Astronomická společnost Pardubice: 100 let první lidové hvězdárny v Čechách, 20 let pardubické hvězdárny

Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března dvacet let své existence. Před dvaceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže Pardubice. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. Letošní rok je tedy významným jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.

Sto let první lidové hvězdárny v Čechách

Pardubická hvězdárna nese jméno po baronu Arturu Krausovi (1854-1930), pardubickému rodákovi a mecenáši. Ten v roce 1912 v domě č. 62 „Na staré poště“ na dnešní Třídě Míru založil první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. Podle jeho slov by totiž astronomie jako věda neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Popularizaci astronomie se věnoval nejenom formou uspořádaných pozorování pro veřejnost, ale také rozesíláním příruček „Létavice a povětroně“ a „Hvězdářem snadno a rychle“. Pardubice se tak rychle staly centrem astronomie v Čechách. V roce 1917 byl Kraus jedním z důležitých osobností stojících za vznikem České astronomické společnosti. Ačkoliv se později s jejími zakladateli nepohodl kvůli jejímu výrazně měšťanskému zaměření – sám Kraus podporoval vzdělání i na vesnicích – podporoval její činnost až do své smrti.

Tento „Cimrman“ své doby byl průkopníkem či alespoň nadšencem i v mnoha dalších oblastech, zejména v technické inovaci a sportu. Pro Pardubice se zapsal jako vlastník prvního motocyklu v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii, prvních lyží na Pardubicku nebo jako překladatel pravidel tenisu a majitel prvních tenisových kurtů. Patrně největší zásluhu měl jako letový ředitel Jana Kašpara, když se významně zasadil o uskutečnění Kašparova historického letu.

Po smrti Krause bylo vybavení hvězdárny rozprodáno a astronomie na další dekády let z „města perníku“ téměř zmizela. Až o padesát let později si vyšlapala svou cestičku zpět, a to zejména zásluhou prof. Václava Skalického a Ing. Václava Hübnera, kteří na Krausův přínos začali zpětně ukazovat. V roce 2001 byla na počest Krause pojmenovaná planetka 7171 Arthurkraus, objevená o 13 let dříve na kleťské observatoři známým československým astronomem Antonínem Mrkosem. Na Třídě Míru najdeme na čele Krausovy bývalé pozorovatelny pamětní desku.

Pardubická hvězdárna dvacetiletá

Hvězdárna barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice byla veřejnosti otevřena 31. března 1992 za přítomnosti dr. Jiřího Grygara, českého konstruktéra dalekohledů Jiřího Drbohlava nebo předsedy Astronomického klubu Pardubice Bohumila Ruprechta a vedoucích astronomických kroužků manželů Hany a Jaromíra Maturových. Jejím hlavním cílem byla výchova mládeže v astronomických kroužcích a popularizace astronomie. K veřejným astronomickým pozorováním sloužil zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru objektivu 42 cm výroby Jiřího Drbohlava. V roce 2004 jej nahradil automatizovaný dalekohled stejného typu i výroby o průměru 45 cm, pokřtěný v roce 2009 rovněž jménem Artura Krause. Jde o druhý největší přístroj určený pro veřejná pozorování v České republice.

Dlouhodobým vedoucím hvězdárny byl mezi lety 1994-2007 pan Václav Knoll, který krom astronomické osvěty a výchovy mládeže pořádal expedice za úplnými zatměními Slunce SAROS. První z nich se uskutečnila na podzim roku 1995 do Thajska. Doposud se takových expedic uskutečnilo celkem 7, z nichž 3 byly pořádány pro veřejnost.

V současnosti je vedoucím hvězdárny pan Petr Komárek. Hvězdárna jako nesamostatný subjekt má pouze jednoho zaměstnance, velká část její činnosti je proto v rukách dobrovolníků. Za tímto účelem vznikla v roce 2001 Astronomická společnost Pardubice, díky které byla nabídka hvězdárny rozšířena o pravidelná i mimořádná pozorování pro veřejnost, audiovizuální pořady, pravidelné přednášky a výstavy.

Oslavy dvacetileté pardubické hvězdárny pro veřejnost začínají dnes, 28. března od 19 hodin v  mezipatře hvězdárny, kde bude představena retrospektivní výstava o historii pardubické astronomie. Na tento akt naváže křest přenosného dalekohledu vyrobeného Jiřím Drbohlavem. Jméno, které dalekohled ponese, je překvapením. Od 20 hodin bude za příznivého počasí probíhat pozorování noční oblohy, zejména pak 4 planet Sluneční soustavy a Měsíce.

Soutěž „Pardubický Měsíc“

K příležitosti svého jubilea vyhlásila už na jaře minulého roku Astronomická společnost Pardubice a  Europe Direct Pardubice ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Hvězdárnou a planetáriem Brno fotografickou soutěž pro širokou veřejnost s názvem „Pardubický Měsíc“. Jejím cílem je nafotit našeho nejbližšího souputníka s nějakým pardubickým motivem, případně z pardubické hvězdárny. Soutěží se ve dvou věkových kategoriích a v obou případech je hlavní cenou hvězdářský dalekohled. Kromě věcných cen se ovšem soutěžící mohou těšit na to, že širší výběr nejlepších snímků bude v případě dostatečného počtu použit pro fotografickou výstavu na pardubické hvězdárně. Soutěžní snímky lze zasílat elektronicky na adresu soutez@astropardubice.cz do 2. září tohoto roku. Vítěz bude vyhlášen na pardubické hvězdárně při Evropské noci vědců. Další informace jsou na webové stránce www.astropardubice.cz/soutez.


Petr Horálek
Tiskový tajemník Astronomické společnosti Pardubice
(Astronomická společnost Pardubice i Hvězdárna barona Artura Krause DDM Delta jsou kolektivními členy České astronomické společnosti.)

Více informací naleznete též na internetové stránce www.astropardubice.cz.