Právo: Zoopark dostal peníze na chov i výchovu
10.6.2005 | CHOMUTOV | Právo | Šárka Tonarová |
Podkrušnohorský zoopark v Chomutově připravuje na život ve volné přírodě dva zubry evropské. Ještě letos by se měli svobodně prohánět po východním Slovensku. Do volné přírody se díky parku vrátí také několik sov pálených a puštíků bělavých.
„Na výchovné i chovné programy jsme dostali od ministerstva životního prostředí 2,7 miliónu korun. Bezmála 700 tisíc je na Novou Odysseu, tedy sledování tahu čápů černých do zimovišť, zbytek se rozdělí mezi několik projektů,“ řekl Právu mluvčí Podkrušnohorského zooparku Martin Pilař.
Část peněz půjde na výchovné programy. Jejich cílem nejsou zvířata, ale lidé. Vydáváním vlastního periodika o novinkách v zoo se park snaží nejen předávat informace, ale také vychovávat lidskou populaci ke vztahu k přírodě.
Chovný program se naopak týká výhradně zvířat. V roce 1985 ho spustili v německých zoologických zahradách, Chomutov se připojil o devět let později. Spojuje zoologické zahrady, které se pokoušejí chránit živočichy, jimž hrozí vyhynutí nebo se dramaticky snižuje jejich počet. Program nyní shromažďuje genetické informace o 145 druzích zvířat. Chomutov významně pomohl například při záchraně ibisů skalních.
Nyní jsou na řadě zubři a sovy. Zatímco obrovských savců, kterých kdysi bývala plná Evropa, se vracejí do volné přírody jen dva kusy, nočních ptáků připravují za život mimo voliéru mnohem víc. Každoročně odchovají v Chomutově deset až patnáct sov pálených, které nejdřív naučí životu na svobodě a pak je pustí z klecí.
Už pět let také vychovávají mláďata puštíka bělavého, jejichž novým domovem se stává Šumavský národní park. Ošetřovatelé věří, že jednou bude populace sov na severu a puštíků na jihozápadě dost velká, aby dokázala přežít bez pomoci člověka.
Jde jim také o obyčejné tvory
Podkrušnohorský zoopark se pokouší zachránit pro budoucí generace také obyčejná zvířata z obyčejného prostředí. Mizející domácí plemena soustředil do Podkrušnohorské vesnice.
Lidé z průmyslového severu se tu mohou seznámit se životem na venkově, který mnozí z nich pamatují jen z útlého dětství nebo se s ním nesetkali vůbec.
Zvířatům, která už zachránit nedovedl nebo nestihl, vybudoval park v roce 1995 hřbitov vyhynulých evroasijských druhů.
Zmizelé druhy tu mají svůj pomník. Umělci, kteří sochy tvořili, byli často překvapení, z jak dlouhého seznamu si model mohli vybrat
reklama
Část peněz půjde na výchovné programy. Jejich cílem nejsou zvířata, ale lidé. Vydáváním vlastního periodika o novinkách v zoo se park snaží nejen předávat informace, ale také vychovávat lidskou populaci ke vztahu k přírodě.
Chovný program se naopak týká výhradně zvířat. V roce 1985 ho spustili v německých zoologických zahradách, Chomutov se připojil o devět let později. Spojuje zoologické zahrady, které se pokoušejí chránit živočichy, jimž hrozí vyhynutí nebo se dramaticky snižuje jejich počet. Program nyní shromažďuje genetické informace o 145 druzích zvířat. Chomutov významně pomohl například při záchraně ibisů skalních.
Nyní jsou na řadě zubři a sovy. Zatímco obrovských savců, kterých kdysi bývala plná Evropa, se vracejí do volné přírody jen dva kusy, nočních ptáků připravují za život mimo voliéru mnohem víc. Každoročně odchovají v Chomutově deset až patnáct sov pálených, které nejdřív naučí životu na svobodě a pak je pustí z klecí.
Už pět let také vychovávají mláďata puštíka bělavého, jejichž novým domovem se stává Šumavský národní park. Ošetřovatelé věří, že jednou bude populace sov na severu a puštíků na jihozápadě dost velká, aby dokázala přežít bez pomoci člověka.
Jde jim také o obyčejné tvory
Podkrušnohorský zoopark se pokouší zachránit pro budoucí generace také obyčejná zvířata z obyčejného prostředí. Mizející domácí plemena soustředil do Podkrušnohorské vesnice.
Lidé z průmyslového severu se tu mohou seznámit se životem na venkově, který mnozí z nich pamatují jen z útlého dětství nebo se s ním nesetkali vůbec.
Zvířatům, která už zachránit nedovedl nebo nestihl, vybudoval park v roce 1995 hřbitov vyhynulých evroasijských druhů.
Zmizelé druhy tu mají svůj pomník. Umělci, kteří sochy tvořili, byli často překvapení, z jak dlouhého seznamu si model mohli vybrat
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
