Právo: Zlato v Česku znovu láká těžaře
20.5.2004 | PRAHA | Právo | Jiří Vavroň |
Firmy, které těží rudy a zlato, začíná znovu lákat myšlenka, že udělají z Česka největší zlatý claim v Evropě. A to i přesto, že vláda zastavila průzkum nalezišť zlata a všem společnostem, které je dosud hledaly, byla odejmuta licence.
.
Pod zemí v Čechách totiž leží nejvíce zlata z celé Evropy. Odhadem minimálně 400 tun, což představuje stamiliardy korun.
O možnost obnovit ve Zlatých Horách na Jesenicku těžbu rud se podle ČTK zajímá například společnost Altenberg. Záměr již odsouhlasilo zastupitelstvo Zlatých Hor a nyní zbývá přesvědčit ekology. Společnost Altenberg podle Olomouckého dne usiluje o otevření dobývacího prostoru v útrobách Příčné hory, kde chce těžit polymetalické rudy s převahou zlata a zinku. Nejprve by ale areál měl získat statut průzkumného území, jelikož oficiálně ložisko po loňském odpisu neexistuje.
"Hora je prozkoumaná dost. V této chvíli nám ale legislativa neumožňuje nic jiného. Potřebujeme provést průzkumné vrty v hloubce až 350 metrů," řekl šéf firmy Altenberg Petr Brejla. Ze získaných vzorků horniny mohou odborníci zjistit její výtěžnost.
Konec těžby v roce 1970
Zvyšující se a opět opadávající zájem o zlato a možnou těžbu závisí podle vývoje cen na světových trzích. Těžit se vyplatí při výtěžnosti 2 až 4 gramy na tunu vytěžené horniny při povrchové těžbě. Při hlubinné těžbě musí být výtěžnost okolo šesti až deseti gramů na tunu horniny.
Zlato v České republice se ani nemusí pracně hledat. Na konferenci Gold v Austrálii v roce 1988 totiž tehdejší československý stát bezprecedentně a k naprostému úžasu světových firem zveřejnil podrobnou studii, kterou sám financoval a v níž se uvádí, kde a kolik zlata se na našem území nachází. Oficiálně přitom skončila těžba zlata v ČR v roce 1970 uzavřením dolu v Jílovém. V létech 1958-1970 se v ČR vytěžilo 1,1 tuny zlata. Na průzkum čeká asi 70 potenciálních nalezišť.
Evropě se zlato těží ještě ve Švédsku (6,2 tuny za rok), ve Francii a Španělsku.
Nová zlatá horečka začala v roce 1991, kdy se v ČR uvolnily dřívější tvrdé zákony ochraňující přírodu a bylo umožněno zahájení těžby i pro zahraniční firmy. V roce 1993 tehdejší Dybovo ministerstvo hospodářství vyzvalo zájemce o geologický průzkum zlatých ložisek, aby si podali přihlášky. Stát vydal 16 povolení na hledání či potvrzení ložisek zlata - především pro britské, kanadské a australské společnosti.
Firmy musely získat nejdříve povolení provádět průzkum ložisek zlata, protože ten, kdo zahájí průzkum, má následně přednostní právo zahájit i těžbu. Nejvíce zlata - asi 100 tun - se nachází v lokalitě Mokrsko v bezprostřední blízkosti Slapské nádrže. O výzkum se zde ucházela britská společnost Rio Tinto. Kanadská společnost TVX Bohemia důlní projevila zájem o průzkum ložisek v Kašperských horách (43 tun zlata a dvě tuny stříbra). Na Rožmitálsku chtěla provádět průzkum britská těžařská firma Greenwich Resources.
Stát podle prohlášení vlády z května 1999 v současné době nemá zájem na těžbě zlata ani na dalším průzkumu jeho ložisek. Ministerstvo životního prostředí všem firmám odebralo licence.
reklama
Pod zemí v Čechách totiž leží nejvíce zlata z celé Evropy. Odhadem minimálně 400 tun, což představuje stamiliardy korun.
