MF Dnes: Znečištění je plíživý zabiják
18.9.2004 | PRAHA | MF Dnes | Pavel Pošusta |
Nový evropský výzkum provedený ve 26 městech starého kontinentu konstatuje, že znečištění vzduchu ve velkých městech Evropy zhoršuje životní podmínky lidí a přispívá ke zvýšenému výskytu respiračních nemocí, alergií a rakoviny.
I když účinek kontaminace na člověka je relativně velmi malý, v globálních číslech vyúsťuje v úmrtí tisíců osob ročně. Například podle francouzských expertů se jedná o 30 000 osob, které ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu. Kromě toho si léčení těchto nemocí vyžaduje velké finanční náklady - 670 eur na osobu a rok, jak vypočítali Francouzi.
Člověk bohužel nemá příliš na výběr, dýchat musí.
Jak o nové studii informoval v minulých dnech španělský deník El País, značná část výzkumu se prováděla ve španělských městech: v Madridu, Bilbau, Barceloně, Valencii a Seville.
Madrid je nyní čistší, ale...
"Znečištění vzduchu zvyšuje úmrtnost o 0,6 procenta. Toto nebezpečí se zdá minimální oproti kouření, kdy se riziko výskytu rakoviny zvyšuje čtyřikrát. Avšak vzhledem k tomu, že kontaminace zasahuje veškeré obyvatelstvo bez výjimky, je velmi důležité analyzovat všechny projevy znečištění, abychom mohli korigovat ekologickou politiku," uvedla Belén Zorrillová, madridská epidemioložka.
Například jen v Madridu snížení obsahu pevných částic (takzvaných PM10) z dnešních 37 mikrogramů na metr kubický na 20 mikrogramů by zabránilo 260 úmrtím ročně a více než 500 případům hospitalizace.
Snížení obsahu jemných částic (takzvaných PM2,5) by snížilo úmrtnost v hlavním městě Španělska o 562 osob za jeden rok. V baskickém Bilbau, kde se také prováděl podobný výzkum, zjistili, že kdyby se snížil výskyt jemných částic PM2,5, zvýšila by se šance obyvatel města dožít se vyššího věku takřka o celý rok (0,91 roku) byl by totiž menší výskyt srdečních a plicních nemocí včetně rakoviny plic. Podobné signály jsou i z ostatních sledovaných španělských měst.
Při výzkumu se porovnávaly počty hospitalizací a úmrtnost s úrovní denní kontaminace. Vliv znečištění na lidské zdraví je pomalý a ve srovnání s ostatními rizikovými faktory, jakými jsou obezita či kouření, relativně malý. "Současné úrovně kontaminace zřejmě nezpůsobí velkou zdravotní krizi, ale stále máme co vylepšovat," konstatovala Belén Zorrillová.
Lidem chybí informace
I když se ve španělských městech ovzduší v posledních desetiletích výrazně zlepšilo přechodem od tuhých paliv, místní odborníci odhadují, že zhruba 25 až 30 % nemocí lze přičíst na vrub životnímu prostředí. Podle FranciskaVargase ze španělského ministerstva zdravotnictví však není vztah životní prostředí - zdraví přímý a jednoznačně daný.
"Jedná se o celý koktejl, kdy je velmi obtížné stanovit a změřit důsledky každého faktoru," uvedl Vargas. "Když se mluví o životním prostředí, normálně si každý představí jen přírodu, lidem tak chybí povědomí o tom, jaké účinky kontaminace má na ně samé. Lidé nevnímají kontaminaci jako vážný problém pro zdraví, přestože je holým faktem, že zvýší-li se hladina ozonu, stoupá i počet hospitalizací."
Nedostatek informovanosti občanů o problému znečištění hraje také proti ochraně vlastního zdraví. Informační systém, jak konstatovali Španělé, je složitý, a většinou jde o informace ex post, tedy o informace, které se týkají již uplynulého období. Například vyrazit si v létě zaběhat do hor kolem Madridu se může rovnat rizikovému sportu. Pokud se někdo chtěl nadýchat čerstvého a zdravého vzduchu třeba v letošním červnu, jeho plíce dostaly dávku ozonu hodně nad normál.
