostali peníze za znárodněná zvířata a půdu. Ale zatím to ani po několika urgencích nevypadá moc nadějně,“ posteskl si Vrána.
Protože je jeho živobytí odkázané na přírodu, musí počítat se všemi jejími rozmary. Letos jim například uškodila tuhá zima. „Pod vysokou vrstvou sněhu se přemnožily myši a poničily, co se dalo,“ popsal farmář.
Sobotní den otevřených dveří zorganizovalo zlínské Ekocentrum Čtyřlístek. „Chceme lidem ukázat, že se dají pěstovat potraviny a chovat dobytek s ohledem na životní prostředí. Tyto výrobky jsou navíc chutnější,“ tvrdí za Ekocentrum Martin Davidov.
Návštěvníci: je to těžký život
Na návštěvu přišli zástupci skoro všech generací. Od batolat na zádech rodičů přes školáky až třeba po osmdesátiletého Eduarda Šprynce ze Zlína. „Takovou snahu o nezávadné potraviny lze jen obdivovat. Bez lásky k přírodě to zřejmě vůbec nejde dělat,“ soudí Šprync. Kladný ohlas se ale ozýval skoro od všech.
„Výrobky, které nám nabídli na ochutnání, byly nesrovnatelně lepší než jejich ekvivalenty v obchodech. A nejsou zase o tolik dražší,“ pochválila Jana, pracovnice zlínského magistrátu.
Přišla se svou kolegyní a obě nadchlo hlavně okolní prostředí. Zároveň si však uvědomují náročnost takového podniku. „Když uvážím, kolik lidí tady pracuje, tak to vše musí stát hrozné odříkání. Ale zase bych si dovedla představit, že bych tady bydlela,“ řekla Jana.
Právě pro ty, které by život na farmě lákal, chce František Vrána připravit takzvanou agroturistiku. „Lidé se u nás ubytují a stráví týden rekreací, jako je například jízda na koni nebo rybolov,“ nastínil Vrána plány do budoucna.
reklama
„Teď obděláváme zhruba deset hektarů půdy. V počátcích to bylo až sedmkrát víc, ale kvůli malým výnosům jsme tato pole raději přeměnili v pastviny,“ řekl Vrána.
Okolí, které spíše připomíná klidné alpské louky, dává zapomenout na to, že jste jen pár minut jízdy autem od centra Zlína. Velké stádo krav na obzoru, na svahu pod farmou stovka ovcí a jehňat. A k tomu osm hektarů sadů - na nedostatek práce si nelze stěžovat.
Ohledy k přírodě - víc práce
Na starost mají vše jen čtyři lidé. „Já, další dva rodinní příslušníci a jeden trvalý zaměstnanec. Občas, pokud to potřebujeme, si seženeme někoho na krátkodobou výpomoc,“ vypočetl František Vrána osazenstvo farmy.
Striktní zákaz hnojiv a pesticidů na lužkovické farmě řeší takzvané ekologické zemědělství. „Například zaséváme každý třetí rok jetel, který má hodně dusíku. Tím vyživí půdu a my na ní můžeme dále pěstovat,“ vysvětlil Vrána.
Farmařením se podle něj sice dá uživit, ale rozhodně ne lehce. „Hodně by nám pomohlo, kdybychom od státu dostali peníze za znárodněná zvířata a půdu. Ale zatím to ani po několika urgencích nevypadá moc nadějně,“ posteskl si Vrána.
Protože je jeho živobytí odkázané na přírodu, musí počítat se všemi jejími rozmary. Letos jim například uškodila tuhá zima. „Pod vysokou vrstvou sněhu se přemnožily myši a poničily, co se dalo,“ popsal farmář.
Sobotní den otevřených dveří zorganizovalo zlínské Ekocentrum Čtyřlístek. „Chceme lidem ukázat, že se dají pěstovat potraviny a chovat dobytek s ohledem na životní prostředí. Tyto výrobky jsou navíc chutnější,“ tvrdí za Ekocentrum Martin Davidov.
Návštěvníci: je to těžký život
Na návštěvu přišli zástupci skoro všech generací. Od batolat na zádech rodičů přes školáky až třeba po osmdesátiletého Eduarda Šprynce ze Zlína. „Takovou snahu o nezávadné potraviny lze jen obdivovat. Bez lásky k přírodě to zřejmě vůbec nejde dělat,“ soudí Šprync. Kladný ohlas se ale ozýval skoro od všech.
„Výrobky, které nám nabídli na ochutnání, byly nesrovnatelně lepší než jejich ekvivalenty v obchodech. A nejsou zase o tolik dražší,“ pochválila Jana, pracovnice zlínského magistrátu.
Přišla se svou kolegyní a obě nadchlo hlavně okolní prostředí. Zároveň si však uvědomují náročnost takového podniku. „Když uvážím, kolik lidí tady pracuje, tak to vše musí stát hrozné odříkání. Ale zase bych si dovedla představit, že bych tady bydlela,“ řekla Jana.
Právě pro ty, které by život na farmě lákal, chce František Vrána připravit takzvanou agroturistiku. „Lidé se u nás ubytují a stráví týden rekreací, jako je například jízda na koni nebo rybolov,“ nastínil Vrána plány do budoucna.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
