MF Dnes: Zvířata vytušila povodně včas, na rozdíl od člověka
1.4.2006 | ZNOJMO | MF Dnes | Jana Blažková |
Pro člověka je to poněkud nepříjemné zjištění. Příchod i sílu přírodní katastrofy dokážou srny, zajíci, ptáci, ale třeba i slimáci předpovědět přesněji než krizové štáby.
Vidět to bylo například v noci ze středy na čtvrtek v okolí Znojma. Stáda srn a jelenů začala se svou „evakuací“ z ohrožených míst o hodiny dříve, než se k ní rozhoupali lidé. Divoká zvěř prchala co nejdál od řeky. Slimáci zase vylézali do výšky na zdi domů a na stromy. „Jak to zvířata dělají, nikdo neví. Prostě to tak je,“ říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Když jde do tuhého, zvířecí svět navíc ovládne solidarita. Všiml si toho ředitel Lesnické školy v Hranicích Miroslav Kusý. „Jednou jsem při záplavách v lužních lesích viděl na takové hůrce zvláštní skupinku. Klidně bok po boku tam stáli srna, zajíc a liška. Svorně čekali, až voda opadne,“ vzpomíná Kusý.
Učit by se lidé mohli i od hlemýžďů či slimáků. Své o tom ví ochránce zvířat Milan Orálek z Beskyd.
Jakýsi povodňový instinkt slimáků vypozoroval už při velké vodě, která se Moravou prohnala před devíti lety. „Tehdy přišla záplava strašně rychle. Den předtím jsem si všiml, že se zničehonic objevila spousta slimáků ve třímetrové výšce na zdech domů. Ještě jsem si říkal, co se to asi děje,“ vybavuje si Orálek. Sliz, který za sebou na zdech plži nechávali, prozradil, že slimáci neztráceli čas a lezli přímo nahoru.
„Druhý den se tudy prohnala skoro třímetrová vlna. A oni seděli na těch stěnách přesně dvacet centimetrů nad hladinou. Nejspíš věděli i to, jak vysoko mají vylézt,“ podotýká Orálek. Podobný zážitek mají lidé z Českého Krumlova, kudy se převalila povodeň v roce 2002.
Podle odborníků mají zvířata všechny smysly bystřejší než lidé. Díky tomu rozeznají změny vlhkosti a tlaku vzduchu i nepatrné chvění půdy.
Ludvík Kunc z ostravské zoologické zahrady patří mezi lidmi k výjimkám. V uplynulých třinácti letech měl stejné informace o dění v přírodě jako divá zvěř. Přátelil se s divokým rysem. „Z jeho chování jsem hned poznal, když se blížila bouřka i další změny počasí,“ říká. Kdyby uměli turisté na thajských plážích v prosinci 2004 odečítat dění z chování živočichů jako on, patrně by se jich více zachránilo před vlnou tsunami. Přeživší svědci vyprávěli, jak mířili na pláž a přesně na opačnou stranu utíkala hejna ještěrek, myší a veverek.
Zvířata chovaná v zajetí jsou však, pokud jde o předvídání přírodních pohrom, stejně neschopná jako lidé. „Ta naše teď o nějakých povodních nemají ani tušení,“ říká Pavel Brandl z pražské ZOO.
reklama
Když jde do tuhého, zvířecí svět navíc ovládne solidarita. Všiml si toho ředitel Lesnické školy v Hranicích Miroslav Kusý. „Jednou jsem při záplavách v lužních lesích viděl na takové hůrce zvláštní skupinku. Klidně bok po boku tam stáli srna, zajíc a liška. Svorně čekali, až voda opadne,“ vzpomíná Kusý.
Učit by se lidé mohli i od hlemýžďů či slimáků. Své o tom ví ochránce zvířat Milan Orálek z Beskyd.
Jakýsi povodňový instinkt slimáků vypozoroval už při velké vodě, která se Moravou prohnala před devíti lety. „Tehdy přišla záplava strašně rychle. Den předtím jsem si všiml, že se zničehonic objevila spousta slimáků ve třímetrové výšce na zdech domů. Ještě jsem si říkal, co se to asi děje,“ vybavuje si Orálek. Sliz, který za sebou na zdech plži nechávali, prozradil, že slimáci neztráceli čas a lezli přímo nahoru.
„Druhý den se tudy prohnala skoro třímetrová vlna. A oni seděli na těch stěnách přesně dvacet centimetrů nad hladinou. Nejspíš věděli i to, jak vysoko mají vylézt,“ podotýká Orálek. Podobný zážitek mají lidé z Českého Krumlova, kudy se převalila povodeň v roce 2002.
Podle odborníků mají zvířata všechny smysly bystřejší než lidé. Díky tomu rozeznají změny vlhkosti a tlaku vzduchu i nepatrné chvění půdy.
Ludvík Kunc z ostravské zoologické zahrady patří mezi lidmi k výjimkám. V uplynulých třinácti letech měl stejné informace o dění v přírodě jako divá zvěř. Přátelil se s divokým rysem. „Z jeho chování jsem hned poznal, když se blížila bouřka i další změny počasí,“ říká. Kdyby uměli turisté na thajských plážích v prosinci 2004 odečítat dění z chování živočichů jako on, patrně by se jich více zachránilo před vlnou tsunami. Přeživší svědci vyprávěli, jak mířili na pláž a přesně na opačnou stranu utíkala hejna ještěrek, myší a veverek.
Zvířata chovaná v zajetí jsou však, pokud jde o předvídání přírodních pohrom, stejně neschopná jako lidé. „Ta naše teď o nějakých povodních nemají ani tušení,“ říká Pavel Brandl z pražské ZOO.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
