Tiskové zprávy
Archeologické centrum Olomouc: Archeologové objevili hromadný vojenský hrob z období druhé slezské války a tři vojenské hroby z roku 1866 na trase budoucí dálnice D11
Archeologové z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum na úseku dlouhém 3,6 kilometru na trase budoucí dálnice D11 v úseku Jaroměř–Trutnov. Zakázku realizovalo sdružení firem Samson Praha s.r.o., Labrys o.p.s. a Archeologické centrum Olomouc p.o., zadavatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR.
„Na začátku září zahájili pracovníci Muzea východních Čech detektorovou prospekci, během které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ uvedla archeoložka Michaela Bartoš Dvořáková z Archeologického centra Olomouc. Na lokalitě archeologové nalezli různé typy střeliva, které se liší tvarem i zpracováním. Starší kulaté projektily z 18. století odpovídají výzbroji křesadlových mušket. Podlouhlé náboje jsou charakteristické pro modernější zbraně používané v 19. století.
Unikátní hromadný vojenský hrob z 18. století
Unikátní nález objevil tým Archeologického centra Olomouc na výzkumné ploše mezi 126. a 129. kilometrem směrem k obci Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Pod dohledem antropologa Slawomira Antonika jsme z hrobu vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků se jedná o evropský unikát.
„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ vysvětluje archeolog Matouš Holas z Muzea východních Čech v Hradci Králové, který se na výzkumu podílel. Podle historických pramenů pruská armáda napadla rakousko-saské vojsko rozložené podél staré císařské cesty z Trutnova na Brusnici. Střet skončil pruským vítězstvím.
V hrobě odborníci nalezli knoflíky se zbytky látek, fragmenty uniforem, projektily i osobní výbavu pohřbených vojáků. Někteří z nich zemřeli střelným poraněním hlavy. Kosterní ostatky a artefakty archeologové převezli do laboratoří v Olomouci, kde budou probíhat další potřebné analýzy.
Dva hromadné hroby pruských vojáků po bitvě u Nového Rokytníku 1866
Na úseku směrem k obci Střítež, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří zde byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. „Bitva se odehrála den po bitvě u Trutnova, konkrétně 28. června 1866. Boj probíhal mezi ustupujícími rakouskými jednotkami a pruskou gardou,“ vysvětlil události u Nového Rokytníku Holas. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými vojáky.
„Z pruských hrobů máme více než deset krabic textilního materiálu. Zachovaly se knoflíky, části uniforem, fragmenty zbraní i osobní předměty, například zrcátko nebo kapesní mlýnek na kávu,“ uvedl antropolog Antonik. Podle nalezených vojenských artefaktů se jedná o příslušníky pruské armády.
Archeologové nalezli nový hromadný rakouský hrob u Studence z roku 1866
Na výzkumu v blízkosti 132. kilometru směrem k obci Studenec odkryli archeologové nový hromadný hrob rakouských vojáků, kteří také padli v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob se nachází v blízkosti již známého hrobu s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy. Tento starší hrob nebyl během výzkumu narušen.
Odborníci identifikovali 23 padlých rakouských vojáků. Kosterní pozůstatky byly ve velmi špatném stavu. Antropolog určil počty převážně podle dochovaných párů bot na dolních končetinách. „V hrobě jsme nalezli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých vojáků. Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ řekla Bartoš Dvořáková.
Mezi padlými archeologové nalezli kování futrálu šavle, což napovídá, že se mezi pohřbenými mohl nacházet poddůstojník rakouské armády. „Pokud se naleznou další části výstroje, je velice pravděpodobné, že byl mezi padlými poddůstojník, zatím podle dosavadních informací se jedná o řadové mužstvo,“ doplňuje Holas.
Závěr výzkumu a další kroky
Archeologové ukončili výzkum v terénu na začátku prosince. Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli do laboratoří Archeologického centra Olomouc, kde budou probíhat laboratorní a antropologické analýzy, čištění, konzervace a odborná dokumentace nalezených předmětů.
Po dokončení analýz budou nálezy předány Muzeu východních Čech v Hradci Králové, správci sbírek Královéhradeckého kraje. Významnou roli při výzkumu sehrál archeolog Matouš Holas, který identifikoval vojenské materiály a zasazoval je do dobového kontextu. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků přepohřbeny v souladu s platnou legislativou. Archeologické centrum Olomouc bude o výsledcích laboratorních prací a interpretaci nálezů průběžně informovat veřejnost.
„Na začátku září zahájili pracovníci Muzea východních Čech detektorovou prospekci, během které zachytili projektily z válek o rakouské dědictví z roku 1745 a střelivo z prusko-rakouské války z roku 1866,“ uvedla archeoložka Michaela Bartoš Dvořáková z Archeologického centra Olomouc. Na lokalitě archeologové nalezli různé typy střeliva, které se liší tvarem i zpracováním. Starší kulaté projektily z 18. století odpovídají výzbroji křesadlových mušket. Podlouhlé náboje jsou charakteristické pro modernější zbraně používané v 19. století.
