MF Dnes: Zvětšený Temelín bude aspoň ze 70 procent český
18.1.2011 | PRAHA | MF Dnes | Jiří Štický |
Anne Lauvergeonová, šéfka Arevy a jedna z nejvlivnějších žen ve světovém byznysu, v rozhovoru pro MF DNES slibuje, co udělá, pokud Temelín dostaví francouzská firma.
V Česku nedošlo, a v nejbližších desetiletích asi těžko dojde, k většímu soukromému obchodu. Zdvojnásobení výkonu Jaderné elektrárny Temelín přijde podle odhadů na částku okolo pěti set miliard korun. O zakázku, která zůstává obří i ve světovém měřítku, se ekonomicky a politicky poperou jaderné velmoci. Rusy zastupuje Atomstrojexport, Američany s Japonci Westinghouse a Francouze Areva. Šéfka francouzské společnosti minulý týden přijela podepsat smlouvy s českými univerzitami a lobbovat za svou společnost.
* Všiml jsem si, že máte přezdívku „Atomová Anna“.
Ano, ve Spojených státech. Ale čím dál častěji mi tak říkají i v dalších zemích.
* Když jsem slyšel váš projev k zástupcům českých vysokých škol, už se nemusím ptát proč. Jste atomový nadšenec. Areva však nyní investuje do obnovitelných zdrojů, do větru, slunce. Co je pro vás budoucnost - atom, nebo „zelená“ energie?
Myslím si, že v tomto století dojde k vlně investic do energií, které neprodukují emise CO2. A to je jádro a obnovitelné zdroje. Tradičně existují podniky, které se zabývají jadernou energií, a podniky, které se věnují obnovitelným zdrojům. Chci s Arevou rozvíjet obojí. Jsme jednička v jaderné energetice v Evropě, v USA, máme dobré postavení i v Asii. V obnovitelných energiích jsme malí, ale chceme růst. V solární energii jsme nedávno podepsali důležitou smlouvu a další podepíšu tento týden. Věnujeme se i biomase, jsme v tom jednička v Brazílii. A aktivní jsme i ve skladování energií, což je pro nás velmi důležité. Shrnuto, naše budoucnost je produkovat co nejvíce energií bez emisí CO2.
* V nejbližších letech tedy budete investovat peníze oběma směry.
Určitě, to je naše strategie.
* Před chvílí jste podepsala smlouvu o spolupráci se dvěma českými univerzitami - Západočeskou univerzitou v Plzni a Fakultou jaderné fyziky ČVUT. Nicméně váš hlavní cíl v České republice je získat kontrakt na rozšíření Temelína.
Jsem ráda, že jsem mohla tyto smlouvy podepsat. Zatím jsou zaměřené na jadernou energetiku, ale brzy by měly přibýt další i pro oblast obnovitelných zdrojů. Česká republika a Francie nikdy jadernou energii neopustily a já jsem ráda, že má dojít k dalšímu rozšíření Temelína. Myslím, že je to pro obě země velmi důležitý projekt.
* Proč?
Česká republika je velmi strategicky položená země ve střední Evropě, která sousedí s řadou trhů, kam může exportovat zboží, služby, energie. A ČEZ je velmi silná, dynamická společnost, která může hrát důležitou roli v dalším rozvoji jaderné energetiky v Evropě.
* Vy jste známí jako výrobce reaktoru EPR s velmi vysokým maximálním výkonem 1 650 MW. Dva takové nabízíte do Temelína. Vaši konkurenti nabízejí menší reaktory, které podle nich nevyžadují tak vysoké dodatečné investice například do rozvodné infrastruktury. Vaše reaktory jsou podle vašich kritiků příliš velké pro zemi, jakou je Česká republika.
Nejsem vůbec překvapená, že naši konkurenti vedou debatu tímto směrem. Podívejte se třeba na Finsko. Jako průkopníci nové jaderné energetiky v Evropě v letech 2003 a 2004 začali tendrem na reaktor o velikosti 1 000 až 1 500 megawatt. A nakonec si vybrali náš reaktor EPR. Proč asi? Protože je to cesta, jak produkovat více energie na menším prostoru a exportovat ji. A díky tomu vyjdou levněji. ČEZ bude jistě provádět srovnávací studie amy se jich rozhodně neobáváme.
