Právo: Znovu se ozývají odpůrci jaderného odpadu
6.1.2005 | KLATOVY | Právo | Jaroslav Veselý |
Ze strany odpůrců jaderného odpadu se v sobotu ozve další hlasité ne. To i přesto, že geologické průzkumné práce na Šumavě vláda do roku 2009 zastavila.
Aktivisté z Klatovska se sejdou v sobotu mezi půl devátou a půl desátou v areálu chanovického zámku. Svou protestní akci nazvali Novoroční procházka územím, které je mezi vytipovanými lokalitami pro stavbu úložiště jaderného odpadu.
„Vláda si usmyslela navrhnout pro skládku vyhořelého paliva území o rozloze 20 hektarů. Pod zemí by však bylo devětkrát větší. Chceme všem ukázat, jak je to vlastně veliké území, jak by stavba změnila tvář Šumavy, a jak by se dotkla života všech lidí,“ říká starosta Chanovic Petr Klásek (nez). Dají se čekat tradiční hesla jako Jaderný odpad děkujeme nechceme, nebo Jaderný odpad patří do jiného orgánu, než do srdce Evropy, jehož autorem je legendární bavič a bývalý aktivista Miloslav Šimek.
Zkoumalo se devět let
Argumenty, že vláda sice Chanovicko a Pačejovsko vytipovala jako možné úložiště, ale zatím ho stavět nehodlá, a průzkumy až do roku 2009 zastavila, lidé z této části Klatovska vnímají s pochybami. „Pořád totiž nedokážeme zapomenout na způsob, jakým stát v této věci postupoval. Že na našem území probíhá průzkum, jsme se dozvěděli až v době, kdy už trval devátým rokem,“ rozčiluje se Klásek. Vadí mu, že podle zákonů ČR nemají dotčené samosprávy možnost podobné stavbě na svém území zabránit.
V současné době se mezi odpůrce počítají obyvatelé Dobrotic, Holkovic, Chanovic, Pačejova, Olšan, Oselců, Velkého Boru, Slatiny, a dalších obcí. Dohromady jde o stovky osob. Získali už podporu z dalších míst v republice, kde vláda hledala lokalitu pro skládku vyhořelého paliva. Úložiště v současné době odmítá 8 měst, 106 obcí, a dvě sdružení obcí. Existuje také petice s více než 100 tisíci podpisy.
Chtějí o sobě rozhodnout sami
Hledáním lokality byla pověřena Správa úložišť radioaktivních odpadů při ministerstvu průmyslu a obchodu. „Chceme nejen po tomto ministerstvu, ale i po vládě pozastavení realizace současné koncepce vlády pro nakládání s radioaktivním odpadem, a hlavně změnu zákona, aby obce a města měly možnost spolurozhodovat o jakýchkoliv stavebních aktivitách na svém území,“ říká Jiřina Kábová z občanského sdružení Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme.
„Zároveň chceme být rovnoprávnými účastníky stavebních řízení. Žádáme, aby stát zintenzívnil práce na výzkumu dalšího mírového využití jaderného odpadu,“ dodává Klásek.
reklama
„Vláda si usmyslela navrhnout pro skládku vyhořelého paliva území o rozloze 20 hektarů. Pod zemí by však bylo devětkrát větší. Chceme všem ukázat, jak je to vlastně veliké území, jak by stavba změnila tvář Šumavy, a jak by se dotkla života všech lidí,“ říká starosta Chanovic Petr Klásek (nez). Dají se čekat tradiční hesla jako Jaderný odpad děkujeme nechceme, nebo Jaderný odpad patří do jiného orgánu, než do srdce Evropy, jehož autorem je legendární bavič a bývalý aktivista Miloslav Šimek.
Zkoumalo se devět let
Argumenty, že vláda sice Chanovicko a Pačejovsko vytipovala jako možné úložiště, ale zatím ho stavět nehodlá, a průzkumy až do roku 2009 zastavila, lidé z této části Klatovska vnímají s pochybami. „Pořád totiž nedokážeme zapomenout na způsob, jakým stát v této věci postupoval. Že na našem území probíhá průzkum, jsme se dozvěděli až v době, kdy už trval devátým rokem,“ rozčiluje se Klásek. Vadí mu, že podle zákonů ČR nemají dotčené samosprávy možnost podobné stavbě na svém území zabránit.
V současné době se mezi odpůrce počítají obyvatelé Dobrotic, Holkovic, Chanovic, Pačejova, Olšan, Oselců, Velkého Boru, Slatiny, a dalších obcí. Dohromady jde o stovky osob. Získali už podporu z dalších míst v republice, kde vláda hledala lokalitu pro skládku vyhořelého paliva. Úložiště v současné době odmítá 8 měst, 106 obcí, a dvě sdružení obcí. Existuje také petice s více než 100 tisíci podpisy.
Chtějí o sobě rozhodnout sami
Hledáním lokality byla pověřena Správa úložišť radioaktivních odpadů při ministerstvu průmyslu a obchodu. „Chceme nejen po tomto ministerstvu, ale i po vládě pozastavení realizace současné koncepce vlády pro nakládání s radioaktivním odpadem, a hlavně změnu zákona, aby obce a města měly možnost spolurozhodovat o jakýchkoliv stavebních aktivitách na svém území,“ říká Jiřina Kábová z občanského sdružení Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme.
„Zároveň chceme být rovnoprávnými účastníky stavebních řízení. Žádáme, aby stát zintenzívnil práce na výzkumu dalšího mírového využití jaderného odpadu,“ dodává Klásek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