Unikátní hromadný vojenský hrob z 18. století
Unikátní nález objevil tým Archeologického centra Olomouc na výzkumné ploše mezi 126. a 129. kilometrem směrem k obci Střítež. „V září jsme začali odkrývat hromadný vojenský hrob, který se vztahuje k bitvě u Žďáru z roku 1745. Pod dohledem antropologa Slawomira Antonika jsme z hrobu vypreparovali celkem dvanáct kosterních ostatků, zatím nedokážeme určit, ke které straně padlí patřili,“ uvedla Bartoš Dvořáková. Hromadný vojenský hrob z 18. století dosud nebyl nikde jinde objeven, podle odborníků se jedná o evropský unikát.
„Hrob se nachází v prostoru historické bitevní linie. Trasa budoucí dálnice ji prakticky kopíruje,“ vysvětluje archeolog Matouš Holas z Muzea východních Čech v Hradci Králové, který se na výzkumu podílel. Podle historických pramenů pruská armáda napadla rakousko-saské vojsko rozložené podél staré císařské cesty z Trutnova na Brusnici. Střet skončil pruským vítězstvím.
V hrobě odborníci nalezli knoflíky se zbytky látek, fragmenty uniforem, projektily i osobní výbavu pohřbených vojáků. Někteří z nich zemřeli střelným poraněním hlavy. Kosterní ostatky a artefakty archeologové převezli do laboratoří v Olomouci, kde budou probíhat další potřebné analýzy.
Dva hromadné hroby pruských vojáků po bitvě u Nového Rokytníku 1866
Na úseku směrem k obci Střítež, u 130. kilometru budoucí dálnice D11, odkryli archeologové dva hromadné hroby pruských vojáků, kteří zde byli pohřbeni po bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. „Bitva se odehrála den po bitvě u Trutnova, konkrétně 28. června 1866. Boj probíhal mezi ustupujícími rakouskými jednotkami a pruskou gardou,“ vysvětlil události u Nového Rokytníku Holas. Odborníci identifikovali jeden hrob se sedmi jedinci a druhý se třemi padlými vojáky.
„Z pruských hrobů máme více než deset krabic textilního materiálu. Zachovaly se knoflíky, části uniforem, fragmenty zbraní i osobní předměty, například zrcátko nebo kapesní mlýnek na kávu,“ uvedl antropolog Antonik. Podle nalezených vojenských artefaktů se jedná o příslušníky pruské armády.
Archeologové nalezli nový hromadný rakouský hrob u Studence z roku 1866
Na výzkumu v blízkosti 132. kilometru směrem k obci Studenec odkryli archeologové nový hromadný hrob rakouských vojáků, kteří také padli v bitvě u Nového Rokytníku. Nově identifikovaný hrob se nachází v blízkosti již známého hrobu s pomníkem, který připomíná padlé příslušníky pruské gardy. Tento starší hrob nebyl během výzkumu narušen.
Odborníci identifikovali 23 padlých rakouských vojáků. Kosterní pozůstatky byly ve velmi špatném stavu. Antropolog určil počty převážně podle dochovaných párů bot na dolních končetinách. „V hrobě jsme nalezli mimořádně dobře zachované textilie a vojenské předměty, například části kabátů, výstrojní doplňky i osobní věci padlých vojáků. Za zajímavý nález považujeme stříbrné kapesní hodinky s motivem psa a zlatý frank ražený v roce 1854,“ řekla Bartoš Dvořáková.
Mezi padlými archeologové nalezli kování futrálu šavle, což napovídá, že se mezi pohřbenými mohl nacházet poddůstojník rakouské armády. „Pokud se naleznou další části výstroje, je velice pravděpodobné, že byl mezi padlými poddůstojník, zatím podle dosavadních informací se jedná o řadové mužstvo,“ doplňuje Holas.
Závěr výzkumu a další kroky
Archeologové ukončili výzkum v terénu na začátku prosince. Veškeré nalezené artefakty a kosterní pozůstatky odborníci převezli do laboratoří Archeologického centra Olomouc, kde budou probíhat laboratorní a antropologické analýzy, čištění, konzervace a odborná dokumentace nalezených předmětů.
Po dokončení analýz budou nálezy předány Muzeu východních Čech v Hradci Králové, správci sbírek Královéhradeckého kraje. Významnou roli při výzkumu sehrál archeolog Matouš Holas, který identifikoval vojenské materiály a zasazoval je do dobového kontextu. Po ukončení antropologické analýzy budou kosterní ostatky vojáků přepohřbeny v souladu s platnou legislativou. Archeologické centrum Olomouc bude o výsledcích laboratorních prací a interpretaci nálezů průběžně informovat veřejnost.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