Jaké zpoždění? Trháme rekordy
Jaderné elektrárny se po Černobylu staly nejprve nechtěnými a po 11. září ještě složitějšími a dražšími stavbami. Pro jadernou energetiku a Arevu s jejím novým reaktorem EPR zvlášť měla být průlomem elektrárna ve finském Olkiluotu. Teď je noční můrou, na které zřejmě nevydělají ani Finové, ani Areva. Vzájemně se žalují, kdo může za čtyřleté zpoždění a prodražení stavby ze tří na 5,3 miliardy eur. Může se to v Temelíně opakovat?
* ČEZ před pár měsíci odložil termín pro podávání nabídek. Možná o rok, možná o víc. Z vašeho pohledu je to výhoda, či nevýhoda?
Víme o odložení o jeden rok. Z definice vyplývá, že zákazník má vždy pravdu. Myslím, že díky roku navíc budou moci provést více srovnávání a průzkumu trhu. Pro nás to určitě nevýhoda není.
* Část zdůvodnění, proč se podávání nabídek odkládá, byla, že zájemci nebyli dostatečně technicky připraveni.
Á... možná, že jiní zájemci nebyli. My rozhodně připraveni jsme.
* Pro českou veřejnost je velmi citlivá otázka nákladů na rozšíření Temelína. ČEZ je většinově ovládán státem, půjde fakticky o státní investici. Když Temelín vznikal, patřilo k rituálu neustálé odkládání a prodražování jeho výstavby.
Ano, ale to byli naši konkurenti. Mimochodem, oba naši současní konkurenti.
* Ani Areva rozhodně není imunní vůči prodlužování a prodražování výstavby jaderných elektráren. Dochází k tomu ve Finsku, ale i ve Francii.
Ve Finsku ano, ale jsme v tom velmi transparentní. Byla to první, pionýrská instalace reaktoru EPR a bude hotová za 86 měsíců. Když si to vezmete z historického pohledu, to není vůbec špatné. V Číně nyní budujeme dva reaktory EPR a ty budou hotové za 46 let, pardon, samozřejmě 46 měsíců. (smích) To bude světový rekord. Pro ČEZ a Českou republiku jsme tedy připravený partner. Náš reaktor je licencovaný ve Finsku, Francii, nyní i Velké Británii. Nejsme tedy žádní dobrodruzi, víme, co děláme. Všem pochybovačům říkám, nejsme žádní teoretici, jsme velmi praktičtí.
* Přesto, první reaktor ve Finsku měl být dokončen už v roce 2009. Druhý v Normandii má zpoždění dva roky a bude stát o polovinu víc, než byly původní odhady.
Požadavek finského zákazníka bylo dokončení za čtyři roky (tedy do května 2009, pozn. aut.). Byl to velmi drsný termín. Ale podívejte se do Číny, jak to tam odsýpá. Finský reaktor byl první, a to je vždy těžké. Jsme jediní v Evropě, kdo instaluje už čtvrtý, další bude možná v Česku, ale ještě dříve asi v Indii, Velké Británii. Opakuji, jsme připraveni. Myslím si, že i Evropa by měla být součástí jaderné renesance.
Hozené lano pro ČEZ a český průmysl
U velké a strategické zakázky, jako je rozšíření Temelína, rozhodují čistě ekonomické důvody jen částečně. Spočítat výhodnost konkrétní nabídky lze jen přibližně a podle vybraných kritérií. O vítězi proto rozhodují politici a různé dodatečné obchodní pobídky. Šéfka Arevy sází stejně jako Rusové a Američané na osvědčené: vysoký podíl české práce na Temelíně.
* Pokud dojde k rozšíření Temelína, bude to obrovská zakázka. Co za to nabídnete České republice, co bude váš prodejní tahák? Jste například velmi významní dodavatelé jaderného paliva. Postavila byste zde například závod na obohacování uranu?
Znáte náš byznys velmi dobře...(smích)
* Pomohla mi kolegyně. Co tedy bude ten hlavní tahák?
Náš hlavní tahák bude získat partnera, který bude schopen zajistit bezpečnou a spolehlivou výstavbu reaktoru. Dále bezpochyby nabídneme partnerství pro oblast celého palivového cyklu na nejbližších čtyřicet padesát šedesát let. Jsme plně integrovaný dodavatel, uranem počínaje. Jsme v této oblasti připraveni nabídnout dlouhodobé obchodní smlouvy, nebo dokonce nabídnout investici ČEZ do obohacování uranu. Vím, že to je pro ČEZ důležité.
