MF Dnes: Zoo zmodernizuje pavilon hrochů
3.2.2009 | OSTRAVA | MF Dnes | Ivana Lesková |
Těžký vzduch, prosycený pachem výkalů, a kalná voda, pod jejíž hladinou nejsou vidět ani tak mohutná zvířata jako hroši obojživelní. Takové vzpomínky si zatím odnášejí mnozí návštěvníci ostravské zoologické zahrady z prohlídky starého pavilonu, ve kterém žije čtyřčlenné stádo těchto atraktivních, ale nebezpečných afrických zvířat.
Někteří lidé se pavilonu raději vyhýbají. „Když byly děti malé, chodili jsme tam pravidelně, ale poslední dva roky už jsem v pavilonu hrochů nebyla. Při mé poslední návštěvě bylo totiž vedro a v pavilonu se skoro nedalo dýchat,“ vzpomíná pětačtyřicetiletá Ilona Malá z Ostravy.
Vedení zoologické zahrady slibuje, že do dvou let se situace zlepší. „Plánujeme totiž rozsáhlou rekonstrukci staré budovy. Pracujeme na tom už přes dva roky, protože pavilon patří k největším "vředům" zoo,“ říká ředitel zahrady Petr Čolas s tím, že změny ocení zvířata i lidé. Když zahrada získá peníze, které potřebuje, stavební práce začnou v létě.
Zastupitelé města už projekt modernizace pavilonu hrochů podpořili. V minulých dnech odhlasovali finanční podporu v souhrnné výši kolem 20 milionů korun. Dalších zhruba 18 milionů korun by však měla zahrada pro hroší pavilon získat z Norských fondů. Jestli zahrada dostane celou požadovanou částku, případně jinou, to se její vedení dozví snad do dvou měsíců.
Zahraniční dotace sice nebudou určeny přímo na přestavbu budovy, ale k energetickým úsporám a podpoře alternativních zdrojů energie. I z toho však budou mít výhody hroši, jejich ošetřovatelé, návštěvníci a nakonec i město, kterému investice v budoucnu ušetří peníze.
„Pavilon hrochů vyrostl v sedmdesátých letech, dnes už je zastaralý, energeticky velmi náročný a také v jiných směrech nevyhovující,“ říká mluvčí zahrady Šárka Bartáková.
Cílem projektu podporujícího alternativní zdroje energie má být podle ní snížení spotřeby vody v pavilonu o téměř 60 procent, ale především úspora nákladů na energie, a to o více než 60 procent.
„V současnosti vytápíme pavilon elektřinou, což je velmi nákladné. Zvlášť, když stejným způsobem ohříváme i vodu v bazénu pro zvířata, aby nenastydla, a když spousta drahého tepla z budovy zbytečně uniká ven, protože není dobře zaizolovaná,“ vysvětluje Bartáková s tím, že po rekonstrukci by měl být pavilon vytápěný a voda ohřívaná teplem z peletek.
Peletky jsou ekologické palivo vznikající slisováním dřevěných pilin za vysokého tlaku bez použití chemických přísad. Jejich výhodou je kromě ceny i vysoká výhřevnost a malé množství popela. Zaměstnancům zoo tak sice přibude starost o novou kotelnu, ale rekonstrukce pavilonu včetně instalace nové čističky vody jim naopak ušetří namáhavou práci s čištěním hrošího bazénu.
„Hroši tráví většinu času ve vodě, do které močí i kálejí. Voda tak bývá špinavá a zapáchá. V zimě ošetřovatelé čistí bazén co pět dní, v létě každé dva až tři dny. Když je teplo, dá se pavilon větrat otevřenými dveřmi, v zimě to ale nejde,“ líčí Bartáková. „Když nainstalujeme novou technologii čištění, voda sice nebude tak křišťálově čistá, jako má například zoologická zahrada v Berlíně, ale rozhodně bude čistší než dnes, a to i bez namáhavé lidské práce,“ míní Bartáková. Zoo počítá s tím, že pavilon bude mít novou podobu už příští rok. Nová střecha s větracími okny zajistí v pavilonu více světla, díky lepšímu odvětrávání a čističce vody v něm bude i čistší vzduch bez nepříjemného zápachu. „Hroši budou mít kromě čistší vody také lepší přístup do bazénu. Lepší podmínky si určitě zaslouží. Jsou to atraktivní zvířata, která chová jen málo zoologických zahrad. U nás jen naše a pražská, dohromady sedm kusů,“ říká Bartáková.