Přitom ozon je plyn, který způsobuje podráždění plicních sklípků a zhoršení alergií, astmatu a jiných dýchacích nemocí. Ozon je vedle rozptýlených částic, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého jednou z nejběžnějších znečišťujících látek. A na vybranou nemáme, dýchat se musí.
reklama
Člověk bohužel nemá příliš na výběr, dýchat musí.
Jak o nové studii informoval v minulých dnech španělský deník El País, značná část výzkumu se prováděla ve španělských městech: v Madridu, Bilbau, Barceloně, Valencii a Seville.
Madrid je nyní čistší, ale...
"Znečištění vzduchu zvyšuje úmrtnost o 0,6 procenta. Toto nebezpečí se zdá minimální oproti kouření, kdy se riziko výskytu rakoviny zvyšuje čtyřikrát. Avšak vzhledem k tomu, že kontaminace zasahuje veškeré obyvatelstvo bez výjimky, je velmi důležité analyzovat všechny projevy znečištění, abychom mohli korigovat ekologickou politiku," uvedla Belén Zorrillová, madridská epidemioložka.
Například jen v Madridu snížení obsahu pevných částic (takzvaných PM10) z dnešních 37 mikrogramů na metr kubický na 20 mikrogramů by zabránilo 260 úmrtím ročně a více než 500 případům hospitalizace.
Snížení obsahu jemných částic (takzvaných PM2,5) by snížilo úmrtnost v hlavním městě Španělska o 562 osob za jeden rok. V baskickém Bilbau, kde se také prováděl podobný výzkum, zjistili, že kdyby se snížil výskyt jemných částic PM2,5, zvýšila by se šance obyvatel města dožít se vyššího věku takřka o celý rok (0,91 roku) byl by totiž menší výskyt srdečních a plicních nemocí včetně rakoviny plic. Podobné signály jsou i z ostatních sledovaných španělských měst.
Při výzkumu se porovnávaly počty hospitalizací a úmrtnost s úrovní denní kontaminace. Vliv znečištění na lidské zdraví je pomalý a ve srovnání s ostatními rizikovými faktory, jakými jsou obezita či kouření, relativně malý. "Současné úrovně kontaminace zřejmě nezpůsobí velkou zdravotní krizi, ale stále máme co vylepšovat," konstatovala Belén Zorrillová.
Lidem chybí informace
I když se ve španělských městech ovzduší v posledních desetiletích výrazně zlepšilo přechodem od tuhých paliv, místní odborníci odhadují, že zhruba 25 až 30 % nemocí lze přičíst na vrub životnímu prostředí. Podle FranciskaVargase ze španělského ministerstva zdravotnictví však není vztah životní prostředí - zdraví přímý a jednoznačně daný.
"Jedná se o celý koktejl, kdy je velmi obtížné stanovit a změřit důsledky každého faktoru," uvedl Vargas. "Když se mluví o životním prostředí, normálně si každý představí jen přírodu, lidem tak chybí povědomí o tom, jaké účinky kontaminace má na ně samé. Lidé nevnímají kontaminaci jako vážný problém pro zdraví, přestože je holým faktem, že zvýší-li se hladina ozonu, stoupá i počet hospitalizací."
Nedostatek informovanosti občanů o problému znečištění hraje také proti ochraně vlastního zdraví. Informační systém, jak konstatovali Španělé, je složitý, a většinou jde o informace ex post, tedy o informace, které se týkají již uplynulého období. Například vyrazit si v létě zaběhat do hor kolem Madridu se může rovnat rizikovému sportu. Pokud se někdo chtěl nadýchat čerstvého a zdravého vzduchu třeba v letošním červnu, jeho plíce dostaly dávku ozonu hodně nad normál.
Přitom ozon je plyn, který způsobuje podráždění plicních sklípků a zhoršení alergií, astmatu a jiných dýchacích nemocí. Ozon je vedle rozptýlených částic, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého jednou z nejběžnějších znečišťujících látek. A na vybranou nemáme, dýchat se musí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