* A co slibujete jiným společnostem mimo ČEZ?
Kromě ČEZ pro Českou republiku a její občany otevřeme světový obchod. Pro první reaktor nabízíme minimálně 70procentní podíl českého obsahu, pro druhý to bude více. A chceme vytvořit světové partnerství s českým průmyslem pro jeho dodávky mimo Česko. Vezměte si například Škodu JS (dříve Škoda jaderné strojírenství, vlastněná ruskými strojírnami OMZ, se uchází v konsorciu s ruským Atomstrojexportem o rozšíření Temelína, pozn. aut.). My jsme nyní jejich jediný zákazník v nukleární oblasti, žádný ruský průmysl. Škoda JS pro nás pracuje ve Finsku, Francii, Číně a brzy bude i v Indii. Pro nás je to těžká situace, protože s nimi nemůžeme mít smlouvu o spolupráci v Česku, protože oni jsou teď s Rusy. Přitom my jim nyní dáváme jako jediní práci na atomových elektrárnách. Už jsme si vytipovali okolo stovky společností v Česku, které s námi mohou pracovat zde i v zahraničí. Nejsou to nějaké prázdné sliby. Koukněte se, co děláme v jiných státech. Nejsme možná dobří v mluvení, slibování, ale jsme realisté a pragmatici. Co říkáme, to uděláme.
* Pravidelně hovoříte o „nukleární renesanci“. V Evropě, ale i jinde mimo Asii mi přijde, že je ta renesance velmi tichá. Staví se především v Číně a Indii.
Podívejte se na naše čísla. Nové objednávky jsou 2,4násobně vyšší za posledních pět let. Je to však dlouhodobý proces, musíte být trpěliví. V roce 2000 až 2002 neměla v Evropě většina zemí vůbec žádný jaderný projekt. Nyní o nich většina přemýšlí či je připravuje. Máte pravdu v tom, že je důležitá rychlost tohoto procesu. Podívejte, jak se staví v Číně, Indii, dalších velkých rozvíjejících se státech. To je možná důvod k obavám. Ne pro nás, protože my pracujeme po celém světě. Ale pro evropský průmysl. Velká část průmyslu není schopná konkurovat ve smyslu mezd, nákladů na penzijní systémy, požadavků na ochranu životního prostředí. Jestli jim zároveň dál poroste cena energií, jak budou moci konkurovat? Proto si myslím, že rozvoj jádra v Evropě je zároveň příspěvkem k naší konkurenceschopnosti.
Chci dál vést šampiona
Areva je z více než devadesáti procent státem ovládaná společnost, národní šampion. Jádro je pro Francii klíčový vývozní artikl a o postu šéfa a směřování takové společnosti rozhodují vlivní politici a úředníci. Stejně jako to bývá u státem ovládaných podniků v Česku. Anne Lauvergeonové nedávno ublížilo, že Areva nedokázala prodat reaktory za 400 miliard korun do Spojených arabských emirátů a staví se i proti většímu propojení s místním gigantem EDF, obdobou ČEZ. Dožije se jako generální ředitelka vypsání soutěže o Temelín?
* V polovině roku vám vyprší mandát na generální ředitelku Arevy. Chtěla byste pokračovat?
Ano. Energetika obecně je zajímavý obor. Ale jádro a nyní i obnovitelné zdroje jsou naprosto fascinující. Ano, ano, chci pokračovat.
* Amyslíte, že budete moci pokračovat?
Víte, mám mnoho soupeřů. Což je pro mě dobře, protože to potvrzuje, že jsem odvedla dobrou práci. Před deseti lety to nebyl příliš atraktivní sektor, ale nyní už je.
***
PROFIL Anne Lauvergeonová Generální ředitelka francouzské firmy Areva se v různých žebříčcích pravidelně umisťuje mezi třiceti nejvlivnějšími ženami světa (časopis Forbes ji má aktuálně jako 24. mezi všemi ženami a osmou v byznysu). V čele firmy stojí od jejího vzniku v roce 2001. Areva je jedním z největších hráčů v oboru atomové energetiky produkujících vše od uranových tyčí po reaktory. Přezdívaná jako Atomová Anna má mezi šéfkami asi nejvíce podřízených na světě - 48 tisíc. Vystudovala fyziku na prestižní École normale supérieure a poté absolvovala několik kurzů na Corps des Mines, odkud se rekrutuje řada kapitánů francouzského průmyslu. V první polovině 90. let pracovala jako poradkyně prezidenta Francoise Mitterranda a stala se jeho „šerpou“, jak se přezdívá pravým rukám francouzských prezidentů. Poté se přes pozice v investiční bance Lazard a Alcatelu stala šéfkou společnosti Cogema, zpracovatele uranu. Spojením s výrobcem reaktorů Framatome a dalšími francouzskými firmami vytvořila národního šampiona Areva. Anne je vdaná, má dvě děti.
reklama
* Všiml jsem si, že máte přezdívku „Atomová Anna“.