Ostravská zoo má hrocha ve znaku. Loni zpracovala už druhé vydání Evropské plemenné knihy s údaji o každém z téměř 1 300 hrochů obojživelných, kteří prošli evropskými zoologickými zahradami. Z knihy lze vyčíst, že koncem roku 2007 žilo v 62 evropských zoo 174 hrochů, 11 z nich se v tom roce narodilo, mezi nimi i sameček Hugo v Ostravě.
reklama
Vedení zoologické zahrady slibuje, že do dvou let se situace zlepší. „Plánujeme totiž rozsáhlou rekonstrukci staré budovy. Pracujeme na tom už přes dva roky, protože pavilon patří k největším "vředům" zoo,“ říká ředitel zahrady Petr Čolas s tím, že změny ocení zvířata i lidé. Když zahrada získá peníze, které potřebuje, stavební práce začnou v létě.
Zastupitelé města už projekt modernizace pavilonu hrochů podpořili. V minulých dnech odhlasovali finanční podporu v souhrnné výši kolem 20 milionů korun. Dalších zhruba 18 milionů korun by však měla zahrada pro hroší pavilon získat z Norských fondů. Jestli zahrada dostane celou požadovanou částku, případně jinou, to se její vedení dozví snad do dvou měsíců.
Zahraniční dotace sice nebudou určeny přímo na přestavbu budovy, ale k energetickým úsporám a podpoře alternativních zdrojů energie. I z toho však budou mít výhody hroši, jejich ošetřovatelé, návštěvníci a nakonec i město, kterému investice v budoucnu ušetří peníze.
„Pavilon hrochů vyrostl v sedmdesátých letech, dnes už je zastaralý, energeticky velmi náročný a také v jiných směrech nevyhovující,“ říká mluvčí zahrady Šárka Bartáková.
Cílem projektu podporujícího alternativní zdroje energie má být podle ní snížení spotřeby vody v pavilonu o téměř 60 procent, ale především úspora nákladů na energie, a to o více než 60 procent.
„V současnosti vytápíme pavilon elektřinou, což je velmi nákladné. Zvlášť, když stejným způsobem ohříváme i vodu v bazénu pro zvířata, aby nenastydla, a když spousta drahého tepla z budovy zbytečně uniká ven, protože není dobře zaizolovaná,“ vysvětluje Bartáková s tím, že po rekonstrukci by měl být pavilon vytápěný a voda ohřívaná teplem z peletek.
Peletky jsou ekologické palivo vznikající slisováním dřevěných pilin za vysokého tlaku bez použití chemických přísad. Jejich výhodou je kromě ceny i vysoká výhřevnost a malé množství popela. Zaměstnancům zoo tak sice přibude starost o novou kotelnu, ale rekonstrukce pavilonu včetně instalace nové čističky vody jim naopak ušetří namáhavou práci s čištěním hrošího bazénu.
„Hroši tráví většinu času ve vodě, do které močí i kálejí. Voda tak bývá špinavá a zapáchá. V zimě ošetřovatelé čistí bazén co pět dní, v létě každé dva až tři dny. Když je teplo, dá se pavilon větrat otevřenými dveřmi, v zimě to ale nejde,“ líčí Bartáková. „Když nainstalujeme novou technologii čištění, voda sice nebude tak křišťálově čistá, jako má například zoologická zahrada v Berlíně, ale rozhodně bude čistší než dnes, a to i bez namáhavé lidské práce,“ míní Bartáková. Zoo počítá s tím, že pavilon bude mít novou podobu už příští rok. Nová střecha s větracími okny zajistí v pavilonu více světla, díky lepšímu odvětrávání a čističce vody v něm bude i čistší vzduch bez nepříjemného zápachu. „Hroši budou mít kromě čistší vody také lepší přístup do bazénu. Lepší podmínky si určitě zaslouží. Jsou to atraktivní zvířata, která chová jen málo zoologických zahrad. U nás jen naše a pražská, dohromady sedm kusů,“ říká Bartáková.
Ostravská zoo má hrocha ve znaku. Loni zpracovala už druhé vydání Evropské plemenné knihy s údaji o každém z téměř 1 300 hrochů obojživelných, kteří prošli evropskými zoologickými zahradami. Z knihy lze vyčíst, že koncem roku 2007 žilo v 62 evropských zoo 174 hrochů, 11 z nich se v tom roce narodilo, mezi nimi i sameček Hugo v Ostravě.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
