Právo: Zoopark vypustil do volné přírody první zubry
11.10.2005 | CHOMUTOV | Právo | Šárka Tonarová |
Podkrušnohorský zoopark v Chomutově daroval mladému samci a samici zubra evropského to nejcennější, co může zvíře dostat. O víkendu se vydali na cestu, na jejímž konci je svoboda. Novým domovem se páru přežvýkavých sudokopytníků stal slovenský přírodní park Poloniny.
„Po čtrnácti hodinách v přepravní bedně jim nikdo nemusel vysvětlovat, k čemu slouží vypouštěcí ulička. Přestože obě zvířata absolvovala cestu v dobré kondici, samice byla trochu nervózní. Určitě byla moc ráda, když se mohla rozběhnout po výběhu,“ usoudila zooložka chomutovské zahrady Iveta Rabasová.
Oba zubři, kteří mohou dosáhnout v dospělosti až 1300 kilogramů váhy, budou ještě nějaký čas žít ve výběhu. Než se vypustí do volné přírody chráněného parku ve východním Slovensku, musí si zvyknout na nové prostředí. „Je tu jiná skladba rostlinné potravy,“ uvedla Rabasová.
V Poloninách žije už nyní šestičlenné stádečko zubra. Chomutovský pár by se k nim měl přidat na jaře. Příští rok do stejné oblasti zřejmě odcestují ze severu Čech také letošní mláďata, a to tři ze čtyř narozených kusů. Zoopark si nechá jen jednu samičku.
Vypuštění zubrů do volné přírody je součástí chovného programu, který v roce 1985 spustili Němci. Spojuje zoologické zahrady zachraňující živočichy, jimž hrozí vyhynutí nebo se dramaticky snižuje jejich počet. Program nyní shromažďuje genetické informace o 145 druzích zvířat. Chomutov významně pomohl například při záchraně ibisů skalních.
Kromě zubrů vrací do volné přírody Podkrušnohorský zoopark také ptáky.
Každoročně odchová až patnáct sov pálených. Nejdřív je naučí životu na svobodě a pak je pustí z klecí.
Už pět let také vychovává mláďata puštíka bělavého, jejichž novým domovem se stává Šumavský národní park. Ošetřovatelé věří, že jednou bude populace sov na severu a puštíků na jihozápadě dost velká, aby dokázala přežít bez pomoci člověka.
Pro budoucí generace zachraňuje park také obyčejná zvířata. Mizející domácí plemena soustředil do Podkrušnohorské vesnice. Lidé z průmyslového severu se tu mohou seznámit se životem na venkově, který mnozí z nich pamatují jen z útlého dětství nebo se s ním nesetkali vůbec.
Zvířatům, která už zachránit nedovedl nebo nestihl, vybudoval park v roce 1995 hřbitov vyhynulých evroasijských druhů. Zmizelé druhy tu mají svůj pomník. Umělci, kteří sochy tvořili, byli často překvapení, z jak dlouhého seznamu si model mohli vybrat.
reklama
Oba zubři, kteří mohou dosáhnout v dospělosti až 1300 kilogramů váhy, budou ještě nějaký čas žít ve výběhu. Než se vypustí do volné přírody chráněného parku ve východním Slovensku, musí si zvyknout na nové prostředí. „Je tu jiná skladba rostlinné potravy,“ uvedla Rabasová.
V Poloninách žije už nyní šestičlenné stádečko zubra. Chomutovský pár by se k nim měl přidat na jaře. Příští rok do stejné oblasti zřejmě odcestují ze severu Čech také letošní mláďata, a to tři ze čtyř narozených kusů. Zoopark si nechá jen jednu samičku.
Vypuštění zubrů do volné přírody je součástí chovného programu, který v roce 1985 spustili Němci. Spojuje zoologické zahrady zachraňující živočichy, jimž hrozí vyhynutí nebo se dramaticky snižuje jejich počet. Program nyní shromažďuje genetické informace o 145 druzích zvířat. Chomutov významně pomohl například při záchraně ibisů skalních.
Kromě zubrů vrací do volné přírody Podkrušnohorský zoopark také ptáky.
Každoročně odchová až patnáct sov pálených. Nejdřív je naučí životu na svobodě a pak je pustí z klecí.
Už pět let také vychovává mláďata puštíka bělavého, jejichž novým domovem se stává Šumavský národní park. Ošetřovatelé věří, že jednou bude populace sov na severu a puštíků na jihozápadě dost velká, aby dokázala přežít bez pomoci člověka.
Pro budoucí generace zachraňuje park také obyčejná zvířata. Mizející domácí plemena soustředil do Podkrušnohorské vesnice. Lidé z průmyslového severu se tu mohou seznámit se životem na venkově, který mnozí z nich pamatují jen z útlého dětství nebo se s ním nesetkali vůbec.
Zvířatům, která už zachránit nedovedl nebo nestihl, vybudoval park v roce 1995 hřbitov vyhynulých evroasijských druhů. Zmizelé druhy tu mají svůj pomník. Umělci, kteří sochy tvořili, byli často překvapení, z jak dlouhého seznamu si model mohli vybrat.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