Ano, ve Spojených státech. Ale čím dál častěji mi tak říkají i v dalších zemích.
* Když jsem slyšel váš projev k zástupcům českých vysokých škol, už se nemusím ptát proč. Jste atomový nadšenec. Areva však nyní investuje do obnovitelných zdrojů, do větru, slunce. Co je pro vás budoucnost - atom, nebo „zelená“ energie?
Myslím si, že v tomto století dojde k vlně investic do energií, které neprodukují emise CO2. A to je jádro a obnovitelné zdroje. Tradičně existují podniky, které se zabývají jadernou energií, a podniky, které se věnují obnovitelným zdrojům. Chci s Arevou rozvíjet obojí. Jsme jednička v jaderné energetice v Evropě, v USA, máme dobré postavení i v Asii. V obnovitelných energiích jsme malí, ale chceme růst. V solární energii jsme nedávno podepsali důležitou smlouvu a další podepíšu tento týden. Věnujeme se i biomase, jsme v tom jednička v Brazílii. A aktivní jsme i ve skladování energií, což je pro nás velmi důležité. Shrnuto, naše budoucnost je produkovat co nejvíce energií bez emisí CO2.
* V nejbližších letech tedy budete investovat peníze oběma směry.
Určitě, to je naše strategie.
* Před chvílí jste podepsala smlouvu o spolupráci se dvěma českými univerzitami - Západočeskou univerzitou v Plzni a Fakultou jaderné fyziky ČVUT. Nicméně váš hlavní cíl v České republice je získat kontrakt na rozšíření Temelína.
Jsem ráda, že jsem mohla tyto smlouvy podepsat. Zatím jsou zaměřené na jadernou energetiku, ale brzy by měly přibýt další i pro oblast obnovitelných zdrojů. Česká republika a Francie nikdy jadernou energii neopustily a já jsem ráda, že má dojít k dalšímu rozšíření Temelína. Myslím, že je to pro obě země velmi důležitý projekt.
* Proč?
Česká republika je velmi strategicky položená země ve střední Evropě, která sousedí s řadou trhů, kam může exportovat zboží, služby, energie. A ČEZ je velmi silná, dynamická společnost, která může hrát důležitou roli v dalším rozvoji jaderné energetiky v Evropě.
* Vy jste známí jako výrobce reaktoru EPR s velmi vysokým maximálním výkonem 1 650 MW. Dva takové nabízíte do Temelína. Vaši konkurenti nabízejí menší reaktory, které podle nich nevyžadují tak vysoké dodatečné investice například do rozvodné infrastruktury. Vaše reaktory jsou podle vašich kritiků příliš velké pro zemi, jakou je Česká republika.
Nejsem vůbec překvapená, že naši konkurenti vedou debatu tímto směrem. Podívejte se třeba na Finsko. Jako průkopníci nové jaderné energetiky v Evropě v letech 2003 a 2004 začali tendrem na reaktor o velikosti 1 000 až 1 500 megawatt. A nakonec si vybrali náš reaktor EPR. Proč asi? Protože je to cesta, jak produkovat více energie na menším prostoru a exportovat ji. A díky tomu vyjdou levněji. ČEZ bude jistě provádět srovnávací studie amy se jich rozhodně neobáváme.
Jaké zpoždění? Trháme rekordy
Jaderné elektrárny se po Černobylu staly nejprve nechtěnými a po 11. září ještě složitějšími a dražšími stavbami. Pro jadernou energetiku a Arevu s jejím novým reaktorem EPR zvlášť měla být průlomem elektrárna ve finském Olkiluotu. Teď je noční můrou, na které zřejmě nevydělají ani Finové, ani Areva. Vzájemně se žalují, kdo může za čtyřleté zpoždění a prodražení stavby ze tří na 5,3 miliardy eur. Může se to v Temelíně opakovat?