O možnost obnovit ve Zlatých Horách na Jesenicku těžbu rud se podle ČTK zajímá například společnost Altenberg. Záměr již odsouhlasilo zastupitelstvo Zlatých Hor a nyní zbývá přesvědčit ekology. Společnost Altenberg podle Olomouckého dne usiluje o otevření dobývacího prostoru v útrobách Příčné hory, kde chce těžit polymetalické rudy s převahou zlata a zinku. Nejprve by ale areál měl získat statut průzkumného území, jelikož oficiálně ložisko po loňském odpisu neexistuje.
"Hora je prozkoumaná dost. V této chvíli nám ale legislativa neumožňuje nic jiného. Potřebujeme provést průzkumné vrty v hloubce až 350 metrů," řekl šéf firmy Altenberg Petr Brejla. Ze získaných vzorků horniny mohou odborníci zjistit její výtěžnost.
Konec těžby v roce 1970
Zvyšující se a opět opadávající zájem o zlato a možnou těžbu závisí podle vývoje cen na světových trzích. Těžit se vyplatí při výtěžnosti 2 až 4 gramy na tunu vytěžené horniny při povrchové těžbě. Při hlubinné těžbě musí být výtěžnost okolo šesti až deseti gramů na tunu horniny.
Zlato v České republice se ani nemusí pracně hledat. Na konferenci Gold v Austrálii v roce 1988 totiž tehdejší československý stát bezprecedentně a k naprostému úžasu světových firem zveřejnil podrobnou studii, kterou sám financoval a v níž se uvádí, kde a kolik zlata se na našem území nachází. Oficiálně přitom skončila těžba zlata v ČR v roce 1970 uzavřením dolu v Jílovém. V létech 1958-1970 se v ČR vytěžilo 1,1 tuny zlata. Na průzkum čeká asi 70 potenciálních nalezišť.
Evropě se zlato těží ještě ve Švédsku (6,2 tuny za rok), ve Francii a Španělsku.
Nová zlatá horečka začala v roce 1991, kdy se v ČR uvolnily dřívější tvrdé zákony ochraňující přírodu a bylo umožněno zahájení těžby i pro zahraniční firmy. V roce 1993 tehdejší Dybovo ministerstvo hospodářství vyzvalo zájemce o geologický průzkum zlatých ložisek, aby si podali přihlášky. Stát vydal 16 povolení na hledání či potvrzení ložisek zlata - především pro britské, kanadské a australské společnosti.
Firmy musely získat nejdříve povolení provádět průzkum ložisek zlata, protože ten, kdo zahájí průzkum, má následně přednostní právo zahájit i těžbu. Nejvíce zlata - asi 100 tun - se nachází v lokalitě Mokrsko v bezprostřední blízkosti Slapské nádrže. O výzkum se zde ucházela britská společnost Rio Tinto. Kanadská společnost TVX Bohemia důlní projevila zájem o průzkum ložisek v Kašperských horách (43 tun zlata a dvě tuny stříbra). Na Rožmitálsku chtěla provádět průzkum britská těžařská firma Greenwich Resources.
Stát podle prohlášení vlády z května 1999 v současné době nemá zájem na těžbě zlata ani na dalším průzkumu jeho ložisek. Ministerstvo životního prostředí všem firmám odebralo licence.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Znovu těžit zlato v ČR. - 6. 7. 2010 - KvetaCasto zavitam na stranky o tezbe zlata a jsem prekvapena jak lide nemaji zajem o tuto tematiku. Bojim se ,ze v dobe kdy stat ma velke dluhy klidne tezbu za vidinou umoreni dluhu povoli a kam se budou lide stehovat nebo kde budou zit.To povidani, ze dnes je tezba bezpecna neni pravda ,stale se pouziva chemie.Musime vsichni davat pozor co se okolo nas deje,az vznikne rozhodnuti o pruskumu da velkou praci toto zvratit a hlavne najit lidi ,kteri problematice rozumi a neboji se.Je to podobne jako radar v Brdech.Ale lide v okoli Rozmitalska jsou bojovni a jen tak se nedaji. |