* ČEZ před pár měsíci odložil termín pro podávání nabídek. Možná o rok, možná o víc. Z vašeho pohledu je to výhoda, či nevýhoda?
Víme o odložení o jeden rok. Z definice vyplývá, že zákazník má vždy pravdu. Myslím, že díky roku navíc budou moci provést více srovnávání a průzkumu trhu. Pro nás to určitě nevýhoda není.
* Část zdůvodnění, proč se podávání nabídek odkládá, byla, že zájemci nebyli dostatečně technicky připraveni.
Á... možná, že jiní zájemci nebyli. My rozhodně připraveni jsme.
* Pro českou veřejnost je velmi citlivá otázka nákladů na rozšíření Temelína. ČEZ je většinově ovládán státem, půjde fakticky o státní investici. Když Temelín vznikal, patřilo k rituálu neustálé odkládání a prodražování jeho výstavby.
Ano, ale to byli naši konkurenti. Mimochodem, oba naši současní konkurenti.
* Ani Areva rozhodně není imunní vůči prodlužování a prodražování výstavby jaderných elektráren. Dochází k tomu ve Finsku, ale i ve Francii.
Ve Finsku ano, ale jsme v tom velmi transparentní. Byla to první, pionýrská instalace reaktoru EPR a bude hotová za 86 měsíců. Když si to vezmete z historického pohledu, to není vůbec špatné. V Číně nyní budujeme dva reaktory EPR a ty budou hotové za 46 let, pardon, samozřejmě 46 měsíců. (smích) To bude světový rekord. Pro ČEZ a Českou republiku jsme tedy připravený partner. Náš reaktor je licencovaný ve Finsku, Francii, nyní i Velké Británii. Nejsme tedy žádní dobrodruzi, víme, co děláme. Všem pochybovačům říkám, nejsme žádní teoretici, jsme velmi praktičtí.
* Přesto, první reaktor ve Finsku měl být dokončen už v roce 2009. Druhý v Normandii má zpoždění dva roky a bude stát o polovinu víc, než byly původní odhady.
Požadavek finského zákazníka bylo dokončení za čtyři roky (tedy do května 2009, pozn. aut.). Byl to velmi drsný termín. Ale podívejte se do Číny, jak to tam odsýpá. Finský reaktor byl první, a to je vždy těžké. Jsme jediní v Evropě, kdo instaluje už čtvrtý, další bude možná v Česku, ale ještě dříve asi v Indii, Velké Británii. Opakuji, jsme připraveni. Myslím si, že i Evropa by měla být součástí jaderné renesance.
Hozené lano pro ČEZ a český průmysl
U velké a strategické zakázky, jako je rozšíření Temelína, rozhodují čistě ekonomické důvody jen částečně. Spočítat výhodnost konkrétní nabídky lze jen přibližně a podle vybraných kritérií. O vítězi proto rozhodují politici a různé dodatečné obchodní pobídky. Šéfka Arevy sází stejně jako Rusové a Američané na osvědčené: vysoký podíl české práce na Temelíně.
* Pokud dojde k rozšíření Temelína, bude to obrovská zakázka. Co za to nabídnete České republice, co bude váš prodejní tahák? Jste například velmi významní dodavatelé jaderného paliva. Postavila byste zde například závod na obohacování uranu?
Znáte náš byznys velmi dobře...(smích)
* Pomohla mi kolegyně. Co tedy bude ten hlavní tahák?
Náš hlavní tahák bude získat partnera, který bude schopen zajistit bezpečnou a spolehlivou výstavbu reaktoru. Dále bezpochyby nabídneme partnerství pro oblast celého palivového cyklu na nejbližších čtyřicet padesát šedesát let. Jsme plně integrovaný dodavatel, uranem počínaje. Jsme v této oblasti připraveni nabídnout dlouhodobé obchodní smlouvy, nebo dokonce nabídnout investici ČEZ do obohacování uranu. Vím, že to je pro ČEZ důležité.
* A co slibujete jiným společnostem mimo ČEZ?
Kromě ČEZ pro Českou republiku a její občany otevřeme světový obchod. Pro první reaktor nabízíme minimálně 70procentní podíl českého obsahu, pro druhý to bude více. A chceme vytvořit světové partnerství s českým průmyslem pro jeho dodávky mimo Česko. Vezměte si například Škodu JS (dříve Škoda jaderné strojírenství, vlastněná ruskými strojírnami OMZ, se uchází v konsorciu s ruským Atomstrojexportem o rozšíření Temelína, pozn. aut.). My jsme nyní jejich jediný zákazník v nukleární oblasti, žádný ruský průmysl. Škoda JS pro nás pracuje ve Finsku, Francii, Číně a brzy bude i v Indii. Pro nás je to těžká situace, protože s nimi nemůžeme mít smlouvu o spolupráci v Česku, protože oni jsou teď s Rusy. Přitom my jim nyní dáváme jako jediní práci na atomových elektrárnách. Už jsme si vytipovali okolo stovky společností v Česku, které s námi mohou pracovat zde i v zahraničí. Nejsou to nějaké prázdné sliby. Koukněte se, co děláme v jiných státech. Nejsme možná dobří v mluvení, slibování, ale jsme realisté a pragmatici. Co říkáme, to uděláme.
* Pravidelně hovoříte o „nukleární renesanci“. V Evropě, ale i jinde mimo Asii mi přijde, že je ta renesance velmi tichá. Staví se především v Číně a Indii.
Podívejte se na naše čísla. Nové objednávky jsou 2,4násobně vyšší za posledních pět let. Je to však dlouhodobý proces, musíte být trpěliví. V roce 2000 až 2002 neměla v Evropě většina zemí vůbec žádný jaderný projekt. Nyní o nich většina přemýšlí či je připravuje. Máte pravdu v tom, že je důležitá rychlost tohoto procesu. Podívejte, jak se staví v Číně, Indii, dalších velkých rozvíjejících se státech. To je možná důvod k obavám. Ne pro nás, protože my pracujeme po celém světě. Ale pro evropský průmysl. Velká část průmyslu není schopná konkurovat ve smyslu mezd, nákladů na penzijní systémy, požadavků na ochranu životního prostředí. Jestli jim zároveň dál poroste cena energií, jak budou moci konkurovat? Proto si myslím, že rozvoj jádra v Evropě je zároveň příspěvkem k naší konkurenceschopnosti.
Chci dál vést šampiona
Areva je z více než devadesáti procent státem ovládaná společnost, národní šampion. Jádro je pro Francii klíčový vývozní artikl a o postu šéfa a směřování takové společnosti rozhodují vlivní politici a úředníci. Stejně jako to bývá u státem ovládaných podniků v Česku. Anne Lauvergeonové nedávno ublížilo, že Areva nedokázala prodat reaktory za 400 miliard korun do Spojených arabských emirátů a staví se i proti většímu propojení s místním gigantem EDF, obdobou ČEZ. Dožije se jako generální ředitelka vypsání soutěže o Temelín?
* V polovině roku vám vyprší mandát na generální ředitelku Arevy. Chtěla byste pokračovat?
Ano. Energetika obecně je zajímavý obor. Ale jádro a nyní i obnovitelné zdroje jsou naprosto fascinující. Ano, ano, chci pokračovat.
* Amyslíte, že budete moci pokračovat?
Víte, mám mnoho soupeřů. Což je pro mě dobře, protože to potvrzuje, že jsem odvedla dobrou práci. Před deseti lety to nebyl příliš atraktivní sektor, ale nyní už je.
***
PROFIL Anne Lauvergeonová Generální ředitelka francouzské firmy Areva se v různých žebříčcích pravidelně umisťuje mezi třiceti nejvlivnějšími ženami světa (časopis Forbes ji má aktuálně jako 24. mezi všemi ženami a osmou v byznysu). V čele firmy stojí od jejího vzniku v roce 2001. Areva je jedním z největších hráčů v oboru atomové energetiky produkujících vše od uranových tyčí po reaktory. Přezdívaná jako Atomová Anna má mezi šéfkami asi nejvíce podřízených na světě - 48 tisíc. Vystudovala fyziku na prestižní École normale supérieure a poté absolvovala několik kurzů na Corps des Mines, odkud se rekrutuje řada kapitánů francouzského průmyslu. V první polovině 90. let pracovala jako poradkyně prezidenta Francoise Mitterranda a stala se jeho „šerpou“, jak se přezdívá pravým rukám francouzských prezidentů. Poté se přes pozice v investiční bance Lazard a Alcatelu stala šéfkou společnosti Cogema, zpracovatele uranu. Spojením s výrobcem reaktorů Framatome a dalšími francouzskými firmami vytvořila národního šampiona Areva. Anne je vdaná, má dvě děti.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
